Giulio Bertè byl italský architekt a urbanista, který se proslavil především svou činností v Albánii v období mezi světovými válkami. Navrhl zde řadu významných staveb včetne Teatro Nazionale v Tirane a podílel se na modernizaci albánských měst podle principů italského racionalismu.
Životopis
Giulio Bertè se narodil koncem roku 1897 v Potenze v jižní Itálii a zemřel v roce 1967. Vystudoval stavební inženýrství a během první světové války sloužil u námořnictva jako poddůstojník. V roce 1929 se s rodinou přestěhoval do Albánie, kde zastupoval architekta Florestana Di Fausta při různých stavebních projektech. Pracoval tam celkem asi deset let během vlády krále Ahmeta Zogu, který uzavřel s fašistickou Itálií první a druhý Tiranský pakt. Po návratu do Itálie spravoval své zemědělské statky ve Venetu, kde v roce 1954 spoluzaložil Rotary Club. V roce 1964 byl zvolen za Liberální stranu do třicetičlenného městského parlamentu v San Donà di Piave, ale z zdravotních důvodů po několika měsících rezignoval.
Tvorba
Bertèho nejvýznamnějším dílem je Teatro Nazionale v Tirane z roku 1938, postavené v racionalistickém stylu s futuristickými a metafyzickými prvky. Divadlo bylo koncipováno jako italsko-albánské kulturní centrum „Skanderbeg“ s kinem, bazénem a restaurací. Mezi jeho další projekty patřily městské plány pro Burrel, Zogovo rodné město, rekonstrukce města Durrës po zemětřesení a návrhy královské vily v Tirane. Bertè také vedl národní urbanistický úřad Albánie a podílel se na realizaci projektů architektů Gherarda Bosia a dalších. Jeho architektonické dílo bylo charakteristické výrazně racionalistickým charakterem a představovalo významnou součást italské architektonické expanze do Albánie.
Význam
Bertè reprezentoval generaci italských architektů třicátých let, kteří operovali mezi principy devatenáctého století a racionalismem. Jeho Teatro Nationale se stalo symbolem albánské kultury a až do své demolice v roce 2020 sloužilo jako hlavní divadlo země. Organizace Europa Nostra jej zařadila do programu „7 Most Endangered“ jako výjimečný příklad racionalistické architektury třicátych let. Bertèho urbanistické plány výrazně ovlivnily podobu moderní Tirany a dalších albánských měst, přestože jeho dílo dlouho zůstávalo ve stínu velkých architektů své doby.
Zajímavosti
Teatro Nationale v Tirane bylo první budovou v Albánii postavenou z prefabrikovaných panelů „populit“ – experimentální technologie kombinující vlákna topolu a cement, která našla široké uplatnění až v současnosti. Demolice divadla v roce 2020 vyvolala mezinárodní protesty kulturní veřejnosti a byla považována za akt „urbicidy“. Bertèho architektonické dílo v Albánii čeká stále na náležité zhodnocení, neboť v archivech se kromě jím podepsaných plánů nacházejí pouze minimální stopy o jeho tvorbě.
Související články
Demolici Národního divadla v Albánii provázely střety
V albánské metropoli Tiraně dnes ráno začala demolice budovy Národního divadla. Než mohla kontroverzní akce začít, musely bezpečnostní síly vytlačit z budovy bezmála čtyři…