Ensemble Inégal zkompletuje uvedení Drážďanských žalmů J. D. Zelenky

Ensemble Inégal získal evropské renomé jako soubor, který oživuje dílo jednoho z nejvýznamnějších českých barokních skladatelů Jana Dismase Zelenky. Ponořil se do interpretačně nejméně prozkoumané části Zelenkova díla, fascinujícího světa jeho večerních žalmů. Na minulých ročnících SHF byly provedeny provedeny první tři části, nyní dojde k očekávanému uvedení posledního dílu. Svatováclavský hudební festival se tak stane v neděli 22. září jediným festivalem, na kterém bylo kompletní žalmové dílo v podání tohoto ansámblu provedeno.
Ensemble Inégal (zdroj inegal.cz)

Kompletní nešporní dílo uzavírají kompozice ze čtvrtého, závěrečného cyklu žalmů zhudebněných Janem Dismasem Zelenkou, skladatelem usazeným v Drážďanech; předchozí tři cykly zahrnují třiatřicet žalmů a Magnifcat určených pro nešpory. Počátečním žalmem každého cyklu byl Dixit Dominus a dále následovala jedna nebo více žalmových sekvencí tak, že byly pokryty téměř všechny nešpory v průběhu liturgického roku. V roce 1726 začal Zelenka zapisovat tato díla do svého osobního inventáře duchovní hudby (Inventarium rerum musicarum Ecclesiae servientium), který si založil 17. ledna téhož roku. Zápisy pod hlavičkou Psalmi Vespertini totius anni ukazují, že těchto třiatřicet nešporních skladeb bylo po dobu více než tří let koncipováno ve třech cyklech určených pro drážďanský katolický dvorní svatostánek, konkrétně pro královskou kapli zasvěcenou Nejsvětější Trojici. S jistotou předpokládáme, že se jednalo o dobře promyšlený záměr. Žalmy tohoto závěrečného cyklu v sobě nemají žádný takový plán nebo účel. Podle zapsané hlavičky Psalmi varii J. D. Z. separatim scripti se zdá, že tato skupina představuje doplňková díla složená při různých příležitostech. Poslední z nich bylo dokončeno neznámo kdy, jistě však po polovině roku 1730. 

Cyklus zahrnuje vedle nejdelších a nejbrilantnějších Zelenkových žalmových kompozic i velmi jednoduché skladby, které jsou nepochybně určeny pro mladé české zpěváky a instrumentalisty z dvorní církevní kapely (Kapellknaben). Na druhé straně delší virtuózní díla, prozrazující Zelenkův pokrok v komponování vokální hudby (rozšířený vokální rozsah a bohatý dynamický rejstřík), musela být skládána pro zpěváky a instrumentalisty proslulé drážďanské Hofkapelle. V dubnu 1730 dorazila do Drážďan skupina mladých zpěváků, kteří byli ve dvacátých letech 18. století školeni v Itálii, aby oživili dvorní operu. Tento záměr iniciovali budoucí saský kurfiřt a jeho manželka Marie Josefa. Vokalisty této skupiny byli sopranisté Ventura Rochetti a Giovanni Bindi (bylo mu tehdy šestnáct let) a altisté Domenico Annibali a Casimiro Pignotti. Přišel s nimi také jeden z jejich učitelů, altista Antonio Campioli. Je pravděpodobné, že právě pro zpěváky z této skupiny kastrátů Zelenka složil dva ze svých virtuózních žalmů a jeden další překomponoval.

Jan Dismas Zelenka

Proměňoval se i soubor mladých hudebníků, kteří zajišťovali běžný hudební provoz v drážďanské dvorní katolické kapli. V roce 1727 P. Franz Nonhardt SJ, nově jmenovaný představený drážďanské jezuitské misie, rozhodl, že všechny sobotní a feriální dny, které předcházejí mariánským svátkům, mají být slaveny zpěvem litanií. Navíc měla být o feriálních dnech v Adventu zpívána rorátní mše. Je zřejmé, že tyto dodatečné bohoslužby si vyžadovaly více hudebníků. (Původně bylo rozhodnuto, že zde má být deset hudebníků: šest zpěváků, kteří měli sloužit také u oltáře, a čtyři instrumentalisté.) Po polovině října 1727, kdy se Kapellknaben po prázdninách strávených u svých rodin v Čechách vrátili do Drážďan, byla evidentně do Čech vyslána zpráva, že se hledají další hudebníci pro službu v katolické dvorní kapli v Drážďanech. Počátkem roku 1729 měl soubor drážďanských Kapellknaben deset zpěváků, dva houslisty a jednoho varhaníka. V roce 1730 bylo hudebníků celkem čtrnáct a v roce 1732 již sedmnáct, včetně fagotistů a dvou hráčů na lesní roh. Mezi prosincem 1728 a lednem 1729 Diarium missionis zmiňuje basistu jménem „Krancke“ jako hosta, jenž se stravuje v jezuitské rezidenci. Další dospělý zpěvák (tenor) a bývalý hráč na lesní roh Johann Joseph Goetzel obdrželi podobná pozvání – jasný doklad, že tito hudebníci pomáhali jezuitům, a to téměř jistě při zpěvu s Kapellknaben v královské kapli. 

 

Později, pravděpodobně v první polovině třicátých let, Zelenka zanesl mnohé ze svých žalmových skladeb ještě do jiného katalogu. Nadepsán jednoduše Psalmi varii, obsahuje tento pozdější korpus jak jím shromážděná díla jiných skladatelů, tak různé položky z Psalmi varii J. D. Z. separatim scripti (je ale důležité, že se zde nenachází nic z Psalmi Vespertini totius anni). Do Psalmi varii jsou zahrnuty pouze žalmy a chvalozpěvy předepsané pro nedělní nešpory: Dixit Dominus (devět zhudebnění), Confitebor tibi Domine (devět), Beatus vir (třináct), Laudate pueri (šestnáct), Laudate Dominum (šest) a chvalozpěv Magnificat (deset). Z toho se dá vyvodit, že Zelenka převzal zodpovědnost za řízení hudby při pravidelných nedělních nešporách v drážďanské královské katolické kapli. Jeho záznamy v Psalmi varii také odhalují, že v té době standardizoval většinu instrumentálních doprovodů pro žalmy přidáním dvou hobojů a violového partu a nahrazením původního smyčcového a varhanního bassa continua pouze varhanami. Přidání dvou trubek a tympánů k jednomu z žalmů, vstupnímu Dixit Dominus českého skladatele Franze Poppeho, a dvěma Magnificat, jednomu od Poppeho, druhému od Johanna Georga Reinhardta, ukazují, že tato díla mohla sloužit i o nejvýznamnějších církevních svátcích, kdy bylo obvyklé nechat zaznít sbor trubek a tympánů v počátečních a závěrečných částech nešpor.

(výňatky z textu Janice B. Stockigt z Univerzity v Melbourne; Ensemble Inégal)

 

DRÁŽĎANSKÉ ŽALMY – ZELENKA / PSALMI VESPERTINI IV

Neděle 22. 9. 2019, 17:00 hodin, Ostrava-Svinov – Kostel Krista Krále
Uvedení žalmů během minulých ročníků se konalo ve stejném kostele Krista Krále ve Svinově. 

Jan Dismas Zelenka (1679–1745): Psalmi varii Separatim Scripti (dokončení kompletního provedení čtvrtého nešporního cyklu pro sóla, sbor a orchestr):

Lauda Jerusalem, ZWV 102 – Laudate pueri, ZWV 81 – De profundis, ZWV 95 – Dixit Dominus, ZWV 67 – Confitebor tibi Domine, ZWV 71 – Confitebor tibi Domine, ZWV 73 – Laetatus sum, ZWV 90 – Ecce nunc benedicite, ZWV 99

SOUTĚŽ O VSTUPENKY NA UVEDENÝ KONCERT

Mohlo by vás zajímat


Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na