Expozice nové hudby, den druhý a třetí

  1. 1
  2. 2

Pokud mě na Expozici nové hudby něco vysloveně fascinuje, tak je to její záběr či širokost nabídky, jak rád říká dramaturg festivalu Viktor Pantůček. Jako hlavní úkol každé instituce spatřuje právě v potřebě nabízet, což se prostřednictvím tohoto a zejména letošního festivalu děje velmi opulentně. Octový syndrom, jež v nejrůznějších alegoriích všudypřítomný, je svým původním významem svázán s filmovým pásem. Osa čtvrtečního večera je proto vinuta (ve vší šíři) právě hudbou a obrazem, a to v nejrůznějších vztazích. Na mnohahodinové ploše, jíž hostí Univerzitní kino Scala, jsou tak nabídnuty pohledy na soudobé techniky práce s filmovým materiálem.

Phill Niblock, jehož opus ještě dlouho rezonoval prvním festivalovým večerem, tak zde poodkryl další ze střípků své bohaté tvorby, která ho dnes definuje nejen jako hudebního skladatele, ale zároveň i filmaře, fotografa a multimediálního tvůrce. Až dokumentaristický charakter představených děl staví na výrazné odlišnosti přístupů k hudebně vizuálnímu materiálu. Černobílý dokument The Magic Sun odrážející fascinující tvorbu amerického freejazzového průkopníka Sun Ra je destruktivně těkající snímek útočící na lidské smysly. Dlouhé detailní záběry exotických květů nesoucích se na nekonečně rozprostřené hudební ploše byly poté zcela odlišnou ukázkou Niblockova přístupu. Absence příběhu či jakékoliv nutnosti soustředit se na rychlejší tok informací vyvolává u zraku i sluchu dojem tak jednotné a úzké existence, že se vlastně slévají v jednu určitou a jasnou barvu.

Příběhem je naopak naplněná další část čtvrtečního dne, která představuje starší i nejnovější tvorbu maďarského tvůrce Tibora Szemző. Komentovaná interaktivní instalace, skladba pro tři promítačky a tři hudebníky a závěrečná skladba napsaná na objednávku festivalu. Jazyk filmový a hudební se zde rozšiřuje o třetí záběr sledující jazyk samotný. Skladatelova fascinace rozličností jazykových možností promlouvá zejména na samotném konci, kde jsou živě i záznamově interpretované literární fragmenty v různých světových variacích. Nad neustále přítomným intervalovým popěvkem, který se z uší ven nedostane již asi nikdy. Skladba vyznívala s podivným nádechem meditativnosti, což nepatrně odkazuje nejen k fascinaci nad řečí, ale hlavně nad jejím tvůrcem fungujícím v různých společenských rámcích – člověkem. Ostrý hudební kontrast předcházel v objednávkové skladbě Jsem Čechoslovák, žiju však na jihu. Skladba pro tři smyčcové nástroje a tři promítačky byla tichým a nehybným obrazem nálezu (filmového materiálu) a ztráty (světa, který je na filmovém materiálu zachycen). Skladba, o níž by bylo dobré slyšet před poslechem samotným mnohem více, by jistě pomohlo hlouběji proniknout za několik opakujících se not.

Reklama
  1. 1
  2. 2

Hodnocení

Vaše hodnocení - Indigo Quartet (Expozice nové hudby 2014)

[Celkem: 0    Průměr: 0/5]

Vaše hodnocení - Dvojkoncert – Re/Broken Music (Expozice nové hudby 2014)

[Celkem: 0    Průměr: 0/5]

Mohlo by vás zajímat


Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na