Faustovský festival a Gounodova opera v Budapešti

  1. 1
  2. 2

Operní dům v maďarské metropoli na Andrássyho bulváru připomněl dvou sté dvacáté páté výročí vydání Goethova Fausta uvedením květnového operního festivalu s tématikou hudebních děl, která se k faustovské problematice váží. Jeho název je Faust225. Byly vybrány opery, které již divadlo na repertoáru má – Stravinského Život prostopášníka, Busoniho Doktor Faust, Weberův Čarostřelec, Boitův Mefistofeles, dále koncert Budapešťského filharmonického orchestru se Schumannovými Scénami z Goethova Fausta a nově premiéra Fausta od Charlese Gounoda. Celkem se jedná o patnáct večerů. Festival začal 16. května a končí 1. června.

V úvodu bych se jen krátce zmínil o krásné, velké divadelní budově pro tisíc dvě stě sedmdesát sedm diváků postavené podle plánů maďarského architekta Miklóse Ybla, která hostí operní a baletní soubor Budapešťské národní opery. Druhé divadlo, které soubor využívá je modernější divadlo Erkelovo, otevřené v roce 1913. Tento ansámbl uvádí v sezoně kupříkladu neuvěřitelných padesát různých operních titulů velmi širokého operního repertoáru, navíc samozřejmě i řadu baletů. V dřívější době zde zpívali převážně domácí umělci, ale v posledních letech je již běžné zvát si sólisty, dirigenty i inscenátory ze zahraničí. A tak to bylo i v nejnovější premiéře Gounodova Fausta.

Říká se, že operní publikum v Budapešti je spíše konzervativnější a tomu odpovídá i klasičtější pojetí inscenací. Ale i to se postupně samozřejmě mění. Toto prolomit a představit moderní, ale ne zase extravagantní představení, chtěl známý polský režisér Michał Znaniecki (v roce 1992 ve svých dvaceti čtyřech letech debutoval v milánské Scale) se svým již dlouhodobě zavedeným týmem (vyzdvihuji jeho vynikající režijní a výtvarné provedení Verdiho Maškarního plesu na stadionu ve Wroclawi roku 2012 – recenze zde). Svůj záměr ostatně sdělil i v příjemném osobním rozhovoru: ,,Chci, aby mému výkladu rozuměl každý a také hlavně budapešťský divák. Neočekávejte žádné extrémní výstřelky“. Historický děj režisér situoval do úplné současnosti, chtěl naznačit, že vnitřní problémy a konflikty mezi lidmi jsou v lecčems obdobné jako v dobách, kdy se děj opery odehrává. Takových Mefistů a Faustů je mezi námi dnes dost.

Ve Znanieckého inscenacích vždy hraje velmi důležitou roli scénická složka. O tu se velmi invenčně, ale zároveň jednoduše postaral italský výtvarník Luigi Scoglio a ruku v ruce s ním světelný designer Bogumił Palewitsz. Ten obstaral také časté projekce a jeho světla, mnohdy laděná do modré barvy, kombinovaná s neonovými trubicemi tvořícími ornamenty, působily velmi sugestivně. Civilně laděné kostýmy Any Ramos Aguayo celkem vhodně doplňovaly dramatické momenty inscenace.

  1. 1
  2. 2

Hodnocení

Vaše hodnocení - Gounod: Faust (Magyar Állami Operaház Budapešť)

[Celkem: 0    Průměr: 0/5]

Mohlo by vás zajímat


Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na