Program složený z děl Antonia Bioniho (cca 1698–?) představuje vyvrcholení dlouhodobé badatelské a rekonstrukční práce. Tento italský autor, který zásadním způsobem ovlivnil operní život v barokních Čechách, na Moravě a ve Slezsku, patří k tvůrcům, jejichž osud zůstává opředen tajemstvím a většina díla je nezvěstná. Program složený z jeho kantát, árií a instrumentálních kusů z opery Orlando furioso měl svou úspěšnou premiéru v rámci festivalu Theatrum Kuks 2024, kde vzbudil nadšené ohlasy odborné kritiky i veřejnosti. Olomoucké publikum má nyní jedinečnou příležitost slyšet program v novém nastudování.
Vojtěch Pelka: Hvězdný interpret v životní formě
Hlavním magnetem večera je bezpochyby vystoupení sopranisty Vojtěcha Pelky. Jeho interpretace barokního repertoáru je v současnosti vysoce ceněna pro mimořádný rozsah, technickou suverenitu a hluboký emoční výraz. Pelka v uplynulých sezónách zaznamenal řadu prestižních angažmá, která ho etablovala mezi špičku nastupující generace interpretů staré hudby. Diváci ho mohli obdivovat na scénách Národního divadla v Praze, v Divadle J. K. Tyla v Plzni či v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě, kde exceloval v hlavních operních produkcích barokního i klasicistního repertoáru.
Stal se vyhledávaným hostem předních specializovaných souborů, s nimiž vystoupil na pódiích doma i v zahraničí (včetně festivalových center v Německu, Francii a Rakousku). Jeho nedávná nominace na Cenu Thálie a triumfy v mezinárodních soutěžích podtrhují fakt, že Olomouc bude svědkem výkonu umělce na vrcholu tvůrčích sil.
Po boku Vojtěcha Pelky se představí tenorista Ondřej Benek, vokální ansámbl Bel Canto pod vedením sbormistra Filipa Volmuta a komorní ansámbl složený z mladých instrumentalistů: Martin Dostál a Daniel Podroužek (housle), Tereza Šmídová (viola), Nikita Ruzhavinskiy (violoncello) a Daria Savvateeva (cembalo). Spartace skladeb a rekonstrukci závěrečného sboru přiravil skladatel a muzikolog Tomáš Hanzlík.
Záhada Kroměřížského archivu a benátský mistr
Dílo Antonia Bioniho je úzce spjato s českými zeměmi, kam umělec přišel v roce 1724. Působil v Praze (kde jeho opera Orlando furioso otevírala slavné Šporkovo divadlo), v Kuksu, Karlových Varech a následně dlouhá léta jako dvorní skladatel a impresário ve Vratislavi. Jádrem olomouckého koncertu jsou skladby, které se jako zázrakem dochovaly v hudebním archivu Arcidiecézního muzea v Kroměříži. Tři virtuózní kantáty pro soprán, smyčce a basso continuo (Se non poss’ io, Se non ti moro a lato, Innocente è il mio martire) a tenorová árie (De tanti fidi) představují vrchol italského kantátového stylu.
Muzikologická hypotéza naznačuje, že Bioni tyto skladby zkomponoval v letech 1734–1738, kdy neměl stálé angažmá, a věnoval je olomouckému biskupovi Wolfgangu Hannibalu Schrattenbachovi jako uměleckou žádost o místo. Italští tvůrci se totiž na tehdejším biskupském dvoře těšili mimořádné přízni, což dává tomuto olomouckému uvedení silný lokální i historický kontext.
