Festival Lípa Musica – nahlédnutí do zákulisí příprav i do letošního programu

Rozhovor s ředitelem festivalu Lípa Musica Martinem Prokešem 

Letošní ročník vašeho festivalu je už čtrnáctý. Když jste na počátku tohoto tisíciletí s ještě obroční periodicitou začínal, bylo vám teprve sedmadvacet. Jak na začátky vzpomínáte? Jak se od té doby festival Lípa Musica změnil?

Úplně si pamatuji na to ráno, kdy jsem se probudil a v tu chvíli jsem věděl, že se to stane. Prostě jsem byl rozhodnutý začít pořádat festival. Ti, kteří mě znají, vědí, že je to pro mě charakteristické. To, že jsem pro něco rozhodnutý znamená, že jsem připraven odevzdat veškerou energii pro danou věc a že zkrátka neexistuje jiná možnost, než že vznikne, že se to stane… 🙂 Upřímně, podařilo se mi všechny mé a posléze naše sny naplnit a probudit ke kulturnímu životu naše město, region i kraj.

Lípa Musica se za svou existenci pochopitelně vyvíjí. Z původně čistě lokálního festivalu, který byl pouze festivalem města Česká Lípa, je nyní kulturní podnik, který nabízí 24 projektů na 16 různých místech. Lípa Musica se stala během svých třinácti ročníků nejvýznamnějším kulturním svátkem severních Čech s přesahem do Saska. Během její historie se v severočeském regionu uskutečnilo více než 170 koncertů za účasti renomovaných tuzemských i zahraničních interpretů převážně klasické hudby, které navštívilo přes 30 tisíc posluchačů.I pro vaše vize jsou určitě důležitou věcí finance. Jak vypadá v současnosti finanční zajištění vašeho festivalu? S jakým rozpočtem pracujete a z jakých zdrojů pocházejí vaše příjmy?

Lípa Musica hospodaří s rozpočtem 3,9 milionu korun. Financování festivalu má několik kapitol. Nejširší základnu tvoří naši donátoři a dárci, další skupinou jsou příjmy z reklam od našich partnerů, kteří stojí o propojení své firemní značky s naší festivalovou, a významným příjmem jsou samozřejmě i veřejné zdroje. Lípa Musica pochopitelně žádá všude, kde se dá získat podpora na financování kultury. Posledním příjmem festivalu je zisk ze vstupného, který odpovídá zhruba patnácti procentům z rozpočtu.

Donátory a další podporovatele festivalu představujete i na vašich webových stránkách. S jakou vstřícností se v tomto směru setkáváte? Jak velká je vůbec ve vašem regionu ochota podpořit váš festival?

Lípa Musica je charakteristická tím, že nemá žádného velkého partnera, který jí poskytuje finanční zázemí například polovinou finančního krytí. Nemusí se tedy bát v tomto ohledu o svou existenci, protože ve chvíli, kdy by o takového partnera přišla, bojovala by o přežití. Lípa Musica se může i v letošním roce pyšnit tím, že má více než stovku partnerů. Jsou to sice partneři drobní, kteří ovšem dohromady dávají festivalu finanční zázemí. Je to práce na dlouhá léta, je to o vzájemném vztahu, důvěře, ale i samotné kvalitě daných ročníků. Máme tedy s našimi partnery vybudované velmi dobré vztahy a snažíme se je hýčkat. 🙂Jak hodně jste museli vaše letošní „programové sny“, s přihlédnutím k reálným možnostem rozpočtu, držet na uzdě?

V letošním roce zažíváme po změně vedení města, kterou přinesly loňské podzimní mandátní volby, rozhodně těžší rok. Do dnešního dne totiž, s odkazem na novelu zákona o přímých podporách, nemůžeme čerpat finanční podporu na pořádání festivalu tak, jak jsme byli zvyklí. Musíme se o prostředky ucházet prostřednictvím vypsaných grantů. O výsledcích, zda festival získal podporu, se dozvíme koncem června. Uvažte sami, že je to pro stabilitu festivalu velmi složitá situace, protože nevíme, jestli budeme mít na to, co je nasmlouvané a od 1. června v předprodeji. Již nyní je ovšem jasné, že i tak bude podpora ze strany města nižší minimálně o šest set tisíc korun. O tolik je totiž nižší kapitola, ze které může festival čerpat případnou grantovou podporu. To všechno jsou okolnosti, které nás jakožto pořadatele vedly zákonitě k tomu, abychom byli v letošním roce velmi rozumní a zodpovědní za stavbu celého rozpočtu a pochopitelně i dramaturgie.

K programu letošního ročníku konkrétně: Co považujete za hlavní pilíře jeho dramaturgie?

Naši dramaturgii ovlivňuje více okolností. Jejím hlavním kritériem zůstává špičková interpretační úroveň a pochopitelně také vhodnost výběru koncertu pro daný koncertní prostor. Druhou velmi důležitou podmínkou dramaturgie je česko-německá spolupráce, která zasahuje do samého jádra dramaturgie festivalu coby ústřední linie. Vedle zařazování česko-německých hudebních projektů či prezentace českých umělců ve Spolkové republice Německo a německých u nás je myšlenka česko-německé vzájemnosti rozvíjena i přítomností festivalu v německých městech a obcích.

Kromě stálic, kterými jsou město Zittau, Bautzen, Schirgiswalde a obec Grossschönau, se festival v roce 2015 představí nově ve známé saské destinaci, na hradě Oybin. Historie nás však v místech česko-polského trojmezí nepojí jen se Saskem, ale také s Dolnoslezským vojvodstvím, tedy krajem polským, se kterým festival vstoupí do dialogu pro možné zahájení spolupráce.Jaký klíč máte pro výběr prostor jednotlivých večerů?

Tuto dobu mám velmi rád, když začínáme vybírat vhodného interpreta, projekt, mnohdy i místo. Někde je prostor prostě daný, jedná se zejména o sakrální památky regionu, kde tedy přesně víme, s jakou akustikou a obdobím můžeme pracovat, v jakém stavu jsou varhany, jaká je kapacita a co zde může s ohledem na velikost prostoru dobře vyznít. Je to taková kuchařská alchymie a mnohdy se naše prvotní představy mnohokrát promění. Myslím ale, že se dá hrdě říct, že náš region má skutečné skvosty v sakrálních památkách a že nám naši němečtí předkové zanechali úžasný odkaz. V propojení s překrásnou přírodou se jedná mnohdy o „perly severu Čech“.

Na který z letošních koncertů se vy osobně nejvíce těšíte? A u kterého z nich si slibujete největší návštěvnický ohlas?

Vzhledem k tomu, že jsem spoluautorem dramaturgie, je tato otázka pro mne dost složitá. Musel jsem se totiž svým způsobem „zbláznit“ pro každou věc, která je součástí festivalu. Troufám si říct, že letošní ročník nabídne skutečně mnoho skvělých zážitků. Já osobně se velmi těším na německo-francouzského violoncellistu Nicolase Altstaedta, který je jedním z nejvýraznějších talentů přední světové generace cellistů.

Velmi se také těším na letní prolog. Vybrali jsme pro něj výjimečné místo romantické zříceniny hradu a kláštera v německém Oybinu. Patří mezi největší turistickou atrakci Žitavských hor a je jednou z nejvýznamnějších památek Horní Lužice. Hrad vznikl asi ve třináctém století jako strážní stanoviště u významné zemské stezky, spojující Čechy s Lužicí. V roce 1369 založil Karel IV. na Oybinu klášter celestýnů. Do tohoto neskutečného místa jsme vybrali provedení Messe de Nostre Dame, dílo francouzského skladatele Guillauma de Machauta. Skladba patří mezi vrcholová díla středověku jak pro svou nadčasovost, tak pro vysokou interpretační náročnost. Jinak věřím, že každá z věcí si najde svého posluchače a že se během několika málo dní rozebere většina vstupenek.Dramaturgie vašeho festivalu se i v letošním roce vyznačuje zajímavou mnohovrstevnatostí, poměrně širokou tematickou rozkročeností i vyváženým mixem jednotlivých večerů. Jak dlouho a podle jakého hlavního klíče vůbec program skládáte a kolik lidí se na jeho přípravě podílí?

Ano, je tomu tak, skutečně je i naší snahou nabídnout co možná nejpestřejší nabídku v širším záběru s akcentem na klasickou hudbu. Na dramaturgii se podílí umělecká rada složená ze čtyř kolegů různě hudebně orientovaných. Je to tedy otázka několika měsíců, než nalezneme vhodné interprety a skladby pro všechna festivalová místa. Je to ovšem na této práci jedna z nejhezčích chvil, protože je to prostor vyslovovat a posléze naplňovat naše sny.

Více než dvě desítky položek hlavního programu letošního ročníku klade jistě důraz i na organizační zabezpečení. Kolik lidí to má na starosti?

Během celého roku se aktivně na festivalu podílejí tři lidé, další dva kolegové se podílejí příležitostně. V době festivalu nás posílí dalších deset brigádníků.

Kdo jsou vůbec vaši návštěvníci, co všechno o nich víte?

Naši návštěvníci se rekrutují z řad kulturních a hlavně hudbymilovných lidí regionu. S ohledem na to, že festival vyrostl z České Lípy, pochází jádro našich stálých posluchačů právě z tohoto města. Nicméně, jak se festival vyvíjel a přibíral nové lokality, posílila se i naše festivalová posluchačská rodina, která v posledních letech čítá každoročně kolem čtyř tisíc návštěvníků. Řekl jsem „naše festivalová rodina“, protože za léta existence festivalu máme již s mnohými velmi úzké přátelské vztahy.

Jsme také velmi rádi, že se nám stále daří našim návštěvníkům nabízet autobusovou dopravu na řadu míst zdarma, a tak umožnit všem bez rozdílu podívat se i do vzdálenějších festivalových míst a podpořit regionální kulturní mobilitu. Budovat vztah s našimi posluchači se však snažíme i sofistikovanějšími přístupy. V loňském roce jsme uskutečnili posluchačský průzkum, který nám o našich posluchačích odhalil mnoho dalších zajímavých detailů. Pokud bych měl shrnout to nejpodstatnější, pak můžeme říci, že profilovými návštěvníky festivalu Lípa Musica jsou lidé ve vyšším produktivním věku, s terciárním vzděláním, s lehkou převahou ženského pohlaví, na festival se pravidelně vracejí a ročně navštíví nejčastěji tři až pět koncertů.Vraťme se ještě k začátku našeho rozhovoru – jak se v tomto tisíciletí, tedy za dobu existence festivalu Lípa Musica, změnil Martin Prokeš?

Jisté je, že jsem o patnáct let starší, za tuto dobu se pochopitelně stala spousta věcí a ve svých jednačtyřiceti letech můžu říct, že nelituji ničeho, čím jsem prošel. Všechno mělo svůj smysl a význam. Během této doby jsem se oženil, mám se svou ženou tři krásné holčičky. Mám práci snů, protože mohu dělat to, co mě baví. Jsem obklopen lidmi, pro které je Lípa Musica něčím více, než pouhým zaměstnáním. Určitě jsem se změnil. Nejsem ochoten riskovat to co v minulosti, jsem asi odpovědnější, ale dokážu se stále nadchnout pro věc a jdu za svými cíli i sny. Jsem vděčný za to, co mi život přináší.

Děkuji za rozhovor, ať se i letošní ročník vašeho festivalu vydaří.
*** 

Vizitka:
Martin Prokeš (1973) vystudoval v roce 1994 zpěv na teplické konzervatoři a pokračoval ve studiu v Praze na Hudební akademii múzických umění ve třídě prof. Hajóssyové.

Je ředitelem Mezinárodního hudebního festivalu Lípa Musica, předsedou spolku Arbor, člen správní rady Nadačního fondu Ozvěna, hudebním manažerem a zpěvákem.

V roce 2000 založil Festival duchovní hudby, který od roku 2007 nese název MHF Lípa Musica. Ten také po celou dobu vede jako jeho ředitel, manažer a člen umělecké rady. Lípa Musica se za dvanáct let své existence stala jednou z nejvýznamnějších kulturních akcí v oblasti severočeského regionu. Coby největší festival zaměřený na klasickou hudbu v kulturní nabídce Libereckého a Ústeckého kraje s přesahem do okolních regionů včetně příhraničního Saska se zapsal do povědomí regionálního publika a vybudoval si stálou základnu návštěvníků. Dnes je festival vnímán jako již pevná součást tuzemské festivalové scény českými umělci, má relativně stálou partnerskou základnu v komerční sféře a podporu regionálních i ústředních institucí veřejné správy včetně Ministerstva kultury.

V letech 2002 – 2014 působil jako hudební manažer Schola Gregoriana Pragensis – 2002 – 2014. Zasloužil se o zprostředkování více jak 600 koncertů pro tento ansámbl, který patří k evropské špičce v interpretaci gregoriánského chorálu a ranné polyfonie. V letech 1994 – 2014 též působil jako zpěvák, mj. u Schola Gregoriana Pragensis. Za dobu své pěvecké kariéry absolvoval zejména s tímto souborem více jak 1000 koncertů v rámci Evropy, Izraele, Japonska. Je také vyhledávaným zpěvákem v oblasti interpretace barokní hudby a spolupracuje s celou řadou předních českých ansámblů.

V období let 2003 – 2008 pracoval též jako ředitel Kulturní dům Crystal Česká Lípa. V čele této příspěvkové organizace zajišťoval vedle Kuturního domu Crystal kulturní aktivity také v Jiráskově divadle a Vodním hradě Lipý v České Lípě.

(Zdroj: Lípa Musica)

www.lipamusica.cz

Foto Lukáš Pelech Atelier, archív MHF Lípa Musica