Festival Lípa Musica – nahlédnutí do zákulisí příprav i do letošního programu

  1. 1
  2. 2

Rozhovor s ředitelem festivalu Lípa Musica Martinem Prokešem 

Letošní ročník vašeho festivalu je už čtrnáctý. Když jste na počátku tohoto tisíciletí s ještě obroční periodicitou začínal, bylo vám teprve sedmadvacet. Jak na začátky vzpomínáte? Jak se od té doby festival Lípa Musica změnil?

Úplně si pamatuji na to ráno, kdy jsem se probudil a v tu chvíli jsem věděl, že se to stane. Prostě jsem byl rozhodnutý začít pořádat festival. Ti, kteří mě znají, vědí, že je to pro mě charakteristické. To, že jsem pro něco rozhodnutý znamená, že jsem připraven odevzdat veškerou energii pro danou věc a že zkrátka neexistuje jiná možnost, než že vznikne, že se to stane… :-) Upřímně, podařilo se mi všechny mé a posléze naše sny naplnit a probudit ke kulturnímu životu naše město, region i kraj.

Lípa Musica se za svou existenci pochopitelně vyvíjí. Z původně čistě lokálního festivalu, který byl pouze festivalem města Česká Lípa, je nyní kulturní podnik, který nabízí 24 projektů na 16 různých místech. Lípa Musica se stala během svých třinácti ročníků nejvýznamnějším kulturním svátkem severních Čech s přesahem do Saska. Během její historie se v severočeském regionu uskutečnilo více než 170 koncertů za účasti renomovaných tuzemských i zahraničních interpretů převážně klasické hudby, které navštívilo přes 30 tisíc posluchačů.I pro vaše vize jsou určitě důležitou věcí finance. Jak vypadá v současnosti finanční zajištění vašeho festivalu? S jakým rozpočtem pracujete a z jakých zdrojů pocházejí vaše příjmy?

Lípa Musica hospodaří s rozpočtem 3,9 milionu korun. Financování festivalu má několik kapitol. Nejširší základnu tvoří naši donátoři a dárci, další skupinou jsou příjmy z reklam od našich partnerů, kteří stojí o propojení své firemní značky s naší festivalovou, a významným příjmem jsou samozřejmě i veřejné zdroje. Lípa Musica pochopitelně žádá všude, kde se dá získat podpora na financování kultury. Posledním příjmem festivalu je zisk ze vstupného, který odpovídá zhruba patnácti procentům z rozpočtu.

Donátory a další podporovatele festivalu představujete i na vašich webových stránkách. S jakou vstřícností se v tomto směru setkáváte? Jak velká je vůbec ve vašem regionu ochota podpořit váš festival?

Lípa Musica je charakteristická tím, že nemá žádného velkého partnera, který jí poskytuje finanční zázemí například polovinou finančního krytí. Nemusí se tedy bát v tomto ohledu o svou existenci, protože ve chvíli, kdy by o takového partnera přišla, bojovala by o přežití. Lípa Musica se může i v letošním roce pyšnit tím, že má více než stovku partnerů. Jsou to sice partneři drobní, kteří ovšem dohromady dávají festivalu finanční zázemí. Je to práce na dlouhá léta, je to o vzájemném vztahu, důvěře, ale i samotné kvalitě daných ročníků. Máme tedy s našimi partnery vybudované velmi dobré vztahy a snažíme se je hýčkat. :-)Jak hodně jste museli vaše letošní „programové sny“, s přihlédnutím k reálným možnostem rozpočtu, držet na uzdě?

V letošním roce zažíváme po změně vedení města, kterou přinesly loňské podzimní mandátní volby, rozhodně těžší rok. Do dnešního dne totiž, s odkazem na novelu zákona o přímých podporách, nemůžeme čerpat finanční podporu na pořádání festivalu tak, jak jsme byli zvyklí. Musíme se o prostředky ucházet prostřednictvím vypsaných grantů. O výsledcích, zda festival získal podporu, se dozvíme koncem června. Uvažte sami, že je to pro stabilitu festivalu velmi složitá situace, protože nevíme, jestli budeme mít na to, co je nasmlouvané a od 1. června v předprodeji. Již nyní je ovšem jasné, že i tak bude podpora ze strany města nižší minimálně o šest set tisíc korun. O tolik je totiž nižší kapitola, ze které může festival čerpat případnou grantovou podporu. To všechno jsou okolnosti, které nás jakožto pořadatele vedly zákonitě k tomu, abychom byli v letošním roce velmi rozumní a zodpovědní za stavbu celého rozpočtu a pochopitelně i dramaturgie.

K programu letošního ročníku konkrétně: Co považujete za hlavní pilíře jeho dramaturgie?

Naši dramaturgii ovlivňuje více okolností. Jejím hlavním kritériem zůstává špičková interpretační úroveň a pochopitelně také vhodnost výběru koncertu pro daný koncertní prostor. Druhou velmi důležitou podmínkou dramaturgie je česko-německá spolupráce, která zasahuje do samého jádra dramaturgie festivalu coby ústřední linie. Vedle zařazování česko-německých hudebních projektů či prezentace českých umělců ve Spolkové republice Německo a německých u nás je myšlenka česko-německé vzájemnosti rozvíjena i přítomností festivalu v německých městech a obcích.

Kromě stálic, kterými jsou město Zittau, Bautzen, Schirgiswalde a obec Grossschönau, se festival v roce 2015 představí nově ve známé saské destinaci, na hradě Oybin. Historie nás však v místech česko-polského trojmezí nepojí jen se Saskem, ale také s Dolnoslezským vojvodstvím, tedy krajem polským, se kterým festival vstoupí do dialogu pro možné zahájení spolupráce.Jaký klíč máte pro výběr prostor jednotlivých večerů?

Tuto dobu mám velmi rád, když začínáme vybírat vhodného interpreta, projekt, mnohdy i místo. Někde je prostor prostě daný, jedná se zejména o sakrální památky regionu, kde tedy přesně víme, s jakou akustikou a obdobím můžeme pracovat, v jakém stavu jsou varhany, jaká je kapacita a co zde může s ohledem na velikost prostoru dobře vyznít. Je to taková kuchařská alchymie a mnohdy se naše prvotní představy mnohokrát promění. Myslím ale, že se dá hrdě říct, že náš region má skutečné skvosty v sakrálních památkách a že nám naši němečtí předkové zanechali úžasný odkaz. V propojení s překrásnou přírodou se jedná mnohdy o „perly severu Čech“.

Na který z letošních koncertů se vy osobně nejvíce těšíte? A u kterého z nich si slibujete největší návštěvnický ohlas?

  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat


Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na