Zápisník Jindřicha Bálka (91)
S lehkým nádechem nostalgie proběhl o víkendu jubilejní 25. ročník Paseckých hudebních slavností. Všechno bylo podobné ba stejně dobré, jako v uplynulých ročnících. V kostele sv. Václava v Pasekách nad Jizerou v pátek hrála Akademie sv. Václava, v sobotu zde byla beseda s Liborem Peškem a v neděli slavnostní mše s živou hudbou, tentokrát s Haydnovou mší In tempore belli. O nezapomenutelné momenty nebyla nouze, ale pořadatelé nenápadně naznačili, že v této podobě se festival koná naposledy.
Je to opravdu akce svým formátem výjimečná. Paseky jsou místo se zvláštním kouzlem.
Jednotlivé chalupy harmonicky rozmístěné ve stráni západních Krkonoš, uprostřed kostel sv. Václava se dvěma lipami, pod ním hřbitov s nádherným výhledem a hrobem Věnceslava Metelky, učitele hudby, který je předobrazem jedné z postav Raisova románu Zapadlí vlastenci. Už pětadvacátý rok se tu na víc jak týden sešla skupina muzikantů, studentů a členů několika orchestrů, aby nazkoušeli program zahajovacího koncertu. V počátcích to byli samí členové České filharmonie a Václav Neumann tu slavil sedmdesátiny. A někdejší člen České filharmonie, kontrabasista Jakub Waldmann, tu spolu se svými rodiči festival čtvrtstoletí držel a pěstoval. Výsledkem byla krásná tradice, která opravdu vypadá jak z jiného světa.
Bez nároku na honorář tu hraje výsledná Akademie sv. Václava v krásném čistém zvuku zajímavý a originální program.
Zní filosofující průvodní slovo Pavla Ryjáčka a Stanislav Zindulka recituje Seiferta a jeden z apokryfů Karla Čapka. A druhý den se besedovalo s Liborem Peškem, který byl pak dokonce vyzván, aby „zadirigoval“ Sukovu Meditaci na chorál Svatý Václave. Program letos doplnila výstava andělů výtvarnice Martiny Špinkové, kostel byl plný lidí a atmosféra zvláštně srdečná. A byla taková od počátku devadesátých let, kdy při slavnostním zahájení promlouval Ivan Medek a rád si přijel poslechnout Václav Neumann. Ani takto požehnaná akce se ale silami několika lidí nedá držet ve stejné podobě věčně a zatím se postupuje podle hesla „v nejlepším přestat“. Jakou podobu budou mít Paseky za rok či v příštích letech, to zatím nikdo neví. I když místní amatérský pěvecký sbor sv. Václava při mši určitě chybět nebude. Díky všem, kteří vytvořili toto pasecké čtvrtstoletí. Každý, kdo festival jednou navštívil, má ho v mysli trvale zapsán.
Autor je redaktorem České rozhlasu-Vltava
Foto autor
