Finanční problémy má také San Francisco Opera
Minulý týden upozorňovala severoamerická média častěji, než doposud, na značné finanční problémy newyorské Metropolitní opery, a to v souvislosti se zveřejněním daňového přiznání za rok 2009 (o problémech MET jsme informovali zde). Zdá se, že podobné finanční těžkosti se šíří po kontinentě jako chřipkový virus, či spíše lavina. Teď je na řadě San Francisco Opera. Sezona je tam rozdělena na dvě části, hraje se od poloviny září do začátku prosince a potom celý červen, takže momentálně aktivity tohoto operního domu běží na plné obrátky inscenacemi Fausta, Děvčete ze Západu a Valkýry. Kupodivu letos ale zdaleka nejsou tato představení vyprodána.
Vedení operního domu v San Franciscu je tudíž v šoku, a to nejen kvůli neprodaným vstupenkám, ale také kvůli stále se snižujícím dotacím od městské radnice. Generální ředitel této slavné opery, David Gockley (ročník 1943, v letech 1972 až 2005 velmi úspěšný generální ředitel Houston Grand Opera) proto právě v těchto dnech rozeslal prosebný dopis na všechny adresy, které má divadlo v seznamu. I ta vaše se mezi ně může dostat celkem snadno: Stačí si objednat vstupenku přes internet.
V dopise se zdůrazňuje, že za poslední léta se dotace od města San Francisco tomuto stále slavnému opernímu domu snížily o celou třetinu, a že jejich krácení pokračuje dál. Generální ředitel tudíž žádá abonenty, aby poslali protestní email na radnici.
V dopise se zdůrazňuje, že za poslední léta se dotace od města San Francisco tomuto stále slavnému opernímu domu snížily o celou třetinu, a že jejich krácení pokračuje dál. Generální ředitel tudíž žádá abonenty, aby poslali protestní email na radnici.
San Francisco Opera přitom vehementně šetří kde se dá už delší dobu. Už v roce 2001, když tam zpívala Eva Urbanová v šesti předstzaveních Pucciniho Toscu, neměla takzvaného “covera, ale jen “understudy” v podobě dívky z operní školy. České sopranistce přitom bylo dáno na srozuměnou, že kdyby se jí náhodou něco stalo s hlasem, což v tamním počasí s častými mlhami je celkem snadno možné, byla by to pohroma pro celé divadlo. 
V posledních letech se právě kvůli úsporám objevují v San Franciscu stále častěji méně frekventovaná nebo prakticky neznámá jména zpěváků, většinou zjevně ze zemí východní Evropy. Skutečných hvězd si tu mohou dovolit čím dál méně. Pád dolaru navíc teď přidal další problém: Po přepočtu na euro tady přestávají mít evropští zpěváci zájem zpívat za poloviční honorář, než dostávali dřív.
San Francisco patří s New Yorkem a Chicagem k mým oblíbeným a vcelku častým cílům cest za operou u nás, v Americe. Mohu tak potvrdit, že šetření je patrné všude, až třeba po stále se zvyšující ceny nápojů, nabízených návštěvníkům. Dát například 12 dolarů za ani ne plnou skleničku šumivého vína nevalné kvality se mi zdá už trochu příliš.
Co mě ale v San Franciscu doslova zarazilo, jsou již delší dobu avizované ceny předplatného na celý Wagnerův Ring v příští sezoně. Alespoň tady u nás v Americe je značně neobvyklé kupovat (rozuměj ihned platit) vstupenky na více než celý rok dopředu. Navíc je k nim vázána povinnost dát dar tomuto opernímu domu na inscenaci Ringu, a to v částce od 60 až do 1360 dolarů. Zdůrazňuji – je to navíc, vedle samotné ceny vstupného. Celková částka za Ring tak dosahuje až 2800 dolarů. A kde je přitom jistota, že za současné finanční krize se představení budou konat? Či že nakonec nepůjde o značně minimalistické a jen chabě obsazené provedení? Ale abych byl férový: Americký daňový poplatník, který se nakonec přece jen rozhodne ony nehorázné ceny zaplatit, dostane potvrzení o daru a onu částku si může odečíst příští rok z daní. Tedy vlastně funguje jako banka, poskytující půjčku.
Je také pravda, že demografické složení na západě USA je dost odlišné od toho na východě, a že tam vždy bylo podstatně méně tzv. old money, tedy peněz dlouhodobě dobře zavedených bohatých rodin. Vedle toho new money, peníze nové generace, pocházejí především z firem “technologického” zázraku moderní doby, jako jsou třeba počítače a jejich technologie. Mladší generace, která takové firmy založila, navíc ani tady nemá o operu až tak velký zájem, aspoň rozhodně ne v té podobě, v jaké je opera nabízena. A pokud se přece jen své finance rozhodla opeře věnovat, často pak – když mnohé technology bubbles (rozuměj bubliny) splaskly a ony firmy zbankrotovaly – byl také zpečetěn osud mnoha dalších větších darů pro San Francisco Opera.
Zase si nemohu neklást otázku: Že by bez větších finančních problémů fungovala v Americe prakticky už jen Lyric Opera of Chicago? Zatím poslední sezona tam skončila už celkem dávno, a to posledním představením Mozartovy Figarovy svatby (psali jsme o něm zde). Divadlo je tedy teď uzavřeno a mně proto nehrozí nebezpečí, že od nich příjde email s podobně žalostným obsahem, jako ze San Francisca. V Chicagu jsem totiž na seznamu adres také…
Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky
[mc4wp_form id="339371"]
