List z Kanady: Za Mozartovým Figarem do Chicaga

  1. 1
  2. 2

Figarova svatba, Mozartovo mistrovské dílo, patří přes 200 let k nejčastěji inscenovaným operám bez ohledu na pomalý start ve Vídeňském Burgtheatru 1.května 1786. O něco později ji Praha přijala daleko vřeleji a zpět se už nikdo neohlížel.


Mně tuto operu přiblížila před lety nahrávka firmy EMI z roku 1961 pod taktovkou Carla Marii Guliniho s hvězdným obsazením (Giuseppe Taddei, Anna Moffo, Eberhard Wachter, Elisabeth Schwarzkopf, Fiorenza Cossotto…). Když se objevila možnost vidět Figarovu svatbu na scéně Lyric Opera of Chicago, ani chvíli jsem neváhal. Žiji v Montrealu, a tak kromě vstupenky potřebuji současně i dopravu a ubytování, vše za pokud možno přijatelnou cenu. Naskytne-li se současně ještě něco dalšího, jako třeba speciální výstava v Arts Institute of Chicago, tím lépe, víkend je naplněn. Loni v září jsem byl v Chicagu na prvním představení jejich 55.sezony, která začínala Toscou. Teď jsem vycestoval na úplně poslední představení celé sezony – jedenácté v letošním bloku Figarovy svatby.


Let z Montrealu do Chicaga trvá něco málo přes dvě hodiny, a protože je to na západ, člověk dostane kvůli časové změně půjčku jedné hodiny navíc. Těsně před přistáním je vidět nad Michiganským jezerem centrum města se všemi mrakodrapy. Obrovské letiště O´Hare funguje jako dobře namazaný stroj. Hned z letiště jede vlak (Blue Line – modrá linka) přímo do centra. Je možno využít neomezené jízdenky za 14 dolarů na tři dny (ano, plných 72 hodin od prvního použití, nikoli jen platnost do šesti ráno jako třeba v New Yorku nebo v Mnichově).


Cestou k vlaku si nelze nevšimnout české vlajky. Praha je sesterské město Chicaga od roku 1990. Na začátku 20.století se tam vytvořila velká komunita českých a slovenských přistěhovalců. Mnozí z nich získali významné postavení v řízení města, jako třeba kladenský rodák Antonin Josef Cermak (Tony Cermak), který byl v letech 1931-1933 v pořadí 44.starostou města. Dodnes jedna stanice metra nese jeho jméno.

Chicago navštěvuji skoro každoročně už asi 15 let a vždy tam objevím něco nového. Proč je toto třetí největší město USA pro mě tak přitažlivé? Kvůli poloze na břehu obrovského jezera, fascinující architektuře, lidem pocházejícím ze všech světadílů nebo kvůli historii? Asi všechno dohromady. Dnes je těžko uvěřitelné, že tam v roce 1830 žilo pouze 50 lidí. Prvním stálým obyvatelem byl Jean Baptiste Pointe du Sable, syn obchodníka z dnes kanadské provincie Quebec a černý otrok. Na břehu jezera si postavil dřevěný srub a začal obchodovat s kovy, obilím, dřevem a také doma vyrobeným tvrdým alkoholem. V jeho srubu byly první komunální volby a také soud.

Výhodná poloha místa na americkém středozápadě začala rychle přitahovat další obyvatele a v roce 1870, rok před velkým požárem, tam žilo už 300 tisíc lidí. V roce 1893 jich byl už milión a čtvrt, dnešní číslo dosahuje skoro tří miliónů. Dodnes se vede debata o tom, zda „Checagou“ označovalo v mluvě domorodých Indiánů divokou cibuli, které se dobře dařilo v bažinaté půdě, nebo bahenní plyny nebo jen jednoduše – silný. V době neslavné prohibice (tedy zákazu konzumace alkoholu) mezi lety 1920 a 1933 se Chicago proslavilo gangstery a pašeráky, jako byl Al Capone. V dnešní době patří toto město k nejvýznamnějším světovým finančním a politickým centrům. Současný americký prezident Barack Obama byl dříve senátorem za stát Illios, kde se Chicago nachází.

Máte-li na návštěvu jen dva nebo tři dny, kde je nejlépe začít? Jednoznačně v centru, v oblasti nazývané The Loop (podle metra, které v této části jezdí dokola na zvýšených kolejích) nebo kolem The Magnificent Mile, což je podél ulice North Michigan Avenue. V této oblasti najdete divadla, stejně jako i luxusní obchody.

Ale také Chicago Symphony, Millenium park a také světově proslulý Arts Institute of Chicago, kde byla skoro při každé mojí návštěvě města speciální expozice. Stejně tak tomu bylo i minulou sobotu, kdy jsem zaplatil 18 dolarů za vstup na výstavu „Matisse: Radical Invention, 1913-1917“. Až do 20.června je možné si prohlédnout 120 obrazů, soch, kreseb a tisků tohoto francouzského malíře.
Stěžejním dílem výstavy je monumentální obraz „Bathers by a River“, na němž Henri Matisse pracoval s přestávkami v letech 1909-1910, 1913 a 1916-1917. „Jak na vás ten obraz působí?“ Zaslechl jsem od některých návštěvníků, kdy sami před ním stáli v různém rozpoložení, od němého úžasu až k úplnému zatracení díla. Je to prostě tak, jak to známe z opery, každému se líbí něco jiného.
  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat


0 0 vote
Ohodnoťte článek
5 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments