FOK uvede Griegův klavírní koncert s Markem Kozákem

„Žiji s představou, že skladatelé nám sdělují své myšlenky bez ohledu na čas. Mám rád tato nadčasová setkávání a vážím si možnosti, že jsem tentokrát hostem Edvarda Griega. Jeho Klavírní koncert a moll je perlou romantického repertoáru. Při přípravě tohoto koncertu jsem myslel na setkání E. Griega a A. Dvořáka na pražském pódiu. Bylo to v roce 1903, tehdy Grieg doprovázel Dvořákovu dceru Magdalénu a jeho vlastní koncert provedla vynikající Lisztova žačka Teressa Carreno. V letošní sezóně budu hrát převážně klavírní koncerty těchto dvou romantických velikánů, a tak umožním jejich opětovné setkávání. Těším se z pozvání k abonentnímu koncertu Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK ve spolupráci s dirigentem Petrem Altrichtrem, jehož umělecký jazyk je mi velmi blízký,“ říká Marek Kozák.

Hudební cesta klavíristy Marka Kozáka se dlouhodobě pojí s úspěchy v mezinárodních soutěžích. V červnu 2021 se stal laureátem mezinárodní klavírní soutěže Gézy Andy v Curychu, jedné z nejprestižnějších a nejobtížnějších. V roce 2018 zvítězil na Evropské klavírní soutěži v Brémách, odkud si přivezl také cenu publika. Na soutěži Pražského jara v 2016 získal 2. místo a ocenění za provedení soudobé skladby Kejklíř Adama Skoumala. Marek Kozák pravidelně hostuje u všech předních českých orchestrů i v zahraničí. V sezóně 2024-25 přednesl Dvořákův klavírní koncert g moll s Moravskou filharmonií Olomouc na zahajovacím koncertě sezóny a dále na turné v Polsku. Griegův koncert zahraje také v prosinci se Symfonickým orchestrem města Friedrichshafen a v březnu 2025 se Slovenskou filharmonií. S Filharmonií Hradec Králové uvede 1. klavírní koncert P. I. Čajkovského.

Tři díla na programu koncertu FOK spojuje inspirace severským kulturním dědictvím. Jean Sibelius napsal suitu o Karélii v době, kdy toto rozsáhlé území náleželo Finskému velkoknížectví. Klavírní koncert Edvarda Griega poskytuje důkaz o jeho zájmu o norskou lidovou hudbu, který je patrný hned v úvodním motivu díla. V poslední větě koncertu se objevuje inspirace norským lidovým tancem halling. Skladatel zde také napodobuje specifický zvuk lidových houslí, zvaných „Hardanger“, které se v Norsku používaly. Impulz pro napsání Třetí symfonie našel Felix Mendelssohn Bartholdy při své návštěvě Edinburghu. „Za všudypřítomného šera jsme dnes šli do paláce, kde žila královna Marie… Kaple pod ním je nyní bez střechy. Daří se tam trávě a břečťanu; i u rozbitého oltáře, kde byla Marie korunována skotskou královnou. Všechno je zničené, zchátralé a prostoupené čirým nebem,“ popsal skladatel svůj inspirační zdroj v dopisu rodině. Ve skutečnosti to byla pátá symfonie v pořadí podle vzniku, dostala však číslo 3 podle pořadí publikace. Skladatel ji sám nenazýval „skotskou“, ale vzhledem k tomu, že inspirace severskou krajinou i hudbou je zřetelná, název se rychle ujal.

Slovo dramaturga Martina Rudovského: Dirigent Petr Altrichter je hrdý rodák zpod Radhoště, ale také světoběžník, který poznal detailně i severský repertoár. Proto mytická Karelia Jeana Sibelia. Petr Altrichter je také muzikant s velkým srdcem, který potká-li na své životní cestě mladý talent, fouká mu do plachet. To je i případ Marka Kozáka, se kterým se za doprovodu FOK potkali na soutěži Pražského jara v roce 2016. Po vyprodaném recitálu v rámci Světové klavírní tvorby v únoru 2023 přišel konečně čas Smetanovy síně a Edvarda Griega. Setkání přátel vyvrcholí také na severu: Mendelssohnovou Skotskou symfonií, dle jeho vlastních slov tou nejlepší.