Fotogalerie: premiéra Louskáčka v Národním divadle

Na scéně Národního divadla mělo ve čtvrtek večer premiéru nové nastudování oblíbeného baletu Petra Iljiče Čajkovského Louskáček. Inscenoval ho šéf baletního souboru první české scény Petr Zuska, který již v průběhu zkoušek slíbil držet se klasického choreografického jazyka, ale v příběhu se více vrátil k literární předloze baletu, textu německého romantického spisovatele E. T. A. Hoffmanna Louskáček a myší král.

Nová inscenace je uváděna pod názvem Louskáček a Myšák Plyšák. Šéf Baletu Národního divadla ve své choreografii obohacuje vánoční čas, s nímž je příběh spjatý, ještě o dobu, kdy přichází Mikuláš, a děj zasazuje do pražského prostředí. Mikuláš s čertem a andělem na scénu přinášejí také ořech, který k louskáčku nutně patří, avšak ve známých zpracováních se vůbec nevyskytuje. Na výtvarně propracovanou a poutavou scénu z něj vyskočí plyšový myšák, který se stává druhou důležitou postavou baletu.

Představení má také dva průvodce, Já a Ty, kteří diváky zavedou do děje a pak provázejí děti, které jsou hlavními hrdiny původní pohádky, kouzelnou zemí. V premiérovém obsazení se v těchto rolích objevili Klára Jelínková a Štěpán Pechar, maminku a tatínka tančili Miho Ogimoto a Giovanni Rotolo, hlavní dětské role ztvárnili Anna Vocelová a Martin Balabán. Mikulášem byl Jiří Kodym a Čertem Ondřej Vinklát, jako Hvězda se dnes představila Nikola Márová.

Petr Zuska před premiérou připomněl, že v minulosti vznikly již desítky verzí tohoto baletu: některé jsou klasičtější, tradičnější a konzervativní, navazující na odkaz Maria Petipy a Lva Ivanova, jiné dramaturgicky podobné, ale již novátorské choreograficky, další část pak tvoří pohledy velice originální, svébytné a revoluční; jeho nová verze Louskáčka je podle něj průnikem všech těchto aspektů. Scénu vytvořil Pavel Svoboda, kostýmy Aleksandra Grusková, Orchestr Národního divadla řídil Václav Zahradník. Nová inscenace Louskáčka po deseti letech nahradila předchozí velice úspěšnou verzi režiséra a choreografa Youriho Vàmose.

Náš rozhovor s Petrem Zuskou k nové inscenaci Louskáčka jsme přinesli zde . Recenzi čtvrteční první i páteční druhé premiéry najdete na Opeře Plus ještě během víkendu.

Hodnocení

Vaše hodnocení - Čajkovskij: Louskáček a Myšák Plyšák (ND Praha)

[Total: 110    Average: 2/5]

Související články


Reakcí (9) “Fotogalerie: premiéra Louskáčka v Národním divadle

  1. Byla jsem na vcerejsi premiere Louskacka v ND, natesena, ze si zprijemnim predvanocni cas….Lidicky, ja myslela, ze to je (bez nadsazky) besidka Zušky a ona to byla besidka Zusky… Bohuzel velmi spatna….prvni jednani bez napadu, smutne, nic nerikajici a na to nic, co se odehravalo straaaasne dlouhe. Figury Ty a Ja dej spise rozbijely,nez aby mu pomohly, i kdyz byl vykon tanecniku pekny (ale z jineho pribehu) Choreografie bez napadu, kostymy smutne, jakoby prvorepublikove, kulisy doplnene projekci take chudoucke….Zlaty Vamosuv Louskacek i ostatni predchozi inscenace…….Ve 2.jednani byla patrna snaha o vetsi pestrost, nicmene radost, stesti a vanocni atmosferu pretloukaly a rozbijely lacine gagy v podani zminene dvojice. Solove vystupy bravurni, sborove velmi nepresne na synchron a udrzeni formaci. Kazdy sborista jakoby nebyl clenem celku, ale jel si po vlastni parkete, protoze on je ten nejlepsi…skoda. Celkem vzato, necekala jsem od pana Zusky zazrak, on je genialni na modernu , ale jak videt, romantika je mu zrejme vzdalena vic, nez jsem myslela.. takhle studene predstaveni a laciny humor jsem opravdu necekala… Lide o pauze byli jak opareni a rozpacite pohledy hovorily jasne. Ano, na konci zdvorile zatleskali, ale mnozi rikali, ze TOHLE ma do.Louskacka hodne daleko a ze priste uz ne. Neni to skoda???

  2. Ano, také souhlasím s komentářem výše. Nejvíce mi vadil nedostatek klasického baletního projevu. Proč všechny účinkující děti neustále jen poskakovali, místo aby předvedli své ranné baletní umění? Pak to mohlo být alespoň roztomilé. Hudba hřměla a na poloprázdném jeviště skotačilo pár dětí… Samozřejmě mi vadila i minimalistická scéna a prazvláštní kostýmy, toto má prostě být klasika, tak ať si pan Zuska nechá svoji „invenci“ na jindy. Zarazila mě také minimalistická velikost sboru, celé představení na mne působilo, jako by se na všem šetřilo, včetně účinkujících. Rovněž jsem si všimla, že i tento minimalistický sbor měl velké problémy se synchronizací. Záměrně jsem zakoupila levné lístky, neměla jsem velké očekávání, a právě z výšky tyto chyby byly strašně vidět. Osobně jsem také měla pocit, že pokulhávala i sólová dvojice v černých kostýmech, trošku se trápili se zvedačkami. Když se vezme, jak málo skutečných baletních partů v tomto představení bylo, tak si člověk říká, co celé ty mesíce trénovali. Na okraj – také by mě zajímalo, proč v listopadu/prosinci byly po Praze nákladné billboardy s reklamou na Louskáčka, když představení bylo již v září tak na 90% vyprodáno. Perlou také je, že pan Zuska se prý v divadle po premiéře promenádoval, jako kdyby premiéra skončila ovacemi ve stoje.

  3. Co zůstalo z baletu? Jen pas de deux ma konci představení (Miho Ogimoto/G. Rotolo), jinak je vše na úrovni muzikálu pro děti a neznalé baletu. Po nedělním zhlédnutí Louskáčka nemá cenu plýtvat slovy nad plytkostí Zuskova představení. S předchozími příspěvky lze jen souhlasit. Když se člověk podívá na youtube na jiné Louskáčky (např. St. Petersburg, Moskva, Drážďany, New York, Londýn) je mu dvojnásob smutno co je v Praze (kde zůstávají k navštívení jen 2 klasické balety Labutí jezero a Bajadéra). Nejhorší je, že není alternativa, všechny 3 pražské velké scény jsou pod jedním vedením.
    Před rokem probíhala na těchto stránkách velká debata o brněnském „Black and white“, kdy byl autor Radačovský obviňován z „vykradení“ Čajkovského hudby k Labutímu jezeru pro své účely. To stejné by mohlo zaznít i nyní – Zuskovo dílo – Čajkovského hudba – z odkazu klasického baletního díla téměř nic – je to správné a přijatelné? Do jaké míry? Jak dlouho si z nás budou samolibí inscenátoři dělat obětní beránky? Proč to trpí vedení divadel?
    A že jsou představení Louskáčka v ND vyprodána? Jen díky chameleonskému triku. Stovky lidí, kteří kupují předražené lístky měsíce předem a znají skutečný balet Louskáček, nemají tušení, že nekupují lístky na „Louskáčka“ ale na „Zuskova louskáčka“. Čeho a koho jsme v našich životech rukojmí?

      1. Velice jednoduchá odpověď. Balet v pravém smyslu slova = klasický balet s celou jeho tradicí z 19.století. Ostatní ať se nazývá moderní balet či lépe řečeno moderní tanec, s plným právem na svébytnou existenci. Ale ať zastánci moderního tance neničí ze svých mocenských pozic klasický balet. V tom je celý problém.

        1. A toto Vám přijde v pořádku?
          http://operaplus.cz/nebylo-by-lepsi-vybrat-neco-schudnejsiho-giselle-v-usti-nad-labem/

          Pro mě z pohledu tance absolutně ne. Samozřejmě společenská nebezpečnost je menší, ale možná právě tím se nahrává věcem, které se pak projeví v repertoáru ND.
          A máte pravdu, jsme najednou zase zpátky na konci 19. století, degradaci baletu a jeho společenské situaci…..takže jen doufejme, že tentokrát to vyjde dobře a dějiny se nebudou opakovat!

          1. Giselle v Ústí jsem neviděl, nekomentuji, chtěl bych se zajet podívat v lednu. Ale měla by to být slušná klasická inscenace.
            Jinak moc nerozumím Vašim úvahám …? Co jako má být „společensky nebezpečné“? Já nic a nikoho neoznačuji za „společensky nebezpečné“, moderní tanec ať žije a svébytně se rozvíjí vedle klasického, nic proti tomu nemám. Co ostře odsuzuji je zpotvoření a samolibé modernistické inscenování tradičních klasických baletů. To je degradace baletu! Když má být moderní inscenace, ať je položena na nové hudbě atd. Psalo se to tady již před rokem. Konkrétní příklad z Prahy – v ND na Nové scéně je moderní tanec Ohad Naharin Dekadence, může se líbit či nelíbit, ale v každém případě je to nové dílo v celém svém celku, naprosto jasné a nezpochybnitelné. A právě Zuskův Louskáček je příklad opačný, hudba sebraná od Čajkovského, ale děj naprosto zpotvořený oproti duchu původnímu, ano pak je zde namístě slovo „degradace“ Louskáčka. A co se týká pana Zusky, vůbec nic proti němu nemám jako svébytnému choreografovi mnoha moderních tanců. Ale pokud je mu klasický balet bytostně a vnitřně cizí, je smutné až tragické, že se pouští do takových akcí jako je současný Louskáček v ND.

  4. Myšleno tím bylo, že stejnou degradací baletu je to, když je špatně zatancovaný i to, když je špatně zinscenovaný. Společenská nebezpečnost je přímo úměrná tomu, kolik lidí neznalých poměrů si z představení v ND odnese vzpomínky na nelogičnost baletního představení, ovšem stejně jako těch, co v Ústí nebudou chápat, co je vlastně ten balet měl obohatit. Máte pravdu není fér komentovat něco, co znám jen z doslechu. Takže se omlouvám ústeckému souboru a mluvím v tomto případě hypoteticky…. Nicméně Zuskův Louskáček má ještě jednu zásadní společenskou nebezpečnost a tou je podprahovost informací, které předává divákům a vůbec to, jak s nimi zachází….Petru Zuskovi chybí pokora. Ne falešná skromnost nebo nedostatečné sebevědomí, ale pokora tvůrce před prací, kterou dělá a před lidmi, pro které ji dělá. A je úplně jedno, jestli se pouští do klasického titulu nebo pracuje autorsky. Nikterak nevnímá svou zodpovědnost za to, co svou prací sděluje, ani za důsledky, které z toho vyjdou. To nejsou jen fráze, to je fakt! Metafyzika není jen slovo, které moc lidí nechápe, je to součást podstaty, na které roste naše budoucnost… Opakuji tím sice to, co již bylo v této diskuzi řečeno (diváci jako rukojmí samolibých autorů), ale jen proto, aby si to všichni uvědomili. Nejde o spor balet versus moderna (oboje je dobře, když je to dobré), ani o „udělal“ to takhle vědomě či nevědomě (oboje je v případě Zuskova Louskáčka špatně). Jde o nás a naši budoucnost…Ta páně Zuskova už to má zřejmě bohužel spočítané;), ale koho to ještě dostihne, aniž by to viděl, či s tím souhlasil, lze jen těžko odhadnout….

Napsat komentář