Heřmanova Rusalka pod taktovkou Keri-Lynn Wilson

Navštívila jsem devadesáté sedmé provedení Heřmanovy inscenace Rusalky, která měla premiéru před devíti lety. Představení podivuhodně fungovalo podle původního inscenačního plánu. Časté technické proměny scénografie a světelného designu, zvukové a pantomimické přípravy před každým dějstvím, po nichž teprve zazní Dvořákova hudba, přesný výklad postav a jejich vztahů, stálé napětí mezi krásnou Ježibabou a elegantním Vodníkem, zoufalství Rusalčino a intriky Ježibaby převtělené do Cizí kněžny, slabošství Prince, ale také umělohmotné lekníny zavěšené na tazích a zdlouhavé aranžování svící do kruhových lustrů. Opět jsem si nenašla cestu k postavě vysokého, štíhlého, spoře oděného blondýna, lukostřelce, který vévodí všemu lesnímu dění.
A. Dvořák: Rusalka – ND Praha 2018 (zdroj ND Praha / foto David Sedlecký)

Krásně zpívající Dana Burešová jako něžná, bezbranná Rusalka, Richarda Samka respektu hodný Princ, Vodník, který hlasu i hereckému projevu Jiřího Sulženka obdivuhodně sedí, spolehlivý a dobře znějící Lovec a Hajný Ivana Kusnjera, kouzelný Kuchtík s vzácně vyrovnaným mezzosopránem Kateřiny Jalovcové a pěkně znějící Žínky. Obsazení Ježibaby a Cizí kněžny touž zpěvačkou, jak to inscenace vyžaduje, má svá zřetelná úskalí. Jolana Fogašová ztrácí znělost spodních tónů a její Ježibaba je pouhým stínem Cizí kněžny, pro kterou má patřičné výšky i přesvědčivost.

Orchestr Národního divadla hrál po stránce výrazové obdivuhodně, hudební nastudování si udržuje jasné kontury, romantickou plnost a rozevlátost, byť se nějaké ty technické chybičky vloudily. Občasné nepřesné nástupy lze přičítat i tomu, že je řídila hostující dirigentka Keri-Lynn Wilson, energická dáma, která s partiturou statečně držela krok. Její modelace hudební složky byla citlivá, byť podporovala spíše silnější dynamickou linku již tak instrumentálně hutné Dvořákovy hudby. S pěvci se kontaktovala spíše jen mimicky, souhra plynula v klidu. Zdálo se však, že pro sbor nebyla její gesta dosti čitelná. Tempa volila mnohdy volnější, než bývá u nás zvykem, ale vzpomeňme původní Hrůšovo nastudování, které na premiéře inscenace až šokovalo svou pomalostí.

Keri-Lynn Wilson, manželka ředitele Metropolitní opery v New Yorku Petera Gelba, patří mezi dirigenty a dirigentky, kteří nemají stálé angažmá a hostují po celém světě. Jen vzácně nastudují inscenaci v některém z divadel. V této sezoně to byla inscenace Verdiho Aidy v English National Opera London (Anglická národní opera), kde debutovala hudebním nastudováním Pucciniho Dívky ze zlatého Západu. Na Juilliard School v New Yorku získala v roce 1994 magisterský titul jako dirigentka a flétnistka. Pod jejím vedením mělo představení Rusalky v Národním divadle velmi příjemnou tvůrčí atmosféru a představilo operní soubor ve velmi dobrém světle.

Hodnocení autorky glosy: 85%


Antonín Dvořák:
Rusalka
Hudební nastudování: Jakub Hrůša
Dirigent: Keri-Lynn Wilson
Režie: Jiří Heřman
Scéna: Jaroslav Bönisch
Kostýmy: Alexandra Grusková
Světla: Daniel Tesař
Sbormistr: Pavel Vaněk
Choreografie: Jan Kodet
Dramaturgie: Beno Blachut
Orchestr Národního divadla Praha
Sbor Národního divadla Praha
Balet Opery Národního divadla Praha
Premiéra 13. května 2009 Národní divadlo Praha
(psáno z představení 28. 3. 2018)

Rusalka – Dana Burešová
Princ – Richard Samek
Vodník – Jiří Sulženko
Ježibaba / Cizí kněžna – Jolana Folgašová
První žínka – Yukiko Kinjo
Druhá žínka – Lucie Hájková
Třetí žínka – Stanislava Jirků
Kuchtík – Kateřina Jalovcová
Hajný, Lovec – Ivan Kusnjer

www.narodni-divadlo.cz

Hodnocení

Vaše hodnocení - Dvořák: Rusalka (ND Praha 2009)

[Celkem: 100    Průměr: 4/5]

Mohlo by vás zajímat


Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na