Sólistou koncertu bude Martin Daněk, který působil jako první hobojista v několika orchestrech (Bergenské filharmonii, Symfonickém orchestru Finského rozhlasu, Malajské filharmonii a Islandském symfonickém orchestru) a od roku 2020 je zastupujícím prvním hobojistou orchestru Curyšské opery. V roce 2019 získal 1. cenu a Cenu Bohuslava Martinů na prestižní mezinárodní soutěži Pražské jaro.
Zeptali jsme se Zbyňka Müllera na názor na skladby, které na koncertu zazní:
Co mohou návštěvníci očekávat od Lisztovy symfonické básně Mazeppa?
Lisztova Mazeppa vyvolává vzpomínky na naše košické provedení jeho další symfonické básně Bitva s Huny (Hunnenschlacht), a to i proto, že obě díla mají podobnou koncepci. Nejprve rozmáchlá a virtuózní úvodní věta – v Mazeppě zběsilá jízda na splašeném koni, v Hunnenschlacht strašlivá bitva. V obou dílech pak následuje podobně meditativní střední část a finále vedoucí k triumfu. Liszt v sále Domu umění je obvykle skvělý, protože akustika podtrhuje sílu basových témat.
Sólistou večera bude hobojista Martin Daněk. I vy máte k hoboji lízko. Máte také zvláštní vztah ke koncertu Bohuslava Martinů?
K Hobojovému koncertu Bohuslava Martinů mám velmi osobní vztah, protože jsem ho sám mnohokrát hrál jako hobojista. Vždy se znovu a znovu na tuto skladbu těším, zejména na její pomalou větu, prodchnutou skladatelovým steskem po domově, výrazovou polohu, která hoboji obzvlášť sluší.
Který moment v Hindemithově Malíři Mathisovi vás obzvlášť zasáhl?
V Hindemithově Malíři Mathisovi mě obzvlášť silně oslovil začátek třetí věty „Pokušení svatého Antonína“, která není na první poslech nijak přitažlivá. Ale jak pravdivě a výstižně je zhudebněn mechanismus, jímž se hřích pomalu, ale neodbytně vkrádá do mysli! A zdánlivě zneškodněn, přichází znovu a s ještě větší silou… Celý Mathis je samozřejmě brilantní partiturou a velkolepým hudebním dílem, které si jistě zamilují orchestr i diváci.
