Všem fanouškům filmové hudby se v polovině letošního července opět naskytla možnost slyšet naživo úchvatné melodie z těch nejúspěšnějších světových soundtracků. Český národní symfonický orchestr (ČNSO) zahrál pro ve švech praskající Smetanovu síň Obecního domu v Praze rozsáhlý program, jehož provedení muselo být kvůli pandemii dvakrát odloženo. Taktovky se chopil zkušený americký dirigent a skladatel Carl Davis a nutno dodat, že celý repertoár koncertu byl díky tomu v těch nejpovolanějších rukou.
Koncert byl dramaturgicky rozdělen do čtyř celků – Nostalgie, Western, Monumenty a Humor. V každé části zaznělo několik skladeb či hudebních směsí s odpovídající tématikou. Je-li prostor pro chválu, pak právě v oblasti dramaturgie. Program byl sestaven velmi citlivě a v průběhu večera dostatečně gradoval, aby později vyvrcholil v epickém provedení Pirátů z Karibiku německého skladatele Klause Badelta. Odlehčenější skladby střídaly vážnější melodie a také prostřídání starší a novější tvorby se ukázalo jako strategické – koncert díky tomu potěšil posluchače všech věkových skupin. Navíc velice příjemně překvapil samotný úvod, který skýtal odvážný dramaturgický tah. Vystoupil v něm totiž akordeonista Vojtech Szabó s odzbrojujícím sólovým provedením skladby Oblivion skladatele Ástora Piazzolly z italského filmového dramatu Jindřich IV. Lehkost a virtuozita, s jakou Szabó celý večer otevřel, naplnila Smetanovu síň elektrizujícím napětím a očekáváním mimořádného zážitku.
Po strhujícím úvodu ovšem přišla drastická změna. Hráči Českého národního symfonického orchestru rozezvučeli své nástroje – a najednou to nebyla lehkost a virtuozita, ale těžkopádnost, nesouhra a hluk. Jako by to ani nebyl ten ČNSO, který jsme znali před vypuknutím pandemie. Přitom když se pozorný divák hlouběji zaposlouchal, mohl rozpoznat skvěle hrající instrumentalisty, kteří jsou intonačně a výrazově na výši. Tak kde se stala chyba? Odpověď je až překvapivě jednoduchá, ale o to smutnější. Volba prostoru.
Smetanova síň Obecního domu je sama o sobě dost akusticky rozporuplným prostorem, chybí v ní totiž jakýkoliv pokus o utlumení echa (pomineme-li akustické desky zavěšené nad pódiem). Ovšem pokud do tohoto sálu umístíte orchestr hrající nejen v plném symfonickém obsazení, ale ještě doplněný o nástroje jako elektrické kytary či bicí soupravu, vzniká neprostupná hluková stěna, přes kterou nejsou slyšet ani ty nejčistší tóny. Jako byste poslouchali veškerou hudbu přes síť nekonečných chodeb veřejné kanalizace. V takovém prostředí je pravděpodobně téměř nemožné udržet mimo správné intonace a výrazu ještě dobrou souhru. Prostor totiž stojí proti muzikantům samotným. Hrát za těchto podmínek je až nadlidský výkon – a všechna čest hudebníkům, popasovali se s nepříznivou situací se ctí.
Jakmile se program koncertu přehoupl do druhé poloviny, nastalo až nečekané uvolnění. Ubylo skladeb s bicí soupravou, zvuk se vyčistil a hráči ČNSO ukázali veškeré své hudební přednosti. Čistou hru, dobrou souhru a neutuchající energii. Ta byla obzvlášť patrná v provedení soundtracku k filmu Gladiátor skladatele Hanse Zimmera, případně u hudby z francouzského filmu Velký blondýn s černou botou, jejímž autorem je Vladimir Cosma. V těchto momentech bylo možné zachytit úsměvy na tvářích většiny členů orchestru a z hudby byla cítit neskutečná radost, která logicky plyne z možnosti hrát opět naplno pro živé publikum a vyprodaný sál po více než osmnácti měsících.
Za mohutných ovací vyvrcholil koncert Hollywood Night dvěma přídavky ze špionážních akčních filmů – James Bond a Mission: Impossible. A právě poslední jmenovaný titul se asi nejlépe hodí jako shrnutí celého večera. Hudebníci splnili svoji „Mission: Impossible“ a popasovali se, zejména v první polovině koncertu, s nepříznivými akustickými podmínkami Smetanovy síně. Do budoucna by ale jistě bylo dobré zamyslet se nad volbou prostoru pro tak velkolepý večer, jakým Hollywoodská noc dozajista je. Zvlášť s přihlédnutím k tomu, že koncertů filmové hudby provedených profesionálními orchestry je v našich končinách stále ještě jako šafránu.
Hodnocení autora recenze: 55%
Hollywood Night (Prague Proms 2021)
15. července 2021, 19:00 hodin
Smetanova síň Obecního domu
Program:
Nostalgie
A. Piazzolla: Oblivion (Jindřich IV.)
N. Rota: Amacord
Y. Tiersen: Amélie z Montmartru
Western
B. Bucharan: Butch Cassidy a Sundance Kid
Slavné westernové melodie – Medley: E. Morricone – Hodný, zlý a ošklivý; M. Böttcher – Poklad na Stříbrném jezeře; D. Tiomkin – V pravé poledne; E. Morricone – Pro hrst dolarů; E. Bernstein – Sedm statečných
Monumenty
J. Goldsmith: Star Trek
J. Barry: Tanec s vlky
H. Zimmer: Gladiátor
Humor
Ch. Beck: Růžový panter
F. de Roubaix: Piti Piti Pa
V. Cosma: Velký blondýn s černou botou
Medley z filmů a seriálů: D. Elfman – Simpsonovi; D. Newman – Flinstoneovi; D. Elfman – Addamsova rodina
K. Badelt: Piráti z Karibiku – Prokletí Černé perly
Přídavky
M. Norman: James Bond
L. Schifrin: Mission: Impossible
Účinkující:
Český národní symfonický orchestr
Vojtech Szabó – sólo akordeon
Carl Davis – dirigent
