Rakouský dirigent Manfred Honeck dnes v pražském Rudolfinu společně s Českou filharmonií provede Messa da Requiem Guiseppe Verdiho. Dalšími hosty zádušní mše pro sóla, sbor a orchestr budou sopranistka Simone Schneider, mezzosopranistka Gerhild Romberger, ternorista Pavel Černoch, basista John Relyea a Pražský filharmonický sbor.
Jako dítě se německá sopranistka Schneider učila zpěvu u svého otce Dietricha Schneidera, s nímž dodnes spolupracuje. V roce 1995 absolvovala zpěv na Státní hudební akademii v Mnichově. Během posledního roku na škole se stala členkou operního studia Bavorské státní opery. Také Romberger se narodila v Německu. Po ukončení učitelského studia hudební výchovy na Hudební akademii v Detmoldu pokračovala ve studiu zpěvu u Heinera Eckelse. Zaměřuje se především na koncertní zpěv. Relyea patří k nejlepším současným basistům. Vystupoval na mnoha předních světových operních scénách jako například v Metropolitní opeře, Sanfranciské opeře, Lyrické opeře v Chicagu, Královské opeře Covent Garden, Pařížské opeře, Bavorské státní opeře, Vídeňské státní opeře a Mariinském divadle.
Verdiho Requiem v Praze zaznělo například přes čtyřmi roky na závěr sedmdesáté páté sezony Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK.
O zádušní mši na památku operního skladatele Gioacchina Rossiniho začal Verdi uvažovat již čtyři dny po jeho smrti v roce 1868. Navrhl uctít jeho památku společnou kompozicí Rekviem, na níž by se podíleli přední italští skladatelé té doby. Pro tento projekt zkomponoval část Libera me. Počítalo se s jediným uvedením; po premiéře měla být zapečetěná partitura uložena na konzervatoři v Bologni, aby se nemohla stát předmětem komerčního využití. Kvůli sporům se ale nakonec společné dílo nevytvořilo a Verdi ho dokomponoval později.
Pražské publikum se seznámilo s Verdiho Messa da Requiem poprvé 17. ledna 1876 na koncertě uspořádaném Německým zemským divadlem v jeho tehdejší budově, dnes Stavovském divadle.
Foto Toshiyuki Urano
