Festival Dny Bohuslava Martinů stále probíhá a protentokrát, 10. prosince 2021, jsme se v Lichtenštejnském paláci na Malé Straně ocitli na oslavě: Akademie múzických umění totiž má za sebou tři čtvrtě století od svého vzniku. Západočeský symfonický orchestr Mariánské Lázně, který stanul na pódiu, však letos – jakožto nejstarší symfonické těleso v Čechách – slaví také: 200 let od svého založení. Soubor vedený dirigentem Andreasem Sebastianem Weiserem v první části večera doprovodil absolventa AMU, někdejšího vítěze soutěže Concertino Praga (2006), Jakuba Junka, při nejvřeleji přijatém bodě programu: Martinů Koncertantní suitě pro housle a orchestr.
Než však nadešel čas této technicky náročné skladby, slyšeli jsme v podání mariánskolázeňského orchestru – dnes ve spíše komorním obsazení – jedno z děl skladatele kdysi přezdívaného „Il divino Boemo“, tedy Josefa Myslivečka; jeho Ouverturu F dur. A bohužel musím konstatovat, že tento bod programu bych vynechal (či nahradil). Nejde mi ani tak o intonační nedostatky, ty byly ke slyšení v sekci houslí po celý večer, jde mi o těžko přijatelnou sterilitu provedení. Rychlé části byly pocitově pomalu, bez „šťávy“, pomalá věta zase příliš pohodlně rychle, celkově jsme slyšeli provedení neosobité, bez emocí. Věcné gesto Andrease Sebastiana Weisera nebylo ku prospěchu věci. Ani dynamická škála nebyla zužitkována v plnosti. V kontextu průběhu večera mi toto číslo připadlo jako výplňové. Dramaturgii by z mého pohledu zjevně prospělo zahrát 3. symfonii Franze Schuberta jako první a po ní hned suitu Martinů a koncert tak provést bez pauzy – chápu však, že oslavnému nádechu večera sluší více formát s přestávkou, a že délka koncertu jako celku by v mém pojetí byla diskutabilní; ideální by tedy bylo Myslivečka nahradit jiným, zrale podaným, číslem.
Sólového partu houslí se v druhém bodu programu, v Koncertantní suitě Bohuslava Martinů, její první verzi, která měla premiéru dokonce až v roce 2000, zhostil člověk velmi povolaný, absolvent AMU a houslista přímo tuto skladbu analyzující ve své disertační práci, Jakub Junek. Bylo znát, že chvilku trvalo, než setřásl nervozitu – první větu určitě hodnotím jako nejméně přesvědčivou. Od druhé, tklivé, pomalé věty jsme si však začali užívat jeho nádherně cituplnou hru, jakoby duševně nalomenou. Housle začaly v jeho podání zpívat a Jakub Junek nás umně vtáhl do děje. A skvělou fazónu a vkusnou uměleckost následně udržel až do konce skladby, byť každá z částí díla po hráči vyžaduje jiný z technických aspektů hry. Suita je do značné míry virtuosním kusem, za což jistě zčásti může Martinů spolupráce s houslistou Samuelem Dushkinem, se kterým kompozici konzultoval v průběhu jejího vzniku. I z tohoto důvodu nakonec vznikly dvě verze skladby. Míra virtuosity Jakubu Junkovi dělala problém snad jen co do souhry s orchestrem – nejednou se stalo, že v rychlejších pasážích houslista snad znervózněl a předbíhal orchestr. (Andreas Weiser zde předvedl skvělou schopnost udržet věc pohromadě.) Jakub Junek má dar získat si svým vystupováním své posluchače – byť se v sále Martinů sešlo přibližně pouze šest desítek diváků, za svůj výkon byl oceněn velmi vřele: diváci při závěrečném potlesku kromě rukou projevili nadšení též svými hlasivkami.
Po přestávce jsme vyslechli již jen Symfonii č. 3 Franze Schuberta a rád podotýkám, že orchestr jako by vyměnili – najednou jsme slyšeli hudbu se vším, co jí náleží: napětí, kontrasty, emoce atd. (To zdůraznilo můj dojem výplně z předchozího Myslivečka.) Všechny čtyři věty symfonie byly zahrány s grácií a vnitřní výstavbou; svou inspirovaností mě zaujala zvláště věta první. Avšak též druhá věta, v haydnovském hávu, třetí, nesoucí spíše méně skladatelské invence, i čtvrtá, jásavá, mladická, radostná – všechny potěšily svým specifickým, originálním pojetím. Znovu si stýskám nad interpretovaným Myslivečkem – oslava 75 let AMU mohla být velmi důstojná.
Koncert k výročí AMU
10. prosince 2021, 19:30 hodin
Sál Martinů
Program:
Josef Mysliveček: Ouvertura F dur
Bohuslav Martinů: Koncertantní suita pro housle a orchestr, H 276 I
Franz Schubert: Symfonie č. 3, D 200
Účinkující:
Jakub Junek – housle
Západočeský symfonický orchestr Mariánské Lázně
Andreas Sebastian Weiser – dirigent
