Hrrr na konzervativce! Na premiéře Dalibora se bučelo

  1. 1
  2. 2

Sympatičtější milovník byl Vítek v podání Jaroslava Březiny. Jeho role zbrojnoše je krátká, ale vydařený duet s Jitkou (Alžběta Poláčková) působil mile a přirozeně, byl to nejoptimističtější úsek této temné opery. Alžběta Poláčková mě překvapila hlasovou nosností a průrazností, s jakou vynikla nad rozbouřeným orchestrem a byla i rovnocennou partnerkou dramatickému sopránu Dany Burešové. Možná jsem to již někde psala, ale mám dojem, že její hlas se stále vyvíjí a dávno vyrostl ze škatulky mozartovských a komorních pěvkyň, do níž jsme byli zvyklí ji zařazovat. S Danou Burešovou předvedly skvělý duet Jitky a Milady, energický, sladěný, velkolepý.

Dana Burešová sklidila právem největší potlesk, Milada představení prakticky táhne od začátku do konce, nechybí v žádném jednání. U soudu vystoupila v zajímavé smuteční róbě s fotkou mrtvého bratra na sukni, pak měla kalhotkovou roli v převlečení za žalářníkova sluhu s chlapeckým účesem nakrátko, a v posledním dějství se staví do čela vzpoury a zahyne v boji, jen krátce před samotným Daliborem. Její dramatický soprán kraloval nad plény orchestru i sboru, nikdo na dynamice moc nešetřil. Předvedla spolehlivý, bezchybný a přesvědčivý výkon.

B. Smetana: Dalibor – Národní divadlo 2019 (foto Patrik Borecký)

Roli starého žalářníka Beneše hezky ztvárnil basista Jiří Sulženko, měl ve své roli hned několik náročných, extrémně hluboko položených pasáží. Člověku bylo až líto toho starého poctivce v Sulženkově provedení, jenž Daliborovi věnoval pro potěchu své vlastní housle, a Milada ho obelhala a hodila na něj ještě podezření z korupce. V jednom místě žalářník zpívá „Kterýpak Čech by hudbu neměl rád“, což světelná režie zdůraznila nasvícením českého znaku nad jevištěm.

Takových narážek, národních i politických, najdeme v inscenaci více. Například když Vladislav přemítá nad vládnutím – „Krásný to cíl panovníku kyne, když v míru jen života proud mu plyne a volně živ jest povinnostem svým.“ – a režie nasvítí dvě prázdné lóže, prezidentskou a primátorskou. Nikde nikdo, kultura není v oblibě této politické reprezentace a na premiéry se nechodí… Sice se objevil ministr Antonín Staněk, ale u toho zase není jasno, zda ještě je, či není ministrem. A po nočním projevu v parlamentu, kdy radil Národnímu divadlu rozprodat budovy, aby si vylepšilo rozpočet, nebude jeho popularita v souboru stojícím na pokraji stávky asi vysoká.

B. Smetana: Dalibor – Národní divadlo 2019 (foto Patrik Borecký)

Operu s orchestrem nastudoval dirigent Jaroslav Kyzlink. Opřeli se do Smetanovy partitury s velkou energií a chutí, hudba šlapala vpřed, bez větších nedostatků a s brilantně zvládnutými sóly. (V jednom místě se sbor za scénou rozešel s tempem orchestru, ale to je asi jediná výtka, která s dalšími reprízami může zmizet. Sbormistr Pavel Vaněk.) Některé instrumentální sólisty vytáhla režie nahoru do představení, například Ondřeje Háse s houslovým sólem nebo harfenistky Ivanu Pokornou a Barboru Váchalovou stylizované jako múzy s věnci na hlavách. Podobné nápady a drobnosti (například vtipný náznak tance rytířů v brnění) z tohoto představení dělají zajímavější podívanou. Rozhodně stojí za vidění!

 

Hodnocení autorky recenze 80 %

  1. 1
  2. 2

25
Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment
10 Comment threads
15 Thread replies
1 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
15 Comment authors

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
Vandal

Hezký článek, lehké pero, radost číst.
Na Dalibora asi už nepůjdu, obrozenci měli pravdu – Smetana se zkrátka asi musel porovnat s Wagnerem – a já už chodím jen na hezké věci. Co jsem nevěděl a co nám zatajili je, že libreta byla psána německy. Na ta ňadra se pamatuji – zkuste ukecat Jarka Nohavicu, ten je s elegancí plastického chirurga upraví.
Jen tak dál, nejvíc sexy recenze jsou Vaše.

Sabas

Ano, bučelo se….protože některým neomaleným divákům vadil pohled na polonahého, rosolovitého Plachetku. Nemusí se jim to líbit, ale výkřiky “fuuuuj” si mohli odpustit. Jak se říká, potrefená husa….proti některým bučícím je totiž Adam Plachetka ještě střízlík. Nesrovnalost v tempu orchestru a sboru v jedné scéně byla velmi výrazná, možná to chtělo víc zkoušek s orchestrem. Já bych v recenzi ještě poukázal na skutečnost, že Dalibor v podání Lehotského si neskutečně šlapal na jazyk. Asi, jako kdyby si vyndal zuby a ještě si spálil jazyk, někdy se to nedalo vůbec poslouchat a titulky byly spásou. A bohužel, člověk má potom tendenci… Číst vice »

robert

Víte myslím si že téměř nikdo nebučel při pohledu na Adama Plachetku, ale bučelo se nemohoucnosti a trapností režie.

Klarak43

Ano, Adam Plachetka to odehrál a odzpíval se ctí. Režijně – výtvarná koncepce byla naprosto příšerná.

vojtech

Co se buceni, popr. kriceni “fuj” tyce, to uz k opere (i u nas) patri, ale az behem potlesku ci zaverecne dekovacky. Rvat behem predstaveni a kazit tak zazitek ostatnim, mi pripada vrcholne neslusne. Kdyz jsem spokojen, taky nezacnu rvat Bravo uprostred arie.

robert

Inscenace Dalibora je stejně zpackaná, neživá a hloupá jako inscenace Libuše ředitele Buriana nebo Fidelio. Na všech 3 se publikom smálo trapnosti a hlouposti režie. Ne to nebyla moderní režie, provokace ani aktualizace jak ji dělají někteří moderní evropští režiséři jako Claus Guth a další, kteří to opravdu umí. Nekvasil s Dvořákem by jistě rádi dosahovali podobné úrovně, ale vždycky to končí u trapnosti, hlouposti a nevkusu. Dirigent, který umí jenom nahlas a hodně nahlas, vůbec nebyl schopen vytáhnout z orchestru odstíny a emotivnost Smetanovy hudby, nemluvě o tom že snad jedině v Opeře Národního divadla může zpívat hlavní part… Číst vice »

robert

Jinak souhlasím s vojtěchem, že řvát během představení by se nemělo. ale spontánnímu smíchu se někdy ubránit nešlo.

ronnievv

Druhá premiéra, situace úplně stejná. Hlasitý chechtot (přiznávám, že občas i můj, nešlo jinak.)

Iudex

Ano, Lehotský má velký problém se sykavkami. Zpočátku jsem si myslel, že špatně slyším. S něčím takovým jsem se ještě v opeře nesetkal. Co se scény týče, byla typicky dvořákovská, schody, kam se podíváš. Bez nich to asi nejde. Režie nebyla ani klasická, ani moderní, ani novátorská. Zadní projekce s oblaky v žalářní scéně mi přišla jako okopírovaná od Alice Nellis z “Mozart a tu druzí”. Bohužel, další promarněná příležitost. Daně Burešové role Milady sedla rozhodně daleko lépe než Libuše.

Pepa z Depa

Vážená pani autorko recenze Barančicová, ve své obsahlé recenzi jste opomnela napsat alespoň pár slov k hlavnim hrdinům. Je to od Vas zbabělost či si nechcete nadĕlat nepřátele? To se mi čtenáři můžeme jen domyšlet. Zminka ani k Đaliborovi a králi Vladislalovi. Necháváte to pro jistotu na anonymnich hodnotitelech. Dalibor, v podání pana Ĺehotského, byl slabym a navic neuvěřitelně šišlajícim hrdinou. Jak toto mohlo v Národnim divadle projit?Není to právě projev neschopnosti vést naš lidovy poklad – Narodni divadlo? A co se týče krále Vladislava v podáni pana Plachetky, zavladlo u mne veliké zklamání. Kam se ztratil ten nádherný a… Číst vice »

ronnievv

Viděla jsem druhou premiéru s panem Semem, a první jednání z toho příšerného trůnu neuzpíval taky.

Pepa z Depa

Chyba: To se my čtenáři…

C DUR

Dobrý večer Vám všem, majitelům vkusu a zdravého rozumu!
Mám pro Vás aktuální novinku z cateringu ND.
Od příští sezóny zařazují bufety Národního divadla do nabídky rychlého občerstvení
“Rytířská vejce uzená” a “Bio rytířské žlázy dušené v páře”.
Cenu stanoví ředitel ND v nejbližších dnech, aby nabídka byla aktuálně v prodeji od prvních představení divadelní sezóny 2019/2020.

Pepik Novak

Takové pokusy zaplatíme my, všichni… Principál kočovné společnosti by si nedovolil dát na jeviště hru, která by poškodila jeho pověst, při které by diváci pískali, bučeli a projevovali nelibost nad tím, čeho jsou svědky, hru, kterou by nakonec pro nelibost publika musel vzápětí z repertoiru stáhnout. Hru, která by mu prostě nenaplnila kasu… Nu, proč se obávat, daňový poplatník na experimenty Národního divadla přispěje, ať chce nebo nechce. Naše příspěvkové organizace nikdo z tohoto pohledu nehodnotí a tak za peníze daňových poplatníků, se může v divadlech dít mnohé… Omlouvám se těm, kde je to jinak… Příklad z opačné strany: stažení… Číst vice »

Salome

A já už si po prvém dějství začínala myslet, že Nekvasil s Dvořákem udělali tentokrát sice ne nějak zvlášť objevnou, ale celkem hezkou inscenaci. Ale nezklamali, chlapci. Sice upustili od lákavých a nabízejících se témat homosexuality, případně sexu v žalářní scéně, dokonce se důsledně drželi Špindlerova překladu libreta včetně legračních obratů, ale na nebohém Vladislavovi se vyřádili fakt fest. Mimochodem – polonahé tělo pana Plachetky mě neuráželo, spíš mi bylo trapně z celé scény. Přitom stačilo trochu ubrat,hetéry upozadit a krále zahalit do županu místo do státní vlajky a mohlo to být stravitelné. Takhle se tomu nedalo ani zasmát.

leonora3

Skutocne to bolo s vyslovnostou Dalibora tak zle, ako popisujete vy a ostatni? Jak to ze si toho nevsimli reziser a dirigent?
Sama som M.Lehotskeho videla ako Gustava v Un ballo a podla Opera base toho naspieval v Prahe v talianskom repertoiru, (ale aj v Carmen a Godunovi) hodne a ma aj v buducnosti. Dosial som si nevsimla, ze by niekto z recenzentov hovoril o jeho sykavkach (ani v Bratislave), alebo je to jazykom?

Iste by bolo zaujimave a pekne pocut ako Dalibora A.Brisceina (skveleho Lohengrina), ktory zaciatkom tohto roku spieval Dalibora v opere vo Frankurte.

Iudex

Ano, měl jasně slyšitelný problém s výslovností “s”. Stále tajně doufám, že A. Briscein v průběhu času do inscenace Dalibora naskočí.

vojtech

Lehotsky problem se sykavkami ma, to je bohuzel pravda.
Inscenace neni zdaleka dokonala, ale neni vubec spatna. Udelat Dalibora ryze klasicky, tak na to nikdo moc nechodi, a udelat zrovna tuto operu moderne, tak to lidi vypiskaji. Myslim, ze udelat “neco mezi, ale blize ke klasice” bylo v tomto pripade jedinym moznym resenim. Bez buceni se to samozrejme neobeslo, ale na to, ze ta opera je dneska z hlediska deje (omlouvam se za ten vyraz) totalne mimo, tvurci tym udelal, co mohl.

Louskáček

Asi to v jiných jazycích tady na východě nikdo nepozná. Ani barvou hlasu a zjevem moc nezaujal.
Nechápu, proč nebyl obsazen Pavel Černoch. Věřím, že by si na takovou roli udělal čas.

dalibor

ND Praha-Dalibor x SND Bratislava-Hoffmannovy povídky!? Dle mých informací: pánové Lehotský a László Boldiszár byli původně obsazeni do role Hoffmanna; Dalibor byl snad pův.obsazen panem Bergerem a ?? (viz Operabase). V Bratislavě došlo ke změně inscenačního týmu a ejhle: uvedení tenoři byli nahrazeni jinými – m.j. Rafaelem Alvarezem, který roli již vytvořil v Liberci. Může být: Pan Lehotský byl osloven pro nastudování Dalibora, vzhledem k změně insc. týmu v Bratislavě tam odstoupil a “vzal” raději Dalibora (premiéry obou těchto náročných děl v rozmezí 14 dní!). Je pravděpodobné, že Hoffmann by dle mého názoru p. Lehotskému velmi “seděl” – m.j. i… Číst vice »

C DUR

Jelikož již několikrát padla v reakcích čtenářů zmínka o panu Brisceinovi v souvislosti s Daliborem, nemohu nepřidat několik vět německých kritiků a odkaz na reklamní video k inscenaci Dalibora v Oper Frankfurt a/M. Závěr si může udělat každý sám… Po mém soudu měl pan Briscein regulérně vstoupit do aktuální inscenace Dalibora v ND. Pokud by se ovšem představitelsky ztotožnil s režijním pojetím pana Nekvasila jun. Ovšem po frankfurtské inscenaci by mu to nemuselo činit problém… Problematičtější by pro něj asi bylo, po jiskřivém a emocionálním pojetí pana Stefana Soltesze, akceptovat bezpohlavní a hřmotné hudební pojetí pana šéfdirigenta Kyzlinka… Neodpustím si… Číst vice »

Louskáček

Promiňte, ale P.B.Hansen nemá s obsazením této inscenace nic společného. Je kritizován i za to, že by chtěl zasahovat do obsazení příští sezóny. A obsazování není ani úkolem pana Buriana (zvlášť když je činoherně zaměřen). Nejzajímavější by byl v Daliborovi P.Černoch, který je ve svém nejlepším a o dost hrdinnější typ než A.Briscein, což ostatně Vámi citované (první dvě) německé recenze potvrzují…

dalibor

Je otázkou, zda pan Černoch (kdyby byl osloven) by v maratónu představení od Vídně a Salzburgu po ROH a MET nabídku přijal a byl ochoten za daných podmínek Dalibora nastudovat…

Iudex

Toť otázka, zda zasahoval do obsazení sezóny 2019/2020. Nikdo zde ovšem neřeší základní manažerské otázky. Je struktura vedení zavedená v Opeře ND v době působení ředitele Buriana funkční, hospodárná a efektivní po manažerské, umělecké a provozní stránce? Jak funguje čtyřspřeží (možná čtyřhlavá saň) umělecký ředitel Opery, správní ředitel Opery, hudební ředitel ND a hudební ředitel SOP? Jak jsou vymezeny a naplňovány jejich kompetence a pracovní náplně? Ví to ředitel ND, kontroluje to, řeší to? Fungovala zvláštní praxe, kdy odešlá správní ředitelka zasahovala do uměleckého řízení Opery? Jak bylo z právního hlediska vymezeno postavení P. B. Hansena, zejména z hlediska občanského… Číst vice »

Cello

Ke kritice Svatavy Barančicové: Čtu kritiky rád, protože si vážím názorů odborníků (byť je vždy nesdílím) a sám ve své profesi odborné posudky píšu. Proto musím relativně často konstatovat, že nějaké problematice rozumím jen okrajově nebo vůbec ne, a tudíž nemohu posudek napsat. Ani pro paní Barančicovou by nebyla ostuda přiznat, že když libreto opery Dalibor zjevně vůbec nezná, nemůže inscenaci s úspěchem hodnotit. 1. Rytíř Dalibor je jako naprostá většina šlechticů v 15. století věřící a v křesťanské víře vychoval i schovanku Jitku (viz její slova: „Měla jsem štěstí Nejvyššího znáti…“). Dalibor se už od vyslechnutí prvního rozsudku (doživotní… Číst vice »