Klášter dominikánů na Starém Městě pražském již podruhé ve svých zdech hostil festival Hudební jaro u dominikánů, navazující na dřívější řadu komorních koncertů. Výmluvný podtitul, který též charakterizoval velmi nevšední programovou náplň čtveřice koncertů, zněl Hudba ve službách diplomacie a smíření. Zahajovací koncert, konaný ve čtvrtek 28. května 2015, se uskutečnil za podpory Spolku pro podporu absolventů Scholy Cantorum Basiliensis na poli staré hudby. Vystoupil na něm instrumentální soubor La Botta Forte, sestavený z mladých absolventů této školy.
Výborně zvolená dramaturgie představovala evropské národy očima skladatelů Françoise Couperina a Georga Philippa Telemanna. Taková hudební ztvárnění byla ve své době velmi oblíbená. Couperinovy suity L’Espagnole a La Francoise byly vybrány ze sbírky triových suit Les Nations pro dva dessus (tedy dva vyšší instrumentální hlasy) a basso continuo. Z bohaté tvorby Telemannovy byly zvoleny suity G dur a B dur. Soubor se představil jako dynamické těleso, schopné využívat množství barev, které jim jejich obsazení nabízí. Týkalo se to zejména Telemannových skladeb, které naturelu souboru seděly velmi dobře, ale též například velmi zvukově velmi vydařených ploch v Couperinově La Francoise, kde se výtečně pojila barva zobcových fléten s houslemi. Zejména již zmíněný Telemann byl také posluchačsky nesmírně vydařený, neboť skvěle a vtipně napsaná hudba publikum po právu oslovila. Hudebníci je doprovázeli také mimohudebními doplňky (pití piva v případě věty „Němci“, šál u „starých Švédů“ a tak dále).
Tyto scénky však měly znatelně negativní vliv na celkovou souhru a koncentraci hráčů v rychlých větách. V otázce souhry byly secvičeny především jednotlivé sekce (hoboje a housle), uvnitř nich byla ujednocena artikulace i tempové proměny. V celku ansámblu se však již v některých místech vyskytoval nesoulad, zejména v začátcích a některých tempových přechodech, změnách a spojkách.
Z jednotlivých hráčů byl nejvíce zajímavým výkon houslistky Katyi Polin. Její hra byla nejen technicky velmi čistá a suverénní, ale i stylově velmi dobře promyšlená. Výtečně zněla též její ornamentika, která byla velmi vkusná a nápaditá. Hobojista Shai Kribus, který většinou ansámbl také často od nástroje „řídil“, hrál sice technicky jistě, jeho interpretace však nebyla příliš citlivá, zejména u francouzské hudby. Pro Kribusův výkon byly charakteristické dosti tvrdé začátky, především u dlouhých tónů, které tak postrádaly potřebnou francouzskou eleganci. Totéž platilo i v ozdobách u pomalých vět, jež byly často zbytečně aktivní a afektované, takže nekorespondovaly s celkovým charakterem těchto částí. Continuo bylo bohatě realizováno, čímž se potvrdila pověst Scholy Cantorum jako školy, kde je na hru continua kladen velký důraz. Mezi oběma hráčkami však ne vždy zcela dobře fungovala vzájemná komunikace a souhra, čemuž jistě napomohlo i nepříliš šťastné posazení, kdy spolu neměly vzájemný kontakt. Příjemným překvapením naopak bylo vydařené ansámblové zpívání v části „Švýcaři“ v Telemannově Suitě B dur. I přes ne vždy zcela uspokojující interpretaci byl koncert příjemným zážitkem ve společnosti výborných skladeb, které na našich koncertech zaznívají jen velmi vzácně.
Hodnocení autora recenze: 65 %
Les Nations
(Hudba ve službách diplomacie a smíření – Evropa v hudbě 18. století)
La Botta Forte
– Shai Kribus, Amy Power (barokní hoboj a zobcová flétna)
– Katya Polin, Sonoko Asabuki (barokní housle)
– Katia Viel (viola)
– Alexandra Polin (viola da gamba)
– Lillian Gordis (cembalo)
28. května 2015 Refektář dominikánského kláštera sv. Jiljí Praha
program:
François Couperin: L’Espagnole (Les Nations)
Georg Philipp Telemann: Ouvertura starých i nových národů G dur, TWV 55:G4
François Couperin: La Francoise
Georg Philipp Telemann: Ouvertura B dur, TWV 55:B5
Foto FB La Botta Forte
