Hudební potěšení: Virtuosi Pragenses a Julie Svěcená

Virtuosi Pragenses (koncertní mistr Milan Lajčík) je soubor s bohatou tradicí – příští rok bude slavit své půlstoletí – a zralý a svébytný projev nabízejí. Luhačovickému publiku dali přitažlivý chronologický přehled hudebních stylů od baroka po modernu, labužnický výběr pravých perel komorního smyčcového orchestru.

Suita Gordický uzel Henryho Purcella z posledních let skladatelovy tvorby patří divadelnímu dramatu a nevíme, jak byla ta frýgická legenda o králi Gordiovi a udatném Alexandru Velikém zpracována, ale tato partita jasně rýsuje charakter hudebních vsuvek, převážně tanečních, v londýnské divadelní atrakci z roku 1691. Virtuosi Pragenses vybrali části Ouverture, Air, Rondeau Minuet, Air, Jig a tento anglický barokní skvost hráli s výraznou dikcí rytmu a neméně zřetelnou deklamací melodie, zejména v překrásné Air vstupní, tak i v závěru.

Vždy akční Johann Sebastian Bach napsal své houslové koncerty jako příspěvek tehdy módního trendu těchto koncertů a Koncert pro housle a orchestr a moll č. 1 BWV 1041 patří snad k nejoblíbenějším vůbec. Houslistka Julie Svěcená je uvyklá spolupráci s Virtuosi Pragenses a na jejich souhře je to znát. Jasná kompatibilita vůdčího virtuózního sóla a všech ostatních smyčců (zde přirozeně i klávesové basso continuo) byla doslova strhující a zejména pomalé Andante, s přitažlivou grácií neuvěřitelně jemných nuancí sóla, dávalo barokní lyrice takřka romantický nádech. Společný přídavek ze Zimy ze Čtvera ročních dob Antonia Vivaldiho svištěl v tempu, které až pohlcovalo špičky frází, nicméně takový muzikantský spád posluchačům imponuje.

Notoricky známé Divertimento D Dur KV 136 Wolfganga Amadea Mozarta, podané s muzikantskou spontaneitou, představilo klasicismus, jehož pozoruhodnou podobu nabídl objevně a záslužně Orchestrální kvartet F dur op. 4 Karla Stamice. Díky za tento kus; skladatel označovaný za skladatele německého, syn slavného českého zakladatele proslulé mannheimské školy, hýří v tomto raném opusu hudebními nápady a slovanskou zpěvností, a tu spontánní interpretace Pražských virtuózů silně, impozantně podpořila.

Pro koncert, který má posluchače nadchnout, je mladistvá Simple Symphony op. 4 Benjamina Brittena doslova stvořená; zvlášť proslulá pizzicatová věta, v samozřejmě hravém nasazení souhry, vyprovokovala okamžitý nadšený aplaus. Její zopakování, coby přídavku, překrylo i silný vjem Sarabandy, sentimentu, hráči působivě, až exaltovaně gradovaného. Koncert vtisknutý do srdcí posluchačů, dokonale lázeňský.

 

Festival Janáček a Luhačovice
Julie Svěcená a Virtuosi Pragenses
Luhačovice, Lázeňské divadlo, 16. července 2019