Idomeneo ve Vídeňské státní opeře

  1. 1
  2. 2

Přitom provedené a dramaturgicky zdůvodněné přesuny jednotlivých čísel, které průběh děje mají učinit přijatelnějším a vést pozornost k hlavním konfliktům, dobře fungují. Přesto zůstává děj často řadu minut trčet na místě. Holten se příliš spoléhá na trvalý účinek střízlivé, dvěma mohutnými plochami tvořené dekorace bez ozdob (Mia Stensgaard). Na podlaze je nakreslená mapa oblasti, kde se děj odehrává, prostřednictvím stropního zrcadla tvoří pěkný efekt a Idomeneovi poskytuje možnost posunovat nebo porážet postavy jako hrací figurky.Jedinou určující režijní myšlenkou večera – kromě efektního výstupu Ilie, která se svým spoluvězněm na začátku opery visí ze stropu – je král v zakrvaveném plášti, v němž se vrátil z války, a oběti, které ho stále pronásledují, takže musí své vražedné činy opakovat. Kostýmy (Anja Vang Kragh) umísťují děj časově do neurčita – včetně oslnivě krásných rób Ilie a Elettry. Chen Reiss jako Ilia a debutantka na této scéně Maria Bengtsson jako Elettra nezpívaly bez kazů, ale snažily se o výraz, jaký rutinér Michael Schade vkládá téměř do každé fráze. Že se v hlasovém projevu značně držel zpátky, se však rovněž nedalo přeslechnout. Pro orchestr Státní opery nebylo vždy snadné dynamiku přizpůsobit. Výrazně největší aplaus sklidila Margarita Gritskova v kalhotkové roli Idamanteho. Jako jediná vládla vokální energií, jakou bychom od premiéry na Okružní třídě očekávali.

V závěru jsme se na chvíli ocitli jakoby v jiné opeře. Avšak socha, která v posledním dějství ovládala scénu, nepatřila komturovi z Dona Giovanniho, byl to zřejmě hold Idomeneovi. Po pádu vládce, který je ochoten obětovat vlastního syna bohům, to s ním dopadne jako se Stalinovými pomníky ve východní Evropě, když vezme věci do svých rukou lid. Jenže se moci nechopí sám, ale dosadí na trůn syna. Na skutečnou revoluci je to málo, třebaže jsou Idomeneo a Elettra vykázáni do podsvětí. Poněkud nepřesvědčivé. Jako bohužel celý večer.

(www.kleinezeitung.at – 6. 10. 2014 – APA)
Wolfgang Amadeus Mozart:
Idomeneo
Dirigent: Christoph Eschenbach
Režie: Kasper Holten
Scéna: Mia Stensgaard
Kostýmy: Anja Vang Kragh
Světla: Jesper Kongshaug
Dramaturgie: Adrian Mourby
Orchester der Wiener Staatsoper
Chor der Wiener Staatsoper
Premiéra 5. října 2014 Wiener Staatsoper Vídeň

Idomeneo – Michael Schade
Idamante – Margarita Gritskova
Elettra – Maria Bengtsson
Ilia – Chen Reiss
Arbace – Pavel Kolgatin
Oberpriester – Carlos Osuna
Stimme des Orakels – Sorin Coliban
Zwei Trojaner – Dritan Luca, Ion Tibrea
Zwei Kreter – Oleg Zalytskiy, Konrad Huber
Zwei Kreterinnen – Secil Ilker, Arina Holecek

www.wiener-staatsoper.at

Připravila a přeložila Vlasta Reittererová
Foto Wiener Staatsoper

  1. 1
  2. 2

Hodnocení

Vaše hodnocení - Mozart: Idomeneo (Wiener Staatsoper Vídeň)

[Celkem: 0    Průměr: 0/5]

Mohlo by vás zajímat


Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na