Jak je možná neznáte: Henryk Szeryng

  1. 1
  2. 2
  3. 3
Sondy do soukromých životů slavných hudebníků a skladatelů (14): Henryk Szeryng (Henryk Bolesław Serek) (22. září 1918, Żelazowa Wola – 3. března 1988, Kassel)
Henryk Szeryng v roce 1987 (zdroj henrykszeryng.net)


Osobní vzpomínka na aristokrata houslí

Jako mladík jsem měl to privilegium slyšet polsko-mexického houslistu mnohokrát. Poprvé v roce 1962, naposledy při jeho posledním vystoupení na festivalu Pražské jaro v roce 1986. Vždy to byl pro mne svátek a nikdy jsem nevěděl, kterého z mých oblíbenců bych upřednostnil. Tím druhým pro mne byl Isaac Stern. Vždy, když jsem Henryka Szerynga slyšel, obdivoval jsem na jeho úžasných koncertech eleganci, vřelý tón, stejně tak emoce a vzruch, které z jeho interpretace prýštily.  Jeho intonace byla vždy krystalická a sladký tón podpořený medovým vibratem uchvacoval v každé frázi. Vzezřením aristokrat s patricijskou postavou vytvářel hedvábný tón s neobvykle vysoko drženým loktem pravé ruky. Nikdy housle nedržel pod bradou podepřené poduškou nebo ramenní opěrkou, a tak jeho nástroj souzněl s jeho celým tělem, s celou jeho duší. Bílý kapesník pokládaný s elegancí na podbradek byl přímo magický a jeho koncerty s množstvím přídavků jsou nezapomenutelné. I když se říká, že v posledních letech byl známý tím (stejně jako Christian Ferras), že před vystoupením si dal pár skleniček sherry, jeho kontrola smyčce, frázování a smysl pro styl zejména při interpretaci Bachových skladeb byly prvotřídní. Mimochodem, stejně jako George Enescu obvykle hrál s docela málo napnutými žíněmi.

Mládí, studium, koncertní a pedagogická dráha
Henryk Szeryng se narodil jako druhý syn Szymona Sereka a Salome Aliny Woznické ve stejné vesnici Żelazowa Wola jako Fryderyk Chopin. Ve hře na klavír a harmonii jej vzdělávala jeho matka, hodiny houslí mu dával Maurice Frenkel. Následně studoval u Williho Hesse a od roku 1930 do roku 1933 byl žákem slavného Carla Flesche. 6. ledna 1933 debutoval ve Varšavě s Brahmsovým Houslovým koncertem D dur.

Henryk Szeryng v roce 1935 (zdroj henrykszeryng.net)

Po absolvování Pařížské konzervatoře u Jacquese Thibauda v roce 1937 Szeryng studoval kontrapunkt a skladbu u Nadii Boulanger, kde se setkal s Jeanem Cocteauem, Pablem Picassem, Pablem Casalsem, Alfredem Cortotem, Heitorem Villa-Lobosem i Igorem Stravinským. O tři dny dříve, než 1. září 1939 obsadil Hitler Polsko, se otec Szerynga rozloučil se svou rodinou a vrátil se do Polska. Rodinu již nikdy znovu neviděl, protože zemřel při povstání ve varšavském ghettu 1. srpna 1944.

Henryk Szeryng byl polyglot, který byl schopen mluvit a psát v osmi jazycích. Rovněž znal každý part orchestrálního partu. Stejně jako před ním Fritz Kreisler, Jasha Heifetz nebo Arthur Grumiaux byl také vynikajícím klavíristou. Jak získával peníze v letech 1943–1950, to je příběh sám o sobě. Vzhledem k tomu, že nikdy na klavír nezanevřel, mohl si po nocích vydělávat v barech nejmódnějších hotelů jako pianista. Známou historkou je, že na klavír dovedl zpaměti zahrát doprovody mnoha houslových koncertů.

V roce 1933 začal svou koncertní kariéru a druhou světovou válku strávil jako styčný důstojník exilového polského premiéra. Jeho hudební život pokračoval v těsném kontaktu s politikou a diplomacií, i když ho mexická vláda v roce 1943 pozvala učit na Národní univerzitě v Mexico City. Stal se mexickým občanem a později cestoval s diplomatickým pasem jako Culture and Good Will Ambassador.

Po deseti relativně tichých letech učení a příležitostných koncertů se Henryk Szeryng setkal po recitálu v Mexico City s Arthurem Rubinsteinem. S pomocí svého polského krajana zahájil svou mezinárodní kariéru. Szeryng byl představen koncertnímu agentovi Sul Hurokovi, který ho v roce 1957 angažoval a on v následujících letech vystoupil v pětašedesáti zemích. Zatímco si ponechal svou domovskou a pedagogickou příslušnost v Mexico City, udržoval také byty v Paříži a Monte Carlu.

Henryk Szeryng a Arthur Rubinstein v roce 1959 (zdroj henrykszeryng.net)


Henryk Szeryng v Praze

Na Pražském jaru vystoupil celkem jedenadvacetkrát. Poprvé to bylo v roce 1957 s Janem Panenkou u klavíru s následujícím programem – José Sabre Marroquín: Ukolébavka, Sergej Prokofjev: Sonáta D dur op. 94, Rodolfo Halffter: Danza de la Gitana, Johann Sebastian Bach: Sonáta pro sólové housle č. 3 C dur BWV 1005, Ludwig van Beethoven: Sonáta pro housle a klavír č. 1 D dur op. 12. Jím objevený Paganiniho 3. houslový koncert s vlastní kadencí provedl s Českou filharmonií 30. května 1973.

Naposledy vystoupil v Praze v roce 1986 s Českou filharmonií (Wolfgang Amadeus Mozart: Koncert pro housle a orchestr č. 3 G dur KV 216, Robert Schumann: Koncert pro housle a orchestr d moll) a na recitálu (Maurice Ravel: Tzigane, Johann Sebastian Bach: Sonáta pro housle a continuo e moll BWV 1023, Julián Carrillo: Preludium pro housle sólo, Claude Debussy: Sonáta pro housle a klavír, Johannes Brahms: Sonáta pro housle a klavír č. 1 G dur, op. 78). Škoda, že archiv na webových stránkách Pražského jara není dokonalý.

Program koncertu Henryka Szerynga – Pražské jaro 1986 (zdroj archiv Libora Nováčka)


Housle a smyčce Henryka Szerynga

Přestože Henryk Szeryng nebyl tak zištným sběratelem nástrojů jako Fritz Kreisler, zdálo se, že přitahuje housle jako magnet. Ve své knize Violin Virtuosos uvádí Henry Roth dvoje housle Antonia Stradivariho, jedny Andrea Guarneriho a Matteo Goffrillera, dva nástroje od Jeana-Baptiste Vuillauma (jeden z nich je kopií Stradivariho nástroje „Messiah“) a samozřejmě velkolepé housle „Le Duc“ Guarneri del Gesù z roku 1743. Během svého posledního období hrával Henryk Szeryng vedle stradivárek „Le Duc“ na dvoje francouzské housle od Pierra Josepha Hela a Jeana Bauera.

Reklama
  1. 1
  2. 2
  3. 3

Mohlo by vás zajímat


Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na