S hudebními festivaly se u nás zdá se takříkajíc roztrhl pytel. Konkurence je velká a tak jsou jejich návštěvníci čím dál náročnější. Na program, na kvalitu provedení, ale třeba i doprovodný servis. Poslední červencovou neděli skončil zatím poslední ročník Hudebního festivalu Znojmo. I když má tak trochu smůlu v tom, že je pro řadu lidí přece jen z ruky, dokáže to vynahradit originálním a rozmanitým programem, stejně jako i řadou nevšedních míst, mezi která je jeho program rozeset. Vrcholem letošního ročníku, nesoucího se ve znamení anglického baroka, bezesporu bylo první české provedení Purcellovy opery King Arthur, o kterém jsme již psali (článek najdete zde). Mezi další zajímavosti programu patřilo vystoupení patrona festivalu Pavla Šporcla či koncert v Moravském Krumlově, ohlášený jako rozloučení se Slovanskou epopejí Alfonse Muchy.
Pojďme teď přijmout pozvání prezidenta znojemvského festivalu Jiřího Ludvíka a ohlédnout se společně s ním za letošními koncerty, podívat se do zákulisí, ale i do plánů na rok příští.
Asi nepříliš originální otázka úvodem , ale položit ji musím: Jaký podle vás byl letošní ročník hudebního festivalu Znojmo? Ať už co do kvantity či kvality programů, tak i co se návštěvníků týče?
V první řadě byl šestý a dá se říct, že snad dle reakcí publika úspěšný. Zároveň však nesmírně náročný jak programově, tak organizačně. Narážím jak na počasí a nesnáze spojené s různým umístěním koncertů, tak na náročnost hudebního materiálu pro letošek vybraného.
Co všechno vůbec uspořádání vašeho festivalu obnáší? Kolik lidí se na něm podílelo? A s jakým rozpočtem jste letos pracovali? Ať už na straně příjmů či výdajů?
V letošním roce měl festival organizační tým skládající se z 65 lidí a umělecký tým čítající přes 350 umělců. Stagiona – to hlavní co dělá náš festival tak jedinečným – měla na 70 osob, které doslova dřely do úmoru, aby vytvořili úžasné dílo King Arthur a touto dřinou nastartovaly neopakovatelnou atmosféru, která vzniká při takto krátkém a tolik usilovném nácviku. Rozpočet se nám letos nepodařilo naplnit, ale snad finance do příštího roku zkonsolidujeme a dostaneme se do černých čísel. Ideální rozpočet byl letos o cca 450 000 Kč vyšší, než ten skutečný.
Nemohu jmenovat jednotlivé večery. Všechny byly nádherné a zároveň náročné. Ale ten opravdu poslední potlesk po Mesiáši byl pro mě odměnou za celý Hudební festival Znojmo 2010.
Abychom ale jenom nepsali chválu: Byl byste špatným „prvním“ mužem festivalu, kdyby se vám líbilo úplně vše. S čím jste nebyl spokojen? V čem vidíte rezervy letošního ročníku?My děkujeme za rozhovor, palce držet budeme…
Ptal se Vít Dvořák