Janáčkovo kulturní centrum Brno: Špičkový sál pro třetí tisíciletí (VIDEO)

Dne 14. září 2018 byl v přednáškovém sále Uměleckoprůmyslového muzea v Brně oficiálně představen koncept nového koncertního sálu pro Filharmonii Brno. Dělo se tak formou vizualizační prezentace, kdy nic nebylo na papíře ani na fotografiích, pouze v přítmí na promítacím plátně. Dopoledne byl nový projekt privátně zpřístupněn členům orchestru, téhož dne odpoledne i veřejně na tiskové konferenci. Dlouho očekávaná událost se konala za přítomnosti celého realizačního projekčního týmu – architekta Tomasze Koniora (PL), akustika Yasuhisa Toyoty (US) a architekta Petra Hrůši (CZ), představitelů města a vedení filharmonie. Připomínám, že tandem Konior-Toyota má za sebou realizaci špičkového koncertního sálu v polských Katowicích. Toyota je v oboru akustiky koncertních síní světově proslulou kapacitou známou projektováním Elbphilharmonie v Hamburku či Walt Disney Center v Los Angeles. Do lepších, povolanějších rukou nebylo možno se svěřit. O dojmech z představení sálu informuje hudebník orchestru Emil Drápela.

 

Janáčkovo kulturní centrum, vizualizace 2018 (zdroj salprobrno.cz)Budu stručný: projekt vzbudil všeobecné nadšení. Je totiž jedním slovem krásný. Moderní špičková architektura splňující ty nejnáročnější požadavky. Současně nikoli nabubřelá ani arogantní a plně respektující své okolí. Zároveň je takzvaně nadčasová: podobný dojem mám v Brně například z odvážných baletních linií funkcionalistických pavilonů brněnského výstaviště, které vznikaly před devadesáti lety, dodnes však působí brilantněji a moderněji než daleko mladší kvádry nových výstavních budov.

Koncertní síň JKC je v každém ze šesti podlaží striktně rozdělena na dvě struktury: část privátní pro hudebníky a provoz orchestru, jež je oku zvenčí víceméně uzavřena, a část pro veřejnost, jež je naopak plně prosklená a z okolí viditelná. Budova je 77 metrů dlouhá, 44 metry široká a 33 metrů vysoká, zakončená střešní kopulí s dvěma terasami a exkluzívními výhledy na Špilberk a Petrov. Samotný oválný sál přesahuje pět podlaží objektu a má kapacitu 1300 míst. Stavba navazuje na již dobudované třípatrové podzemní garáže a její rozměry byly omezeny i okolní zástavbou centra. Přesto se architektům podařilo vytvořit před budovou dostatečný prostor k městskému životu, částečně je využito i prostoru ve vnitrobloku ulic Veselá-Besední-Solniční.

Samotné pódium plně odpovídá svou kapacitou velkému symfonickému obsazení, je zde místo pro velký sbor i varhany. Samozřejmostí je naprosté odhlučnění budovy i jejích částí navzájem. Na pódiu budou výškově stavitelné stupně pro hudebníky, jež lze prakticky pro každý koncert, ba pro každou skladbu odlišně upravit, neboť vše je záležitostí několika minut. Na úrovni prvního patra nechybí ani prosklená lávka pro přechod do Besedního domu „suchou nohou“. Vzhledem k dostatečnému počtu komfortních šaten ale příliš pendlovat nebudeme, neboť dle vyjádření ředitelky FB Marie Kučerové se devadesát pět procent provozu filharmonie soustředí do nové budovy JKC.

Plné dvě hodiny odpovídali architekt Tomasz Konior a akustik Yasuhisa Toyota na praktické dotazy a připomínky filharmoniků. Nejvíc uchvátil charismatický pan Toyota, jehož praktická znalost koncertního provozu je naprosto jedinečná. Jeho znalosti akustiky jsou vynikající, zasvěceně vám popíše rezonanční schopnosti každého instrumentu, každého materiálu či tvaru. Zeptal jsem se například, jestli se počítá s vyjížděním klavíru přímo na pódium pomocí zvláštního výtahu, což je efektní výdobytek některých koncertních síní. Dostalo se mi následující odpovědi: klavírní výtah nebude, protože kovový zdvižný systém, jakkoli dovedně skrytý, vážně narušuje jednolitost rezonanční desky dřevěné podlahy pódia a tím zhorší akustiku. Doslova řekl: „Všude, kde jsme to udělali, se akustika zhoršila a my ji museli pracně vylepšovat jinak.“ Následovaly informace o plánovaných materiálech, severském dřevu či aljašském cedru (o tom ještě v Brně není definitivně rozhodnuto). Pan Toyota je zkrátka profesionálem nejvyššího kalibru. Velmi zasvěceně rovněž mluví o hudbě, třeba o přitlumení žesťů či potřebě zesílení zvuku smyčců, nebo o tom, kam nejlépe umístit hudbu za scénou, až budeme třeba hrát Berlioze, Strausse či Mahlera.

Odcházím natěšený, nestydím se říci, že šťastný. Jen si říkám: proboha ať se do tohoto skvěle připraveného projektu nevloží zase nějaký samozvaný odborník, estét či politik! Konečně v Brně vznikne nové a velké dílo světové architektury, parametry odpovídající třetímu tisíciletí!

 

Podívejte se na vizualizaci Janáčkova kulturního centra v pohybu:

V rozsahu, v jakém fotografie zachycují stavbu Janáčkova kulturního centra, jde o zobrazení architektonického a urbanistického díla autorů:  Ing. arch. Jan Hájek, Ing. arch. Jakub Havlas, Mgr. akad. arch. Pavel Joba v rámci: Atelier M1 architekti, s.r.o.