Jarmila Hruškociová se těší na Kateřinu Izmajlovu i Kitri

  1. 1
  2. 2
  3. 3
Setkání se sólistkou baletu Divadla J. K. Tyla v Plzni Jarmilou Hruškociovou, kterou si celá řada diváků stále pamatuje pod jejím dívčím jménem Dycková, je dobré si naplánovat na dopoledne. Zcela zaručeně vám totiž dodá tolik energie a optimismu, že vydrží na celý den. Drobná tanečnice, která na jevišti ztvárňuje osudové ženy, psychologicky složité postavy i abstraktní pojmy, je neobyčejně bezprostřední, energická, nakažlivě živelná – a zůstává obdivuhodně nad věcí. Za dobu jejího angažmá v plzeňském divadle jsme spolu hovořily několikrát vždy s delším odstupem. Jako bychom však povídání o tanci a životě přerušily jen na okamžik. A tak tomu bylo i tentokrát.
Jarmila Hruškociová s rodinou (zdroj archiv respondentky)

Jarmila Hruškociová vypráví spontánně, s humorem, ´veselé historky z natáčení´ má vždycky po ruce, vážná je jen výjimečně, své věty prokládá smíchem a posluchač musí nutně nabýt dojmu, že ji zná celá léta, jako by byla jeho kamarádkou od školních let. Jak říká, na tanec nemyslela, chtěla být krasobruslařkou. Ale zjistila, že bez bruslí to bude lepší a šla studovat na Taneční konzervatoř v Brně. „Jediná z rodiny! Nikdo u nás netancuje,“ komentuje to se smíchem.

Do plzeňského angažmá nastoupila rodačka z Litoměřic v roce 2007, od roku 2010 je sólistkou baletu. V příští sezóně ji v Plzni čekají také dvě zcela odlišné role – její milovaná klasika – Kitri v Donu Quijotovi a náročná role výrazová– Kateřina Izmajlova v Lady Macbeth Mcenského újezdu v choreografii Libora Vaculíka. K rolím divadelním přibyla ale před dvěma lety nová role skutečně životní – s manželem, členem souboru muzikálu DJKT Jozefem Hruškocim vychovávají svoji dcerku Juliannu. „Je to naše velká radost! Díky vstřícnému jednání pana šéfa Pokorného nebyl návrat po do divadla náročný nebo stresující, dařilo se nám s péčí o Juliannku všechno skloubit. Mohla jsem začít chodit na tréninky pozvolna, ono dostat po porodu zpět do pořádku svalový tonus není úplně jednoduché. V době koronaviru přišel samozřejmě se změnou divadelního provozu a uzavřením divadel docela jiný režim, který nám vlastně paradoxně pomohl. Zkoušeli jsme sice, samozřejmě jsme trénovali, ale nehrálo se, a tak i manžel měl větší prostor a snáz jsme se mohli s hlídáním vystřídat. A vstříc nám vycházeli a vycházejí šéfové našich souborů – Jiří Pokorný a Lumír Olšovský,“ říká Jarmila Hruškociová o pozvolném návratu na jeviště. Ale on ten návrat přece jen tak pozvolný nebyl – Divadlo J. K. Tyla vystupovalo se Zkrocením zlé ženy na podzim loňského roku ve Stavovském divadle a tam už Jarmila Hruškociová v roli Kateřiny vystupovala.

Divadlo J. K. Tyla – Labutí jezero – Jarmila Hruškociová jako Odetta (zdroj DJKT)

Jakým představením jste se před odchodem na mateřskou dovolenou loučila?
Zkrocením zlé ženy! Ještě jsem před odchodem stihla asistenturu v inscenaci na Malé scéně Dům Bernardy Alby, ale to jsem už netancovala.

A Kateřinou jste se také na scénu vrátila! A vlastně rovnou do Stavovského divadla.
Přesně tak, navázala jsem tam, kde jsem skončila.

Máte ke Kateřině jako postavě i z tohoto důvodu bližší vztah?
Určitě! Jsme si dost podobné!

V jakém smyslu? Vy jste přece hodná žena!
To snad ano, ale taky mě baví dělat si legraci, jako Kateřinu. Samozřejmě v tom hezkém slova smyslu! Zkrocení zlé ženy mě moc baví jako celek. Je veselé, optimistické, je v něm nadsázka a humor i v postavě Kateřiny. Líbí se mi hudba Jana Kučery a choreografie Alenky Peškové je mi velmi blízká. Výborně se nám všem při studování baletu spolupracovalo a máme z naší ´Zkrocenky´ radost.

To věřím – Zkrocení zlé ženy získalo Hlavní cenu přehlídky Balet 2019 a i vám přineslo ocenění. Když se podíváme na vaše stěžejní role, je mezi nimi hodně rolí výrazových, ale vlastně tam není mnoho těch čistě komických či komediálních…
Vlastně máte pravdu – hlavní tak čistě komediální roli, jakou je Kateřina, jsem opravdu neměla. Takže Kateřina je z tohoto hlediska výjimečná. Ale menší komické role se přece jen najdou. Hrozně moc mě bavila třeba zlá a nemotorná sestra v Prokofjevově Popelce. A teď se těším na Kitri – je to velká klasická, a přitom komediální role. V jistém smyslu komediální byla také klasická Swanilda v Coppélii, tu jsem měla moc ráda.

Divadlo J. K. Tyla – Zkrocení zlé ženy – Jarmila Hruškociová (Kateřina), Gaëtan Pires (Petruccio) (zdroj DJKT)

Do příští sezóny přechází kvůli koronavirové krizi premiéra baletu Libora Vaculíka Lady Macbeth Mcenského újezdu. Premiéra měla být letos na jaře, ale nebude, a tak se vám sejdou v jedné sezóně dvě velmi různorodé role. A ta druhá koncipovaná přímo pro vás.
Lady Macbeth Mcenského újezdu jsme měli začít zkoušet loni v září, ale celé se to kvůli koronaviru posunulo. A tak začneme až teď po prázdninách. Takže také v září, ale o rok později… S Liborem Vaculíkem jsme si telefonovali, já jsem se samozřejmě podrobně seznámila s operou Dmitrije Šostakoviče a dívala jsem se i na film, který existuje, abych získala určitou představu. Kateřina Izmajlova bude velmi výrazná role!

Není první, kterou pro vás Libor Vaculík připravil. Mimo jiné přímo pro vás zkoncipoval Slečnu Julii, drsné komorní drama. Kromě tanečního to byl i velký herecký výkon.
To je věc, o které tanečnice sní – když přímo pro ni vznikne balet! Slečna Julie byla postava, která má vývoj, proměňuje se, a to mám ráda. Choreografie byla velmi zajímavá, různorodá, a odrážela ten vývoj, tančila jsem na špičkách i bosa. Ale přímo pro mě, jestli se to tedy tak dá říct, koncipoval kromě Julie Mary Austin v představení Freddie – The King of Queen. Ostatní postavy v jeho baletech byly s alternací. Pouze do rolí Julie a Mary jsem byla obsazena sama.

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Mohlo by vás zajímat


0 0 vote
Ohodnoťte článek
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments