Jedinečný Verdi po sousedsku

Verdiho raná, u nás prakticky neznámá freska z roku 1845 Jana z Arcu ve zhruba hodinovém výběru opanovala včera večer kostel Povýšení sv. Kříže v Praze – Vinoři, jako letošní příspěvek k tamní pozoruhodné tradici benefičních večerů. Tu před deseti lety vinořští obnovili (v padesátých letech minulého století tady zpívali mimo jiných i legendární Marie Podvalová, Eduard Haken či Marta Krásová), aby výtěžek z novodobých hudebních produkcí mohli věnovat na obnovu neutěšeného stavu svých varhan v jinak skvostně udržovaném vinořském kostele.Včerejší návštěva tady přitom byla rekordní, odhady se přibližují až k úctyhodnému počtu 350 posluchačů, kteří neváhali mnohdy docela dlouhou pouť do Vinoře kvůli neopakovatelné tamní novodobě obrozenecké atmosféře dnes už pověstných hudebních produkcí podstoupit a připojit se k místním.Hlavními představitelskými oporami včerejšího verdiovského večera se stali sólisté pražského Národního divadla, manželé Siberovi  – ona jako neohrožená Johanka, on coby charismatický francouzský král Karel VII. Jejich vystoupení bylo přitom vlastně sousedskou výpomocí, bydlí totiž ve vedlejších Čakovicích. Ke zdaru provedení Verdiho rarity přispěli v dalších rolích Petr Matuszek a Markéta Dvořáková, ti zase pro změnu přijeli z nedalekých Přezletic. A úspěch měl i sbor Camerata Praha se sbormistryní Veronikou Žofákovou Dvořáčkovou, a v neposlední řadě i vinořský klavírista Pavel Voráček (nástroj laskavě zapůjčila místní restaurace U Černínů) a taktéž ve Vinoři usazená Barbora Marysková coby až magicky přitažlivá Vypravěčka. Mezi hosty v kostelních lavicích přihlížející David Radok pomohl duchovnímu otci vinořských večerů Robertu Rytinovi s přípravou dramaturgie večera, malá Cecilka Rytinová hostům rozdávala tištěné programy. Slávu pak zakončilo následné společenské setkání, uspořádané místní farností. Litujte, že jste u toho nebyli.

Giuseppe Verdi:
Jana z Arcu
Výběr scén z opery Giuseppe Verdiho „Giovanna d’Arco“ na libreto Temistocla Solery z roku 1845 podle divadlení hry Friedricha Schillera „Die Jungfrau von Orléans“ z roku 1801
Úprava a dramaturgie: Robert Rytina
10. listopadu 2014 Kostel Povýšení sv.Kříže Praha – Vinoř

Jana z Arcu – Jana Sibera
Karel VII. – Václav Sibera
Jakub – Petr Matuszek
Hlas z nebes – Markéta Dvořáková
Vypravěč – Barbora Marysková
Sbor Camerata Praha
Sbormistr: Veronika Žofáková Dvořáčková
Pavel Voráček (klavír)

program:
Prolog
1) Qual v’haspeme? (sbor)
2) Sotto una quercia parvemi / V’ha dunque un loco simile / Pondo é letal, martiro (Karel a sbor)
3) Tu sei bella (sbor, Hlas z nebes)
4) Pronto sono! (Jana, Karel a Jakub)
První dějství
5) Qui! Qui… /O fatidica foresta (Jana)
6) Vieni al tempio (Jana, Karel a sbor)
Druhé dějství
7) Ecco il luogo… (Jakub)
Třetí dějství
8) I Franchi! (Jana, Jakub a sbor)
9) Che mai fu? (Jana, Karel, Jakub, Hlas z nebes a sbor)

Foto Jan Piroch