„Berlioz je opravdu jeden z největších vizionářů v historii. Jeho předchůdce Ludwig van Beethoven je fantastický, ale jeho hudba byla velmi germánská, interpretovaná ve stejné dynamice. Berlioz byl první skladatel, který to začal dělat jinak. Francouzi ho nemají v oblibě, je pro ně příliš zvláštní, nezdá se jim dost francouzský. Měl však úspěch v Německu, Rusku, Anglii a jinde. Pro mě je to nejzajímavější a největší skladatel,“ uvedl John Nelson na setkání s novináři.
Te Deum skladatele, od jehož smrti 8. března uplynulo 150 let, je zkomponováno pro tři sbory, tenoristu, varhany a orchestr. Premiéru mělo roku 1855 u příležitosti světové výstavy v Paříži. Na prvním provedení spojilo síly 900 zpěváků a instrumentalistů. Na Pražském jaru společně vystoupí Slovenský filharmonický sbor a Kühnův smíšený sbor. Na pódiu bude 240 lidí.
„Zatímco na pařížské premiéře zpívalo šest stovek dětí, v Praze jich bude 40. Je mi to líto, dětský zpěv je neposkvrněný a sladký, ale více účinkujících by se do Smetanovy síně nevešlo. Ale tolik to nevadí, protože v Obecním domě je skvělá akustika,“ řekl Nelson.
Nelson povede na středečním koncertu SOČR. První zkouška byla podle něho náročná. „Přišli bez znalosti skladby, což je běžné, ale v případě symfonie pro violu a orchestr Harold v Itálii, která koncert otevře, to byla katastrofa. Ale jsou to profesionálové a druhá zkouška už byla v pohodě,“ řekl Nelson.
Dirigent se do Prahy vrátil poprvé od roku 1981, kde v bývalém Československu vystoupil na koncertu s Českou filharmonií. „Bylo to náročné, v hotelu Intercontinental nebyla možnost s nikým mluvit, protože všude byly štěnice. Když se teď rozhlížím, vidím obrovský rozdíl. Praha se od mé první návštěvy změnila, je to krásné město se světly a spoustou turistů, stala se jedním z nejkrásnějších měst na světě,“ konstatoval.
Důležitou roli v Berliozově Te Deum sehrává tenorový part. Toho se ujme Američan Nicholas Phan, jehož časopis Opera News označil za majitele „jednoho z nejkrásnějších mladolyrických hlasů současnosti„. V první půli koncertu zazní Berliozova symfonie pro violu a orchestr Harold v Itálii. Inspirací mu byla virtuozita Niccola Paganiniho i příběh stejnojmenné Byronovy poemy, kterou propojil s filozofií vlastního osudu. Sólového partu se ujme přední český violista Karel Untermüller.
