José Cura bude rezidenčním sólistou FOKu

Dvojité překvapení, objevy a vlastní cesta: FOK zveřejnil svoji 81. sezonu

Bylo to napínavé čekání, kdo se u Pražských symfoniků ujme po Jiřím Koutovi šéfdirigentské taktovky. FOK to tajemství odhalil na podzim a překvapil Pietari Inkinenem, mladým dirigentem, vycházející hvězdou, etablovanou nejen v Evropě, ale také v Japonsku či Austrálii. Dnes už můžete vědět, jak složitá, takřka konspirační akce to byla, příslušné oznámení bylo načasováno tak, aby vyšlo ve stejnou chvíli v Londýně, Mnichově, Tokiu i Melbourne. Do pražské tiskové konference, která byla tím startovním výstřelem, nesmělo prosáknout nic.José Cura se stává od nadcházející sezony rezidenčním umělcem FOK. I on jako správný profesionál a opravdová hvězda chtěl tu hru na překvapení hrát. Povedlo se. FOK v pondělí 20. dubna zveřejnil program své 81. koncertní sezony a José Cura ve stejný den v Madridu poskytl interview pro připravované vydání Opernglas. To je druhé dobře střežené tajemství FOK pro nadcházející sezonu. Tu nyní FOK odhalil a předložil svým posluchačům novou várku objevů, příběhů koncertů, pohledů do zákulisí – jako vřelou pozvánku na své koncerty.Přál bych vám být u našich programových debat v Obecním domě. Programy Pietari Inkinena jsou záměrně pestrou koláží světového, finského a českého repertoáru: světového proto, aby nám dal to, čím nejvíce uhranul při své pouti světem, finského proto, že je mu srdcem nejbližší, a českého proto, že tím zase můžeme obohatit my jeho. Kdybyste u těch debat byli, viděli byste, jak promyšleně a intenzivně přemýšlí Pietari Inkinen nad svým repertoárem a jeho dalším směřováním i jak rozvíjí ten už stávající, jak poctivě přistupuje k orchestru a tomu, jak ho inspirovat. Někde tady zazněla jeho věta: Stále je co objevovat, kterou jsme povýšili na motto celé 81. koncertní sezony. A tak FOK otevře sezonu se svým novým šéfdirigentem a Pavlem Šporclem příznačně kombinací Dvořákovy Novosvětské, Koncertu pro housle a orchestr Bohuslava Martinů a českou premiérou Salonenových LA Variations. Všechny Inkinenovy koncerty mají ovšem šmrnc a také skvělé sólisty: třeba Barry Douglase nebo Daishina Kashimota, jinak koncertního mistra Berlínských filharmoniků, či sopranistku Veroniku Džioevu… a ovšem také Josého Curu.

José Cura se proslavil jako tenorista. Víte ale, jak široký je jeho umělecký záběr? Velmi, a dokonce natolik, že jsme se vzájemně nadchli do té šíře naše publikum zasvětit a vše nadto zarámovat oficiálním titulem rezidenční umělec. José Cura jako hlas Pablo Nerudy, s taktovkou kynoucí Dagmar Peckové, jako autor vlastní kompozice Magnificat nebo hudebně-literárního dramatu Jestliže zemřu, přežij mě (ve světové premiéře orchestrální verze), prostě José Curu jinde v jediné sezoně a na jediném místě jako sólistu, dirigenta a autora nezažijete. Mistrovské kurzy, které uspořádá, jsou pak třešničkou na dortu a příležitostí pro širší okruh hudebníků a zpěváků mimo FOK.

FOK právě představil sezonu, která uvádí nového šéfdirigenta, je oslavou lidského hlasu, obnáší čtyři světové a dvě české premiéry a je prošpikována řadou atraktivních dramaturgických fines. Jde cestou, kterou příznivci značky FOK od FOKu čekají: překvapuje a objevuje.

www.fok.cz

Autor je ředitelem FOKu
Foto FOK / Nguyen Phuong Thao, josecura.com