Jsem teď skoro pořád v Brně. A jsem šťastný.

  1. 1
  2. 2

Rozhovor s novým uměleckým šéfem Janáčkovy opery  


Vaše dosavadní dojmy a pocity z Brna? Co říkáte přijetí souboru? A jeho očekávání?

Brno je krásné, klidné město. Vždycky, když přijedu z Prahy, vydechnu si. Jsem milovníkem kávy, k mému překvapení jsou tady výtečné kavárny, lepší než v Praze. Přijetí? Jsme opravdu na začátku, mé pocity jsou velice pozitivní, je tu velká vůle pracovat, lidé jsou vstřícní a srdeční. Očekávání? Předpokládám dělat naší práci co nejlépe, aby přinášela radost divákům i celému souboru.

Nechal jste se sice slyšet, že nejdřív chcete soubor Janáčkovy opery důkladně poznat a pak teprve dělat zásadnější změny. Nicméně od chvíle rozhodnutí o vašem nástupu do Brna uplynulo už docela dost času, během kterého jste určitě nezahálel. Takže: V čem vidíte hlavní přednosti a na druhou stranu slabiny brněnského souboru? V jaké kondici podle vás je?

Soubor je ve výborné kondici, věřím v jeho kvality, které je nutné využít a neotálet. Poznat chci soubor především v osobní spolupráci, tu právě začínáme, tak uvidíme, jak se to povede. Máme před sebou krásné premiéry.

Zvenku viděno – snad všichni vaši předchůdci, stejně jako i exředitel Daniel Dvořák si snad nejvíc stěžovali na nedostatek financí. Co vy, pochopitelně společně s Martinem Glaserem, chcete pro řekněme zmírnění tohoto problému udělat?

Martin Glaser je v tomto příkladným ředitelem, podařilo se mu pozitivně jednat s představiteli města Brna. Došlo k navýšení platů, jedná se o rekonstrukci Janáčkova divadla. Věřím, že další jednání budou úspěšná a podaří se nám získat i o trochu více peněz na nové produkce, které jsou pro výrobu kostýmů a scény na největším operním jevišti v České republice opravdu nutné.Už od příští sezony slibujete víc premiér operního souboru, přitom jejich počet je takřka přímo úměrný právě financím. Jak to chcete zařídit? Vždyť například scénická řešení pro Janáčkovo divadlo nejsou vzhledem k jeho rozměrům zrovna levnou záležitostí, ba právě naopak…

Jak jsem řekl, je to předmětem dalších jednání s městem a také s ministerstvem kultury. Další navýšení musí vzejít z našich výnosů – zájezdy, sponzoring, koprodukce, využití grantů a nadačních fondů. Například Hry o Marii jsou významně podpořeny Nadací Bohuslava Martinů. Prozatím budeme tvořit z toho, co máme.

Jak na tom je Janáčkova opera s platy? Sólisté, sbor, orchestr?

Po navýšení mají průměrný plat sólisté 27 196 Kč, sbor 21 268 Kč, orchestr 21 499 Kč hrubého.

Jaká je vaše představa ideálního složení brněnského souboru, ke kterému chcete směřovat? Především co se sólistů týče? A jak hodně by Brno mělo počítat s hosty?

Byl bych rád, pokud by se sólistický ansámbl mohl rozrůst o výrazné pěvecké osobnosti, které u nás momentálně máme. Není to jen otázka peněz, ale věřím i toho, jakou spolupráci těmto umělcům umíme nabídnout. Není reálné, abychom celý repertoár utáhli bez hostů, věřím, že se podaří zvát zajímavé osobnosti, všeho však prozatím v rozumné míře. Mé přání je, aby diváci přijížděli do Janáčkovy opery za naším souborem, který k tomuto krásnému divadlu neodmyslitelně patří.

Jaké zadání má od vás nový šéfdirigent Marko Ivanović?

Rozvíjet umělecké kvality celého souboru, přiblížit operu širšímu publiku například interaktivními setkáními s diváky na jevišti, které jsme po našem nástupu začali hned realizovat. Rozvíjet tradici světových premiér v Janáčkově divadle, moc se těším na jeho skladatelskou činnost a jeho novou operu pro náš soubor.S jakými dalšími dirigentskými osobnostmi počítáte? Neměl by se v Brně znovu objevit například Tomáš Hanus?

Rád bych stejně jako v Národním divadle v Praze přizval ke spolupráci naše přední dirigenty: Tomáše Hanuse, Jakuba Hrůšu, Tomáše Netopila a také si moc přeji, aby nám vyšla spolupráce s panem dirigentem Jiřím Bělohlávkem. V souboru máme skvělé dirigenty Ondreje Olose, Jakuba Kleckera i Jaroslava Kyzlinka.

Pro příští sezonu jste chystané tituly už zveřejnil – slibujete Její pastorkyňu, Hubičku, Carmen, současnou operu Powder Her Face Thomase Adese a také v jednom večeru Epos o Gilgamešovi a Purcellovu operu Dido a Aeneas. Jaký je váš dlouhodobější dramaturgický výhled a čím hlavně je veden?

Neslibuji, ale realizuji. Příprava všech premiér je v plném proudu. Dramaturgie příští sezony je rozkročena od barokní opery až po soudobou operu. Je důležité nabídnout pestrou škálu titulů, ze které si každý může vybrat. Důležitým aspektem při výběru titulů do budoucna budou velké sborové opery, protože sbor Janáčkovy opery je zcela výjimečný, stejně jako orchestr, který má velký potenciál. Věřím, že i velká soudobá opera bude pro orchestr velkou výzvou. Péče o janáčkovský repertoár je prioritou, nebude chybět barokní opera na velkém jevišti Janáčkova divadla a scénické provedení kantát a oratorií.

Vaše programové záměry určitě vycházejí ze znalosti brněnského publika. Jaké podle vás je a jaká jsou jeho specifika?

Nemohu říci, že brněnské publikum dobře znám. Zatím jsem měl příležitost zažít publikum velice otevřené. Mé programové záměry vycházejí z touhy přiblížit operu lidem tak, aby k nim živě promlouvala. Nerozlišuji publikum podle místa…

Kriticky jste se už vyjádřil o rezervách v komunikaci divadla navenek. Co konkrétně a jak chcete změnit?

Způsob komunikace opery navenek je velké téma. V mém týmu mám pro tuto nelehkou práci novou nadějnou sílu Danielu Peclovou. Důležité je, abychom širokou veřejnost vtáhli do aktuálního dění prostřednictvím sociálních sítí a především doprovodnými programy opery: od března začínáme zvát diváky na „čaje o páté“, při kterých chceme debatovat s umělci a diváky o nových premiérách. V nové sezoně nabídneme dospělým i dětským divákům další interaktivní setkání na jevišti Janáčkova divadla, kde společně s dirigentem a režisérem budou zasvěcováni do tvůrčího procesu v opeře.Už jste ohlásil, že chcete spolupracovat s mladou generací režisérů – padla jména Keprtová, Pilař, Studený. Proč právě oni?

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat