K úmrtí sopranistky Národního divadla Aleny Míkové

  1. 1
  2. 2
Alena Míková se dočkala v roce 1966 titulu zasloužilá umělkyně a v roce 2008 na ni bylo vzpomenuto udělením Ceny Thálie za celoživotní mistrovství. V době svého působení nebyla, škoda přeškoda, více dirigenty zvána do nahrávek Supraphonu, Pantonu nebo Československého rozhlasu. Zase jde o generační otázku, tak jako u přemnoha našich vynikajících pěvců. Vlastně podobnou, jako tomu bylo i u Zdeňka Švehly. Do studia pro nahrávky operních kompletů byla Alena Míková u dirigentů trošku ve stínu Marie Podvalové a Milady Šubrtové. A dílo Richarda Strausse, kde tolik vynikla, se nenahrávalo, ani její Elektra, ani strhující Salome, ba ani kněžna Werdenbergová z Růžového kavalíra . V těchto případech pěvců, jejichž jevištní výkony nebyly zavčas zachyceny v jejich době auditivně, lze jen smutně konstatovat, že nebyli v pravý čas na onom pravém místě. Čas bývá generačně právě u pěvců neúprosný, co se nezachytí v době jejich vzestupu a zenitu, již nelze později nahradit.

Alena Míková zemřela v sobotu 26. dubna 2014 ve věku šestaosmdesáti let.

Foto archiv ND, Jaromír Svoboda 

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat