„Jsem velmi rád, že se toto dílo u nás představí. Ten příběh je neuvěřitelně silný, najdeme v něm hledání a tápání dospívající dívky a ženy, a taky rodinné tragédie, radosti života i blížící se čiré zlo. Je tam řada hudebních stylů, jejichž významy se ale různě posouvají a samozřejmě jsou okamžiky, kdy tou nejsilnější hudbou je ticho,” říká autor hudby Aleš Březina, známý širokým záběrem svých tvůrčích aktivit zahrnujících mimo oceňovaných komorních oper i koncertní, jevištní a filmovou hudbu.
Stejně důležitý podíl na výjimečném emocionálním vyznění představení má práce libretisty Alona Nashmana i výtvarné řešení a režie Pamely Howard, která dokázala zhmotnit svět Charlottiných obrazů přímo před očima diváků. Pamela Howard je u nás známá hlavně díky svému působení na Pražském Quadriennale. Klíčových je i jedenáct performerů, zpěváků a hudebníků z žánru opery a alternativní hudební scény. „To nám umožnilo jako prvním dodržet při zpracování Charlottina příběhu tu formu, kterou mu ve svém díle dala – totiž singspielu,“ dodává Alon Nashman.
Inscenace bude mít premiéru v červnu v Amsterdamu, následně bude uvedena na festivalu Jaffa v Tel Avivu. Po pražském uvedení zamíří také na Národní festival Smetanova Litomyšl. Představení budou uváděná v angličtině s českými titulky.
„Díla jako CHARLOTTE: Tříbarevná hra se zpěvy otevírají nové pohledy na dobu, do níž se nám nechce vracet, avšak právě tím mají zásadní význam pro přežití lidského ducha.“ Takto výstižně pojmenovává mezinárodní projekt, jehož jádro tvoří tvůrčí tým osobností z České republiky, Kanady a Spojeného království, kanadský časopis Wholenote.
„Život, nebo divadlo?“ tak nazvala Charlotte Salomon, mladá berlínská umělkyně židovského původu, sérii bezmála osmi set kvašů doprovázených texty a hudebními odkazy. Vytvořila je ve Francii, kam ji rodiče poslali v naději, že zde bude v bezpečí, v letech 1941 – 1942. Deportaci do Osvětimi se však nevyhnula, ale ještě předtím stihla předat šestadvacetiletá Charlotte celé své dílo místnímu lékaři se slovy: „Dobře se o ně starejte… Je to celý můj život.“ Cyklus děl, který se jako zázrakem celý dochoval a dnes je součástí sbírek Židovského historického muzea Amsterdam, zachytil vnitřní život dospívající mladé ženy v době nástupu nacismu, navíc poznamenaný stínem několika sebevražd v rodině. Získal si pozornost médií, historiků i veřejnosti a již vícekrát byl umělecky ztvárněn.
