Kantáty J. S. Bacha a Collegium Marianum

V neděli 28. února zahájilo Collegium Marianum již 10. cyklus koncertů staré hudby s názvem Barokní podvečery. Koncerty se konají v barokním knihovním sále v Melantrichově ulici. Doporučuji všem, kdo je ještě nenavštívil, aby tak učinil zejména pro jejich neopakovatelnou atmosféru a špičkové výkony. Letošní ročník s podtitulem Grandi Maestri se zaměřuje na díla Bacha (jarní řada), Caldary a Zelenky (podzim/zima).

Malba na stropě knihovního sálu

Na úvodním koncertu – s názvem Ó pokojná chvíle – zazněly dvě kantáty Johanna Sebastiana Bacha v podání Hany Blažíkové. Rozhovor s touto výjimečnou zpěvačkou si můžete přečíst ZDE. Známá kantáta „Ich habe genug“ BWV 82a vznikla ke svátku Očišťování Panny Marie 2. února 1727 a byla původně určena pro bas. My vyslechli pozdější verzi pro soprán (part hoboje nahradila flétna). Hlavním představitelem je zde starý Simeon, který v rezignaci očekává smrt (první árie „Chci všeho zanechati“). Druhá árie ( Usněte, vy unavené oči“) je rozloučením se životem i ukolébavkou pro malého Ježíška. Simeon totiž poznal v dítěti, s nímž Marie přišla do chrámu, Mesiáše. Závěrečná árie („Těším se na svou smrt“) představuje radostné očekávání vysvobození. Čistý hlas Hany Blažíkové dokonale souzněl s představou vykoupení. Navíc šlo – a nutno dodat: jako obvykle – o skutečně oduševnělý projev: bylo zcela zřejmé, že zpěvačka „ví, o čem zpívá“. Umělecká vedoucí souboru Jana Semerádová (flétna) dostala příležitost uplatnit své umění již v této kantátě a v následujícím Koncertu pro příčnou flétnu G dur Františka Jiránka, českého rodáka později působícího v Drážďanech. Jednalo se o novodobou premiéru skladby psané v tzv. galantním stylu.

Johann Sebastian Bach

Se jménem Charlese Avisona jsem se setkal na koncertním programu poprvé. Žil v letech 1709 – 1770 v Anglii a byl žákem Francesca Geminianiho. Ve svých koncertech navazuje na jeho concerti grossi a italskou tradici, o jeho hudbě se pochvalně vyjádřil Charles Burney. Malá zajímavost: Avison je autorem díla Essay of Musical Expression, prvního anglického pojednání o hudební kritice. Z jeho díla zazněl Koncert č. 1/ op. 2 in g (housle: Lenka Torgersen).

Charles Avison

Program zakončila Bachova kantáta „Non sa che sia dolore“ BWV 209 (Neví, co je bolest pravá), poněkud vybočující z řady ostatních jeho kantát, neboť je psána na italský text a v italském stylu, je uvedena sinfonií, bohatší je zde např. koloratura, kterou Hana Blažíková dokonale zvládla. Více místa má ve skladbě také flétna.
Publikum si dlouhým potleskem vyžádalo přídavek: byla jím pomalá árie – ukolébavka z Ich habe genug. Hana Blažíková ji odzpívala s lilií (již dostaly při děkovačce všechny sólistky) v ruce, takže na anděly upomínal nejen její hlas.

Collegium Marianum
Hana Blažíková – soprán
Lenka Torgersen – barokní housle
Jana Semerádová – barokní flétna, umělecká vedoucí
28. února 2010 Praha Barokní knihovní sál Collegium Marianum 

program:
Johann Sebastian Bach:
– Kantáta „Ich habe genug“ BWV 82a
– Sinfonia a kantáta „Non sa che sia dolore“ BWV 209
František Jiránek:
– Concerto per il flauto traverso G dur
Charles Avison:
– Concerto No. 1/ op. 2 in g

www.collegiummarianum.cz