Karel Gott v klasické hudbě, opeře a operetě

  1. 1
  2. 2
Ve věku 80 let zemřel zpěvák Karel Gott (14. července 1939 – 1. října 2019), „Zlatý hlas z Prahy“, který v české populární hudbě nemá srovnání. Jeho bohatá a nesmírně úspěšná kariéra trvala od počátku šedesátých let až dodnes, kdy v poslední době bojoval se závažným onemocněním. Velkou popularitu si získal i u publika v německy mluvících zemích. Všichni se shodnou na jeho profesionalitě, slušnosti, skromnosti a pracovitosti. Prodal více než padesát milionů hudebních nosičů, vydal téměř tři sta sólových alb doma i v zahraničí a nazpíval celkově téměř tisíc písní. Z desítek ocenění uveďme alespoň rekordních dvaačtyřicet Zlatých/Českých slavíků, osm zlatých desek a jednu diamantovou. Jaké stopy zanechal Karel Gott v klasické hudbě, operetě či opeře?
Karel Gott (zdroj karelgott.cz)

V mládí chtěl být Karel Gott malířem a po ukončení školní docházky v rodné Plzni se v Praze neúspěšně pokoušel o studium výtvarného umění. Přijat však nebyl, a tak odešel do učení v oboru elektromontér v ČKD. Během učňovských let se věnoval své druhé velké lásce, tedy hudbě a zpěvu, zatímco malování se později stalo jeho koníčkem. V padesátých letech příležitostně vystupoval zároveň jako amatérský zpěvák a účastnil se různých pěveckých soutěží. Poprvé na sebe upozornil v roce 1957, tedy v době, kdy v Československu stále ještě doznívala éra swingu a rock’n’roll bylo možné slyšet jen v klubech, jako byly Akord klub či Reduta. U poroty sice tehdy propadl, avšak dostal nabídku na angažmá v pražských tanečních kavárnách s orchestry, například s Karlem Krautgartnerem. Vedle svého zaměstnání v ČKD začal poloprofesionálně vystupovat jako zpěvák.

V roce 1958 se Karel Gott přihlásil do soutěže amatérských zpěváků, kde získal první místo a začal častěji vystupovat v různých kavárnách. V roce 1960 se rozhodl definitivně odejít z ČKD a začít se věnovat profesionálně zpěvu. Začal studovat na pražské státní konzervatoři. Do roku 1963 zde studoval operní zpěv u profesora Konstantina Karenina, který byl žákem slavného ruského pěvce Fjodora Šaljapina (a otcem dnes známé překladatelky Anny Kareninové). Do roku 1966 pak pokračoval ve studiu dálkově. Jeho hlasovým oborem byl tenor. Zpočátku u publika budil smíšené a kontroverzní pocity, způsobené jeho projevem, který se zcela vymykal zažitým trendům z padesátých a ze začátku šedesátých let v tehdejším Československu. Až éra twistu v letech 1962–64 přinesla do české populární hudby výrazné oživení. Tehdy se začala také prosazovat divadla malých forem, v nichž se rodila moderní česká populární hudba. V roce 1962 se stal hitem roku Gottův duet s Vlastou Průchovou Až nám bude dvakrát tolik a milníkem v jeho kariéře byla téhož roku nabídka na angažmá v divadle Semafor od Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra. Tato dvojice mu napsala píseň Oči sněhem zaváté, která ovládla první příčku československých hitparád, stala se hitem roku a píseň Karlu Gottovi dopomohla k získání prvního Zlatého slavíka (1963). Pak už se jeho kariéra rozběhla a nezastavila do posledních let… Na rozdíl od jiných českých zpěváků v ní Karel Gott úspěšně pokračoval i po roce 1989 a obdiv svých fanynek a fanoušků neztratil nikdy.

Velkým konkurentem Karla Gotta býval zpěvák Waldemar Matuška. Bývali to rivalové, ale zároveň se vzájemně ctili. Nicméně klasický duet spolu nikdy nenatočili, až na jednu výjimku, která se právě týká opery, a to rovnou té naší nejnárodnější, totiž Smetanovy Prodané nevěsty. V roce 1974 je oba dirigent Václav Hybš obsadil do desetiminutového pěveckého vystoupení, které začínalo známou operní citací. Jejich společné vystoupení, které proslulo pod názvem Silvestrovská opera ’74, patří ke zlatému fondu televizní zábavy. Jde o směs, která začíná známým „dialogem“ Znám jednu dívku Kecala a Jeníka ze Smetanovy a Sabinovy opery Prodaná nevěsta, aby postupně spojila řadu vtipně zaranžovaných písniček obou interpretů (Tereza, Sbohem, lásko, To se nikdo nedoví, Řekněte, odkud já vás znám, Hříšník a fláma, Bůhví, odkud já tuhle písničku znám, Houpavá, Čas chvátá, Písnička pro Zuzanu, Přijela pouť, Kávu si osladím, Tuhle rundu platím já), ale také aby současně držela příběh. Úryvky textů jednotlivých písní tak na sebe umně navazují až ke zdárnému konci, přičemž oba zpěváci potvrzují nejen svoji pěveckou, ale i komediální formu. Nápad byl dílem Václava Hybše, ale základy pro zpěv nahrál Orchestr Karla Vlacha – legendární dirigent je v záznamu i vidět. V jednom z prostřihů vidíme i Václava Hybše jako hráče na harfu. Režisérem byl Zdeněk Podskalský a vystoupení dvojice Gott – Matuška bylo zlatým hřebem programu silvestrovské televizní show v poslední den roku 1974.

V roce 1982 vznikl v Československé televizi pětačtyřicetiminutový pořad s názvem Karel Gott v operetě. V přehlídce slavných operetních árií ve skvělé interpretaci spoluúčinkují Nelly Gaierová, Pavla Břínková a Josef Bek; Pražský studiový orchestr dirigoval Milivoj Uzelac, režii měl Václav Hudeček. Karel Gott svůj repertoár postupně rozšířil od popu přes „lidovky“ až po muzikálové melodie a upravené skladby klasické hudby a operety. V jeho podání v tomto pořadu mimo jiné zazní vstupní píseň Danilla z Lehárovy Veselé vdovy, „Vás ženy jsem líbal rád“ z Paganiniho téhož skladatele, píseň Jima Kanyona z Frimlovy Rose Marie, Paridův soud z Offenbachovy Krásné Heleny, Sučongova árie „Své srdce tobě dám“ z Lehárovy operety Země úsměvů a píseň Šándora Barinkaye ze Straussova Cikánského barona.

Od 30. prosince 1992 se ve Státní opeře Praha hrála inscenace slavné operety Johanna Strausse ml. Netopýr, kterou režírovali Peter Lauscher a Martin Otava. Původní premiéra se odehrála v Národním divadle (v budově Smetanova divadla) 20. prosince 1991, pak vznikla samostatná Státní opera. V této inscenaci vystoupil Karel Gott jako Host na plese u knížete Orlofského v představení dne 31. prosince 1995.

Karel Gott v operetě (zdroj ČT)
  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat


Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na