Tato symfonie vychází z hudby k Prokofjevově opeře Ohnivý anděl. S operou má společné prvky v podobě ponuré, démonické nálady a expresionistického stylu. Koncert cyklu A se uskuteční ve čtvrtek 23. února 2023 v 19:00 hodin v Domě umění.
V Mozartově Koncertu pro flétnu, harfu a orchestr C dur se představí dva sólisté. Katarína Turnerová působí od roku 1995 jako sólová harfistka Slovenské filharmonie. Kromě rozsáhlé koncertní a nahrávací činnosti v orchestrech často vystupuje jako sólistka a komorní hráčka v různých souborech doma i v zahraničí. Jako orchestrální a komorní hráčka nahrála řadu skladeb pro domácí i zahraniční vydavatelství a pro potřeby veřejnoprávních médií.
Oto Reiprich je prvním flétnistou orchestru Národního divadla v Praze a členem PKF – Prague Philharmonia. Uspěl na několika soutěžích a zúčastnil se mistrovských flétnových kurzů v rakouském Payerbachu a Fissu. Od roku 2011 je hostujícím prvním flétnistou České filharmonie a členem kvinteta Belfiato. Spolupracuje také s Baborák Ensemble a Českou Sinfoniettou.
Přibližte nám prosím Mozartův Koncert pro flétnu, harfu a orchestr C dur z vašeho pohledu.
Katarína Turnerová: Mozartův Koncert pro flétnu, harfu a orchestr má pro mě několik zvláštností. Jedná se o jeden z pouhých tří dvojkoncertů v celé Mozartově tvorbě a především o jediné dílo, pro které Mozart zkomponoval původní hudbu pro harfu. Nikdy předtím ani potom už pro harfu žádnou jinou hudbu nenapsal. Je to také jeden z nejkrásnějších a nejznámějších Mozartových koncertů vůbec, který byl dokonce použit jako hudba ve filmu. Pro harfu je technicky a výrazově velmi náročný, proto se také objevuje ve finále světových harfových soutěží nebo na mezinárodních konkurzech do orchestrů. Paradoxně je to koncert, který jsem jako sólistka s různými orchestry hrála asi nejčastěji, a vždycky jsem upřímně žasla nad tím, jaký je to hudební skvost. A ještě jeden unikát, naposledy jsem sólově vystoupila se Státní filharmonií Košice 19. a 20. prosince 1996 v Mozartově Koncertu C dur. Můj manžel Marián byl spoluhráčem na flétnu a pan Lubomír Mátl dirigoval. Od té doby uplynulo neuvěřitelných 26 let.
Oto Reiprich: Všechny Mozartovy koncerty pro flétnu patří k základnímu repertoáru pro náš nástroj, ale tento konkrétní Koncert pro flétnu a harfu nemáme možnost hrát tak často. To, že se k flétně přidala harfa, je zvukově velmi zajímavé a je také příjemné stát na pódiu s dalším kolegou či kolegyní. Koncert je mi blízký svou radostnou, téměř hravou atmosférou, ale vyzdvihl bych také nádhernou pomalou větu, v níž Mozart napsal opravdu krásné, dojemné téma pro flétnu.
V Domě umění vystupujete jako sólisté, ale již dlouho působíte v různých hudebních uskupeních. Který typ hraní je vašemu srdci nejbližší – recitál, komorní nebo symfonická hudba?
Katarína Turnerová: Mým hlavním zaměstnáním je hraní ve Slovenské filharmonii, takže symfonická orchestrální hudba je mi také nejbližší. Mám však ráda i intimnější komorní hudbu, kterou často hraji s flétnou, violoncellem, houslemi, s vokálními sólisty nebo v různých multi-instrumentálních komorních souborech. Sólové recitály jsou, alespoň pro mě, asi nejnáročnější. Promluvit k publiku tak, aby můj projev byl kontrastní, pestrý a zajímavý, a to pouze s jedním nástrojem se stejným zvukovým spektrem po celý večer, není vůbec snadné. Zejména v tomto případě je velmi důležité správně zvolit dramaturgii. Sólové koncerty s orchestrem jsou v tomto ohledu velkolepější a díky orchestru také barevnější. Jsou třešničkou na dortu, které si sice vážím, ale umím si ji náležitě vychutnat.
Oto Reiprich: Dechové nástroje coby nástroje sólové nejsou stále tak rozšířené jako housle nebo klavír, proto u mě převažuje komorní a symfonická hudba. S kvintetem Belfiato Quintet se věnuji komorní hudbě, brzy oslavíme dvacet let od jeho založení. Většinu času ale trávím v orchestru – baví mě být součástí PKF – Prague Philharmonia, která je jako původně komorní orchestr někde na pomezí komorní a orchestrální hry. Hra v operním orchestru je pro mě také důležitá a vyžaduje specifický přístup.
Váš koncert v Košicích povede šéfdirigent ŠFK Robert Jindra. Co od spolupráce očekáváte?
Katarína Turnerová: Roberta Jindru znám jako skvělého a všestranného dirigenta, který je schopen zvládnout i ty nejnáročnější partitury. Zažila jsem ho na pódiu, když dirigoval nádherný program z děl Richarda Strausse ve Slovenské filharmonii, kde byl sólistou Pavol Bršlík. Byl profesionálně dobře připraven a měl zasloužený úspěch. Už se těším, až s ním, s flétnistou Otto Reiprichem, s mými milými kolegy ze Slovenské státní filharmonie Košice a hlavně s Mozartovou krásnou hudbou potěším srdečné košické publikum.
Oto Reiprich: Nyní, když se vrátil do divadla, pracujeme spolu opět téměř denně. Vlastně si mezi představeními Janáčkovy Její pastorkyně odskočíme i do Košic, takže to bude určitě příjemné zpestření a moc se na to těším.
