Kdo chodí v Česku na opery?

Operní divák je tvor velmi zvláštní. Je to člověk ochotný prosedět několik hodin v divadle, poslouchat exaltované zpívání často v cizí řeči, vnímat příběhy, o které by činoherní dramaturg ani okem nezavadil, a sledovat jevištní dění, které má do reálného jednání velmi daleko. Jenže opera je všeobjímající žánr, který dokáže pohltit a zanechat hluboké zážitky – na obou stranách libostního žebříčku. Ví české operní divadlo, pro koho hraje svá představení? A naopak: Je český operní divák spokojen s tím, co mu jeho divadlo nabízí, a ví, co může chtít?
Na tyto otázky se pokouší najít odpověď Jednota hudebního divadla v rámci řešení grantového projektu Ministerstva kultury Marketingový potenciál českého operního publika. Na výzkumu spolupracuje pochopitelně všech deset českých operních domů, které zprostředkovávají kontakt s divákem, respondentem dotazníkového šetření. Vše tak závisí na ochotě diváka podělit se o svou zkušenost. Je nutné v něm vzbudit zájem o jeho domácí divadlo, které má možnost podpořit a také ovlivnit svými názory.


Poprvé se diváci s dotazníky v divadlech setkali na přelomu let 2008 a 2009. Další kolo podpořené elektronickou verzí dotazníků, které jsou k vyplnění na webu jednotlivých divadel, a cizojazyčnými variantami probíhá v současné době. Prvního kola se zúčastnilo 1307 respondentů, což na deset operních divadel není příliš vysoké číslo, takže spíše než o přesvědčivých závěrech se dá mluvit o tendencích. Na začátku je nutné si uvědomit, že všechna česká operní divadla fungují jako vícesouborová. 65% diváků kromě opery navštěvuje také činohru a balet.

Jaký je z demografického hlediska průměrný český operní divák? Je to žena důchodového věku, vysokoškolsky vzdělaná, s příjmy do 20 tisíc, které sdílí s další osobou v domácnosti. Je místní. Důvod pro manažery marketingu, aby propadali zoufalství, zvlášť když dodáte, že druhými nejčastějšími návštěvníky operních divadel jsou vedle penzistů studenti. Pouze 20% publika je v nejsolventnějším věku mezi 30 a 50 lety. Takový výsledek vás nepřekvapil? Proč je to ale tak? Proč generace narozené v 60. a 70. letech nechodí do opery? Nemají na vstupenky? Nesmysl! Průměrná cena nejdražší vstupenky na oblasti nepřesáhne 300 Kč. A za tuto cenu seženete lístek, sice horší, i v Praze a v Brně. Cenová politika divadel poměrně výrazně odlišila oblastní a pražské publikum. Zatímco mimopražský divák je ochotný investovat do nákupu vstupenky maximálně 200 Kč, divák v Praze 500 Kč i 1000 Kč. Není to dané pouze tím, že by diváci v Praze byli majetnější, vědí, že do 200 Kč seženou jen místa se sníženou viditelností, kdežto leckde v regionech se za 200 Kč pohodlně posadíte. Proč tedy chtít platit víc? Nemá asi příliš cenu bavit se o tom, zda cena odpovídá kvalitě. Umělecká hodnota inscenace nemá na nastavení ceny vstupenky žádný vliv. Není ten rozdíl ale příliš velký? V Praze do Stavovského divadla půjdete na Così fan tutte za 1000 Kč a v Olomouci za 220 Kč? Je Praha předražená nebo je olomoucká opera degradovaná místní cenovou politikou?

 

V soutěži o nejoblíbenější hudební styl zvítězili nepřekvapivě Verdi s Puccinim doháněni v těsném závěsu Smetanou a Dvořákem. Na dotaz, zda publiku v jejich divadle nějaký styl chybí, většina odpověděla záporně. Ovšem kolik inscenací českých klasiků po českých divadlech spočítáte? A na sečtení jednotlivých titulů nám budou téměř stačit prsty jedné ruky. Skoro by se chtělo říct, že fanatismus po domácí klasice je trochu umělý. Na druhé straně se zdá, že moderní čeští klasikové Martinů a zejména Janáček byli vzati na milost a svou přízeň jim vyjádřila třetina respondentů.

Jedním z nejnepříjemnějších zjištění je to, že většina českých operních diváků je silně nekritická a bez širšího povědomí o operním dění. Jen málo diváků vyrazí za operou jen do nejbližšího města, kde se opera hraje, vystačí si se svým domácím. Chybí jim jednoduché srovnání. A proto tam, kde kritizují služby, které divadlo poskytuje (občerstvení, programy, vytápění apod.), slepě vychvalují umělecké výkony.

Pro divadlo je pochopitelně spokojený divák tím nejcennějším, čím je toho ale docíleno? Využitím toho, že náš divák si ve vedlejším operním domě nezjistí, že se to dá udělat i jinak a třeba líp? V českém operním prostředí tak téměř neexistuje vzájemná konkurence. Naopak silná konkurence je mezi operními domy a divadlem vůbec a ostatními zábavami, které se veřejnosti nabízejí. Otázka imobility českého operního publika má ovšem ještě jeden závažný aspekt. Pokud finanční tíseň umoří některý z českých operních souborů, jeho diváci zůstanou bez náhrady.

Reakcí (69) “Kdo chodí v Česku na opery?

  1. Přeji všem dobré ráno a zároveň musím vyjádřit své emoce. Jsem absolutně nadšený z tohoto pojednání, které´je výsledkem nezávislého výzkumného projektu. Nejsem ohromen zjištěními, která jsou nám v souhrnném hodnocení uplynulé sezóny předložena. Mám totiž své subjektivní pocity z operního publika, jeho vkusu, struktury a očekávání vesměs shodná s výsledky. Jsem ohromen a jsem tomu neskonale rád, že tenhle portál výsledky otiskl. JE TO ABSOLUTNĚ MARGINÁLNÍ POSKYTNOUT OPERNÍMU PUBLIKU V TAKTO SOUHRNNÉ FORMĚ ZPĚTNOU VAZBU! Doporučoval bych nabídnout k otištění i tištěným periodikům a to nejen odborným. Výsledky jasně ukazují na to, kde jsou mezery v operní kultuře Česka a naznačena jsou i východiska. Zajímavé je i to, že tenhle portál (jenž vznikl před necelým půlrokem) zažil od svého vzniku mnoho zajímavých diskusí návštěvníků (lze dohledat debaty zejména u recenzí a srovnat si je s výše uvedenými výsledky výzkumu), které výsledky tohoto výzkumu také potvrzují! Velmi tedy děkuji za zveřejnění výsledků, i za práci na takto zajímavém projektu. Přeji si, aby to, co výzkum odhalil, měla chuť vedení jednotlivých divadel, ministerstvo kultury a další instituce změnit. Pomohlo by to velice opernímu dění v Česku.

  2. Zajímavé jistě, ale jak pro koho :-) Jak píše postscriptum, tyhle výsledky se daly odhadnout: stačí se podívat po publiku na dvou třech představeních a vyslechnout hovor u šatny. Tím průzkum nijak nezpochybňuji. Jak však autorka píše, průzkumu se zúčastnilo asi 1300 respondentů (to je jedna zaplněná Státní opera!), což není příliš.
    Také oceňuji tento portál, kéž by ho tak četlo i tzv. vedení divadel, příp. ti, co o nich rozhodují.
    Nebyli jste včera někdo na Goernem v Rudolfinu? Nebude recenze?

  3. Jsem skeptická a nemyslím si, že se něco změní. Vždyť úpadek pokračuje kontinuálně od revoluce už 20 let. Dramaturgie jsou stále horší a horší, výkony mizernější, je nedostatek zpěváků, protože ti schopnější odcházejí automaticky do zahraničí, chybí dobří pedagogové, režiséři, peníze a tak pořád dokola. Navíc publikum, jak z výsledků výzkumu vyplynulo, není náročné a vlastně ani změnu kvality nevyžaduje. Z tohoto pohledu jsem velmi skeptická.
    Magda

  4. Děkuji všem za komentáře. Doufala jsem, že se diskuse rozběhne.Výzkum probíhal ve všech stálých operních domech, tedy i v Praze, a právě srovnání Prahy s oblastí je velice zajímavé – viz cenová politika divadel.

    Co hodlá s výsledky výzkumu dělat MKČR, nevím, ale jednotlivá divadla mají kompletní výsledky a také výsledky jen za své divadlo a je na nich, jak s tím naloží. Po vyhodnocení první fáze výzkumu jsme uspořádali interní seminář pro zúčastněná divadla (přijeli ředitelé, šéfové souborů, příp. marketingoví pracovníci), kde jsme jim výsledky představili a okomentovali. Diskuse byla velmi otevřená, pro mě až překvapivě, některými podněty se budeme dál zabývat.

    Návratnost dotazníků z prvního kola byla opravdu velmi malá, ale přesto něco ukázala. Druhé kolo, které v současné době probíhá, bude z tohoto hlediska úspěšnější. Také díky elektronickým dotazníků se celkový počet zřejmě až dvakrát zvýší.

    Kompletní výsledky prvního sběru dat popíše studie, která se v současné době připravuje a která vyjde v některém odborném divadelním periodiku.

    Kateřina Řeháková

    P.S.: Matthias Goerne byl úžasný. Krásný hlas a projev plný emocí. I bez znalosti němčiny a louskání textu v programu jsem neměla problém pochopit, jakou náladu která píseň vyjadřuje. Větší zážitek než z loňské Winterreise. Jen bych příště raději sdílela Rudolfinum s diváky, kteří nemají neustálou potřebu šustit programem, odkašlávat a kašlat do každé pauzy a hromadně prchat během děkovačky.

  5. Milá paní Řeháková,
    děkujeme za doplnění.

    Zcela s Vámi sdílím zážitek z Goerneho (každý jeho koncert byl skvělý), publika (na Julii Fischer byl kašel ještě horší – jak tuberkulosní sanatorium) i organizátorů (vpouštění lidí do sálu po příchodu interpreta, takže Goerne musel čekat, až se usadí, odfláknutý program (pravopisné chyby, Schubert se zřejmě dvakrát narodil a zemřel, odbytý text J. Vašatové, který de facto jen vypočítával počet skladeb (a tóniny). U stolku s občerstvením už prodávají pytlíky chipsů- za chvíli bude i popcorn.)

    Pro předposlední Anonymní: nezmění se prakticky nic. Přijedou, odjedou. PROČ – by měli něco měnit? Oni to přeci dělají perfektně. Ano, já vím, že "nevím, jaké je to řídit divadlo, zvlášť když má tři soubory" atd., snažím se jen předpovědět vliv dotazníkového šetření…

  6. Mnohokrát děkuji za velmi zajímavý příspěvek. Já osobně jsem dotazník poctivě předloni vyplnila a zdá se, že ne nadarmo! Moje trošička, žel, neovlivnila pohled na oblastního diváka, který sedí v tom svém divadle a dál se nepodívá, ale na druhé straně je mi dnes nad slunce jasné, proč se oblastní divák spokojí mnohdy s nižší úrovní předkládaných inscenací své domovské scény!
    Moc se těším na celkové zveřejnění výsledků!
    Okamžitě jdu hledat ten nový dotazník… :-)

  7. Je těžké říct, kterým směrem by se ta změna (ad anonymní komentovaný Tantrisem) měla odehrávat. Musel by se změnit divák, který by si změny vynutil. Takže dle mého je jediná šance přivést do divadla nového diváka, protože toho starého nezměníte, jelikož nechce! Je spokojený s tím co má, protože neví, že může chtít něco jiného (a nemusí to být nutně lepší).

    Jako největší problém mi přijde ta absence publika v nižším středním věku 30 – 50 (třicátníci, neberte ten střední věk osobně :-)). Tam spadají například moji rodiče, kteří opravdu chodí na operu velmi zřídka. Za posledních 10 let toho viděli míň, než já za poslední měsíc, a to se je snažím nutit. Přitom když dávají v televizi 50 let starý záznam Rusalky nebo Prodané nevěsty, tak se klidně podívají. Já z toho usuzuji, že pro tuto generaci není opera živý žánr. Jak jim ale říct, že se mýlí?

    Ad Goerne: Těmi dvojitými daty jsme se bavili s kamarády až doteď a hledáme, komu ty druhé patří. Nejblíž tomu sedí Jaroslav Kvapil, který se ale narodil o rok později. :-)

  8. pro pí Plachou:
    Já bych toho "oblastního diváka" tolik nepodceňoval (na druhé straně o něm nemám ani přehnané představy). Trpím z těch zaslechnutých vět v Národním a Státní opeře. Jak to, že publikum v Praze nepíská a nebučí, jsou-li mu předkládány takové výkony, jaké jsou? Nebo – jako já – nevolí "slušnější" formy: netleská. To by bylo – na děkovačku vyleze nějaká zvlášť špatná zpěvačka (nebo zpěvák, režisér…) a divadlo hrobově ztichne…

  9. No jo, namyšlení Pražáci. Nestojí náhodou opera za prd především v Praze (viz SOP) a neprodukuje se kvalita spíš na oblasti, jak ukazují recenze v Harmonii a Hudebních rozhledech, ceny Thálie atd.?

    Žádný zodpovědný divadelní management tento průzkum nemůže brát vážně, protože když si 1300 dotazníků podělíme počtem operních domů, ve kterých průzkum probíhal, tak nám na jeden operní dům vyjde opravdu hodně neprůkazné číslo. Žena důchodkyně je virtuální osoba – český operní Avatar.

    Neměli by si autoři průzkumu o marketingu především zamést před vlastním prahem a zamyslet se, co dělají marketingově špatně, když mají tak mizivou návratnost:)) Rozhodně bych začal u sebe, než se začnu navážet do operního publika na oblasti.

    Ministerstvo kultury by mělo především začít prerozdělovat spravedlivěji a ty stovky milionů, co cpe do pražských operních scén rovnoměrně dělit mezi všechna operní divadla v ČR.

    Ze zaostalé oblasti zdravím všechny pražské snoby.

  10. O kvalitě tento výzkum nepojednává. Pojednává o tom, co si o kvalitách/nekvalitách myslí divák. A zatímco oblastní divák, je se všim spokojen, pražský méně. Bezvýhradně a nekriticky přijímat vše, co se naservíruje, přece není normální.
    Nad tím, co děláme v průzkumu marketingově špatně jsme se zamysleli, proto doufáme, že současné kolo bude úspěšnější. Naštěstí tomu zatím vše nasvědčuje. ;-)
    Ad žena důchodkyně: je to statisticky virtuální osoba, pochopitelně, ale takto opravdu vypadá nejčastější operní divák (68% žen, 59% osob nad 50 let, 42% nad 60 let), který nám dotazník vyplnil. To jsem zapomněla zdůraznit. Mluvíme tu o vzorku, který byl ochoten dotazníky vyplnit.

    Skoropražský snob zdraví na oblast

  11. Katko,

    protoze o tom pruzkumu taky neco vim, tak si dovolim nekolik komentaru. Pokud chcete, aby to melo smysl i pro jednotliva divadla na oblasti, tak musite mit minimalne 400 dotazniku z kazdeho divadla. I pri techto poctech bude na urovni jednotlivych divadel prukazne jenom prvni trideni. Vas cil zdvojnasobit pocet vracenych dotazniku je tedy hodne nedostacujici.

    Jinak navstevnost prenosu z Met v CR se momentalne pohybuje mezi 4000 – 6000 osobami na jeden prenos. Praha z toho dela cca 700 osob na prenos, takze nemuzete tvrdit, ze by operni navstevnici na oblasti nemeli srovnani s excelentni kvalitou, i kdyz ho v teto forme jeste nemuseli mit, kdyz jste dotazniky distribuovali. Pri interpretaci toho, ze jsou v oblastnich divadlech spokojeni, bych Vam i tak doporucil zohlednit vysledky pruzkumu Mikulase Beka (Zprava o stavu hudebniho posluchacstva v CR, tusim ze z roku 2001). U operniho publika na oblasti tam Bek primo zminuje jakysi patriotismus krajskych mest (mozna to Bek pojmenovava trochu jinak), ze jsou ti lide proste hrdi na sva operni divadla ve svych krajskych mestech. Do hry nam tu tedy vstupuji dalsi promenne nez je jenom kvalita, coz vsak nemusi nutne znamenat, ze by obecenstvo na oblasti bylo omezene a nemelo prehled.

    Co se tyce vekove struktury, tak je nutna komparace s jinymi vyzkumy, jestli to je neco abnormalniho ci ne, ja osobne se domnivam, ze tato vekova struktura je vporadku a ze je vpodstate stejna vsude na svete. Vysledky pruzkumu, ktery pred par lety delala Opera Europa, odhalily spis fakt, ze kdyz clovek alespon parkrat zavita na operni predstaveni pred 35. rokem zivota, tak je pak daleko vetsi pravdepodobnost, ze v pozdejsim veku se stane castejsim navstevnikem a mozna i abonentem.

    Takze vsichni Tantrisove a dalsi mladosi tady chatujici vcetne Vas, by povinne meli v hojnych poctech vodit do divadel i na operni prenosy do kin (coz muze byt pro zacatek jednodussi) svoje vrstevniky. Kultivaci operniho vkusu bych nechal na operni kritice. Napriklad Vera Drapelova na svem blogu http://www.metinhd.cz/blog v tomto smeru soustavne odvadi vynikajici praci.

    mejte se

    martin

  12. Vážený Martine,
    Za mladoše se nepovažuji (komu bylo třicet mladý prostě není) a mám za sebou 6 let pedagogické činnosti. Přál bych Vám vidět holky ve věku 16 – 18 z učňáku, jak kráčí po kobercích na schodištích v Rudolfinu, SOPce a Národním a uvědomují si, že to není žádné místo, kam nesmí chodit. Na konci Bohémy se dvě rozbrečely. Kluka, kterému se zalíbila Vyskvorkina a pak se k nám pravidelně přidával. Jak diskutovali o tom, jestli byl na koncertu PKO lepší Vivaldi nebo MArtinů :-) PS: Nebojte, na operu do kina bych je nebral. Blahopřeji však k závratným číslům. Berte to s humorem.

  13. Je uzasne, jak jedna sondage pracujici se suchou statistikou dokaze rozproudit krev a tady bohatou, obsahove zajimavou a ani humor nepostradajici diskusi.

    Osobne me zarazilo, ze "zena duchodkyne" je vlastne pilir navstevnosti ceskych opernich domu. Isn't it a little bit scary? Perhaps not! Kdyz si treba vzpomenu na otevreni sezony v Lyric Opera of Chicago a ty houfy skoro stoletych matron, ktere tam byly dovezeny limuzinami a musely udelat jen par kroku po cervenem koberci a celit protestujici mladezi, jiz se hrube nelibila jejich garderoba sestavajici z ruznych pravych kozesin. Ty damy by se asi tezko radily do kategorie duchodkyn, je statisticky potvrditelna sance ze mnohe nikdy nepracovaly. Radi se do kategorie tzv. socialites.

    Nebo loni v cervnu, kdyz jsem nahodou "urval" par hodin po priletu vstupenku na La Traviata, tak jsem se ocitl vedle jedne vznesene damy, asi 125 let, nevim zda jim take rikaji "socialite" v Nemecku. Vsechno videla a kazdym se znala etc. etc. etc. a ja jsem mel v cene EUR 193 extra zabavu. Mladych lidi tam moc nebylo.

    Kdyz jsem byl mlados (jak to definuje Martin a zil v Cesku), tak jsem o opere nemel z nejruznejsich duvodu ani paru. Vsechno ma svuj cas a ja jsem se k tomuto zanru dostal az ve veku, ktery tady priznava Tantris. 30 let je velmi mlady (shame on you!). Klidne priznam svuj skutecny vek 55 a poznamku, ze se citim jako by mi tech 30 bylo. Nejsem sam, jsou na to i dukazy v mediich. Vcera pri letu z Mnichova to Toronta jsem cetl v International Herald Tribune studii o moderni dlouhovekosti. Tam mj. tvrdi, ze 75 je ted new 55. Tak si to preberte.

    Zpet k tematu. Takova studie by velmi prospela i v Kanade, ale nikdo ji neudela. L'Opera de Montreal jde uz leta of 5 ke 4 (ne ke 3), byli skoro v bankrotu a co se uvadi za mnoho nestoji. Jako vsude, pry nejsou penize. Castky sponzoru, co se najdou, davaji asi na L'Orchestre symphonique de Montreal, kde sefuje Kent Nagano.

    Keep it going!

    VT Montreal

  14. pro Martina C.: zejména odstavec o návštěvnosti vašich přenosů je mimo. To je průzkum, který se týká návštěvníků reálných představení. Návštěvníci přenosů v kinech nemají s publikem divadel nic moc společného. Já také jezdím po světě a viděl jsem mnoho špičkových produkcí nejen v Severní Americe, ale i v Evropě a dotazník jsem nevyplňoval optikou toho, co jsem viděl, protože bych musel napsat, že to je v Čechách absolutní podprůměr a bída. V Praze, stejně jako na oblasti. Prostě jsem hodnotil domácí operní divadla v kontextu času a místa.

    Věra Drápelová neodvádí absolutně v žádném případě vynikající práci, tím méně na vašem webu. Nepatří mezi dobré a nestranné kritiky a navíc na vašem webu žádné původní kritiky nepíše, neboť nemůže. Je placená Mladou Frontou a prvně musí zplodit odstaveček pro ně (poté ho otiskne i vám, v případě, že jí nedají v MF prostor, otiskne to co připravila pro MF u vás). Takže bych si tady příliš polívčičku nepřihříval.

    V žádném případě se nebavíme o přenosech do kin, které nejsou regulérním divadelním představením, ale o reálném operním divadle!

    Operamaniak

  15. Velmi bych se přimlouvala o to, aby debata nebyla odchylována různými zájmovými skupinami směrem, kam nepatří (MetinHD, nerelevantnost či malý počet vzorku respondentů, Praha versus venkov). Mám takový názor, že průzkum cosi marginálního ukázal. Zjištění je především v tom, že české operní publikum nevyžaduje vyšší kvalitu a tím není vyvíjen žádný tlak na producenty. To je asi to zásadní a pokud to opakovaný průzkum s vylepšenou metodikou potvrdí, pak je třeba zodpovědné přivést k tomu, aby s tím něco udělali, nebo se s faktem smířit. Rozhodně ale prosím nemíchejte přenosy nebo nahrávky na DVD a zkušenosti ze zahraničních představení s tím, co výzkum zjišťoval a co je napsáno v preambuli a to zní: Jaký je český divák reálných operních představení. Eva M.

  16. Pozorně jsem si pročetla další názory a tak trošku mě mrzí otevřená antipatie k Pražákům… V žádném případě nejsem zakomplexovaný "oblastní" divák! Pokud mohu, vždy se snažím při různých příležitostech navštěvovat oblastní divadla. Během posledního roku to byla Plzeň, Brno, Liberec a samozřejmě Olomouc. Plně věřím nejméně jednomu statisticky vyplývajícímu faktu. Ve všech těchto hledištích seděli především lidé důchodového věku, ale také lidé hodně mladí(středoškoláci)! Myslím si, že lidé tzv. středního věku dnes asi nemají dost času a sil, aby se večer po práci do divadla vypravili a o víkendech pravděpodobně relaxují (toto zobecnění si dovolím podle situace, kterou vidím kolem sebe). Nás bláznů, kteří se večer někam vydají i vícekrát je málo. Mnohdy "nadopovaná" nějakým ionťáčkemvydržím hodně. Ale můj vztah k opeře je nadprůměrně kladný! To se asi hned tak někomu nestane!
    Proto navrhuji: "milovníci oper spojme se" a zkusme nenásilnou formou přesvědčovat naše vlažnější okolí, že to alespoň někdy stojí za to si do divadla, potažmo na operu, vyrazit! :-)

  17. MARKETINGOVÝ POTENCIÁL ČESKÉHO PUBLIKA ???( marketing je hledání toho, co zákazník chce a následné vyrobení výrobku, které jeho potřeby uspokojí) – to se jen těžko dozvíme z průzkumu, který neoslovuje právě ty, kteří do divadla nechodí, ale mají operní tvorbu moc rádi hlavně kvůli hudbě a nepotřebují si ji dokreslovat jevištním zpracováním, podobně jako to má jistě každý z nás u četby knih v kontrastu s případným filmovým či divadelním zpracování.
    O TOM, KDO CHODÍ V ČESKU NA OPERY ??? – tento výzkum vypovídá jen o těch pár procentech operních nadšenců, kterým záleží na osudu operního divadla a dali si práci vyplnit tento dotazník, nic ale nevíme o pohnutkách těch zbývajících doprovodných návštěvníků, což by bylo z hlediska toho, kdo vlastně ještě TAKY chodí na operu, důležitější.

  18. Harry Potter má pravdu, ale nač zjišťovat potenciál těch, kteří si kupují nahrávky na CD nebo DVD? To pomůže leda hudebním vydavatelstvím. A pro ty je Český a Slovenský trh zanedbatelný, aby takový průzkum platili. Myslím, ale že díky tomu, že letošní dotazníky jsou dostupné i na webu, by výzkum mohl vyzvědět něco vícé i o těch, ketří do divadel nechodí a zjistit halvní důvody proč.

    Jinak operu poslouchám i z nahrávek, ale reálné provedení žádná nahrávka a sebelepší reprodukční technika nenahradí. Stejně tak jako živý koncert ať už vážné hudby, jazzu nebo populárního zpěváka.

  19. Dobrý den všem,

    Martine, děkuji za vaše poznámky. Nerozumím výraz první třídění. Na výzkumu spolupracujeme s divadly, která zprostředkovávají kontakt s divákem, tedy počet získaných dotazníků závisí hlavně na nich (a na ochotě diváků, pochopitelně) a my tady z Prahy můžeme distribuci ovlivnit jen minimálně. A myslím si také, jak tu už někdo psal, že lidé, kteří chodí na Met do kina, nejsou ve většině diváky kamenných divadel a naopak. O výzkumu hudebnosti Mikuláše Beka vím. Patritotismus diváků je zcela pochopitelný a nikdo ho nemíní zpochybňovat. Jde ale o to, aby i diváci, kteří jsou věrni svému divadlu, věděli, co se hraje jinde, aby svými názory mohli ovlivňovat podobu toho svého divadla. Neříkejte mi naivní, nabídka se podřizuje poptávce!

    Věková struktura operního publika je u nás stejná jako na západě s tím zásadním rozdílem, že skupina penzistů, kteří chodí na západě do opery jsou vcelku solventní. Nenapsali by vám do dotazníku na otázku, kolik jsou ochotni investovat do vstupenky, nejnižší cenu s poznámkou, že se jedná o důchodce, že od nich ani nemůžeme nic jiného očekávat. Chápu částečně jejich důvody, ale ty nejsou podstatné. Podstatné je to, že tito lidé divadelní kasu nenaplní a to je zásadní problém. Mimochodem proč střední generace diváků chodí na činohru a ne na operu? Já na tohle neumím odpovědět.

    Evě M: Myslím naopak, že je důležité zmiňovat i jiné možnosti setkání diváka s operou, nejen konkrétní představení v divadle. Je to právě to, o čem tu hlavně mluvím, mít srovnání, kontext!

    Zdeňku Potterovi: Výzkum se jmenuje tak, jak se jmenuje, kvůli tomu, že se snaží zjistit, co čeští operní diváci, kteří jsou ochotni vyplnit dotazník, od divadla chtějí, a jak jsou s ním spokojeni, abyste jim mohl vyhovět. Ve druhé fázi tím podchytíte ty, kteří chodí a zjistíte, kteří jsou ti, co nechodí, a pak na ně můžete zacílit. Netvrdím, že dotazníkování je nejlepší možná metoda, ale je to základní výzkum, kterým získáte obecné informace, a můžete příště zkusit něco konkrétního jako třeba osobní dotazování.

    Omlouvám se za dlouhý příspěvek, nemohla jsem reagovat průběžně – byla jsem za divadlem na "oblasti". :-)

  20. klm.007: K distribuci dotazníků: V Národním divadle to bývá krabice položená v hale. Kdo ji nehledá, tak ji nenajde. Není u ní tužka (ne každý ji nosí do divadla). Většina diváků chodí tak v 18:50 takže před představením není čas dotazník vyplnit. O přestávce se stojí nekonečné fronty na WC či na občerstvení a na konci, když se člověk vymotá z šatny, dotazníky již nejsou k dispozici. Rozhodně by bylo vhodné k dotazníkům postavit nějakou aktivní slečnu, která by oslovovala publikum.

    Dále je třeba vzít v úvahu (alespoň v Praze) vysoký podíl turistů, kteří jednak anketu vyplňovat nebudou a také nebudou chodit na tituly, které neznají.

    K otázce cestování za operou: Jelikož představení obvykle začíná v 19:00 tak je pro mne problém po práci někam vyjet, abych to stihnul a po třech hodinách se pak vracel domů a ráno vstával do práce. Já bych byl ochoten vyjet za operou jen o víkendu a na odpolední představení. Díky nabídce okolních divadel nikam nejezdím…

    A proč nechodí lidé v produktivním věku na operu? Je to jednoduché, ta hudba je jim cizí. Jedna kolegyně měla nahrávku klasických operních hitů v jakémsi rockovém remixu a byla z toho nadšená. Když jsem jí donesl originály, řekla, že je to hrozné. Další kolega byl na koncertu Pavarottiho a byl nadšený, ale na operu by nešel, protože v těch třech hodinách je jen jeden známý hit. Takže důvody jsou nejrůznější a lepší to nebude!

  21. Amanitka: Proč lidé středního věku chodí na činohru a ne na operu? Nepomohl by Vám Pierre Bourdieu? Myslím jako: proč některé vrstvy chovají kočky a jiné psy, proč klavír a ne housle – opera a ne činohra. Nechtěl bych se do toho pouštět (tolik jsem do něj nepronikl), ale asi by z toho šlo vyvodit, že opera je "vyšší" (co to znamená, teď nerešme) žánr a ta vrstva, co by na ní chodila, tu není. Důchodci v tom ještě byli vychováváni.
    Jak je tam dostanete, to samozřejmě nevím. Mladé hlavně tak, že – jak jsem psal výše – jim ukážete, že to není uzavřený hrad.

  22. klm.007: Ještě mne napadlo, že neochota diváků chodit na operu je v ceně vstupenky (tedy alespoň v Praze). Kdo je zvyklý chodit do přízemí na činohru za 300,- Kč, tak 1.000,- Kč na stejné sedadlo je moc a druhý balkón za 300,- je pak už daleko.

    Také jsem se setkal s názorem, že opera je nudná – tedy, že se tam nic na jevišti neděje. Zatímco v muzikálech je za stejnou cenu mnohem větší show.

  23. Katerino,

    pokud delate takovyto vyzkumny projekt, tak o prvnim, druhem atd. trideni byste mela neco vedet. Dokonce mam pocit, ze to v praxi delate, jestli si dobre vybavuji Vase vystupy, co jste posilali divadlum. Tak to tady moc nevytrubujte, ze to zatim nevite, a rychle to dostudujte:))

    Jsem 100% presvedcen, ze navstevnici prenosu v kinech jsou podskupinou operniho publika v CR. A za pravdu mi da urcite kazdy, kdo v praxi s opernim publikem nejakym zpusobem marketingove pracuje. Vedecky verifikovat to muzete pridanim jedne otazky do nektereho z Vasich pristich dotazniku.

    Co se tyce te mizive navratnosti, tak neni pravda, ze to je problem divadel. Vy si musite divadla okoucovat a namotivovat, aby Vam okolo pruzkumu kmitala a neodbyvala to tak, jak je uvedeno v prikladu vyse. Musite jim vysvetlit, proc by to meli delat, co z toho pro ne vzejde, musite je pro vec nadchnout. Rika se tomu leadership, ale to Vas na filde asi neuci:))

    Jinak Vam drzim palce. Projekt me z profesnich duvodu samozrejme zajima, myslim, ze je to vynikajici napad:)), jen tu realizaci je potreba jeste trochu vylepsit, zatim tak 50%.

    mejte se

    martin

  24. Pro Zdeňka Pottera:

    "marketing je hledání toho, co zákazník chce a následné vyrobení výrobku, které jeho potřeby uspokojí" – tohle plati v komercnim marketingu, tady jsme v oblasti tzv. arts marketingu, ktery je predevsim o tom, ze hledate, komu prodate uz hotovy produkt.

    Co se tyce toho potencialu, tak muzete hledat skupiny divaku, kteri vam prijdou do divadla treba 3krat za sezonu, vy si je prozkoumate a pristi sezonu se je snazite primet, aby prisli treba 5krat. Jinak publikum samo o sobe muze divadlo marketingove vytezovat napriklad v ramci sponzoringu, kdy samozrejme potrebujete mit publikum popsane, definovane atd, jeho popsanim zjistite jeho marketingovy potencial. V nasich koncinach jsou nejvetsimi mecenasi opernich domu mesta a MK CR, k cemuz se Vam mohou marketingove argumenty take hodit.

    Pokud by Vas problematika arts marketingu zajimala vic, tak tady je odkaz na jeden muj stary clanek z doby mych londynskych studii, kde naleznete odkazy i nejakou oborovou literaturu: Nase publikum je stredem vseho, co delame

  25. Tantrisi, s humorem to beru a momentalne se bajecne bavim, jak si asi dovedete predstavit:))

    Jinak mne je, myslim, uplne stejne let jako Vam a za mladocha se rozhodne povazuji. A momentalne to mam hozene tak, ze jeste nejmin deset let se za nej povazovat budu:))

    S tim Bourdieu jste mi udelal velkou radost, konecne to tady nekdo natuknul. Planujete se tomu venovat nejak hloubeji? Je potreba, aby se o kulturnim kapitalu trochu vic psalo, aby se popularizoval, daval do souvislosti s nasi soucasnou kulturni politikou, daval do souvislosti s pruzkumy jako dela Katerina atd. Jen houst.

    mejte se

    m.

  26. Dobry vecer vazeni,
    Tak uz tady mame i specialisty na marketingove studie a znalce sociologie. Jsem rad, ze se mohu neco priucit. Zaujal me odkaz na Monsieur Pierre Bourdier. Mas na mysli jeho dilo La Distinction? Nebo neco jineho? Urcite se po tom podivam, mohu to cist en francais nebo in English. Tak by to tady melo byt k sehnani.

    Piste dal, je to velmi poucne.
    Merci/thank you/dekuji.

    VT

  27. No v Čechách je to takový kolorit, že každý rozumí všemu. Nicméně s panem Cikánkem jsem měl tu čest vyjednávat osobně a nejsem si úplně jistý, zda je tím, za co se považuje a co se snaží svým mnohdy arogantním chováním vzbudit v ostatních. Docela bych si přál, aby předvedl něco ze svých teoretických znalostí i v praxi, protože přivézt do Česka marketingově cílený produkt, který je však hotový a předpřipravený někým úplně jiným a udělat z něj pro svou kapsu kasovní trhák je sice záslužné vzhledem k potenciálnímu publiku, ale se skutečnou divadelní praxí to má jen pramálo společného. Protože jsem od divadla a jeho managementem se živím už pár let vím, o čem mluvím a jaký je rozdíl mezi "pronájmem sálu s předpřipraveným show" a skutečnou autorskou realizací hudebního divadla. Je propastný a zdaleka nefunguje na komerčních principech jako projekce v kině. Tím nechci snižovat zásluhy M. Cikánka, jen bych zase rád vrátil debatu tam, kde ji zveřejněné výsledky očekávají, tedy zpět na divadelní prkna a k reálným dramaturgiím českých divadel. Nikoliv k zcestnému přesvědčení, že návštěvníci kin tvoří podmnožinu operního publika v Česku a tudíž by se měli do průzkumu asi také zahrnout. Velmi málo z návštěvníků opery chodí do kina, mnozí to striktně odmítají a naopak. Pojďme se bavit o tom, co průzkum odhalil spíše než o tom, jak úspěšný je projekt pana Cikánka, protože skutečně nemá se stavem hudebního divadla v Česku nic společného.
    Honza

  28. a to platí i pro nesignované poznámky pana Cikánka věnované zasvěcenému výkladu o marketingu a hodnocení výzkumného projektu 50%. Možná vám dá 100%, pokud ho do projektu zahrnete tou požadovanou otázkou, protože se sveze a nebude muset investovat do svého vlastního průzkumu.
    Honza

  29. Bavím se tím, jak pan Cikánek umě využívá jakékoliv možnosti selfpromotion. Hlavně pokud to prospěje věci a nic to nestojí. Nechtěl bych poučovat a hodnotit z pohledu statistických charakteristik zda je nebo není počet a struktura respondentů dostačující a výsledky vypovídající. Jelikož mne ale statistická matematika a zpracování dat VV profesně živí už řadu let, dovolím si jen názor. Z hlediska metodiky vyhodnocení by se získaný response vzorek dal interpretovat a zobecnit a dokonce by byl reprezanetativní. Bylo by jen potřeba přiřadit k němu tzv. master metadata a správná srovnávací kritéria. Také otázky by se měly trochu poopravit, aby nebyly tak konkretizované a odpověď na ně nesla více informace pro možné zobecnění. Ale jinak si myslím, že je zcela správné směřovat na cílovou skupinu reálných navštěvníků hudebního divadla (vymezit se vúči činohře, která nás nezajímá nebo ji naopak zahrnout aby odpověděli i respondenti, kteří chodí právě a jen na činohru, a ty pak vyloučit). Určitě ne rozšiřovat na tzv nemarginální cílové skupiny, jaké v tomto případě mohou být návštěvníci produkcí promítaných v kině ať už Place Cinemas nebo Met in HD či milovníky Blue Ray nahrávek apod.

  30. Leonora3:
    V sociologii se nevyznam, ale mnoho z toho, co jsem si
    precetla v uvodnim clanku "Kdo chodi v C. do opery" jsem snad vedela jiz predtim a jiste to pro ty, co do divadla chodi desitky let, neni zjisteni nijak prevratne.

    Verdi jednou rekl mlademu skladateli aby necetl kritiky, zato sledoval prodej vstupenek na predstaveni (to bych doporucovala i ja). Prominte mne muj pragmaticky postoj, ale jiste podle toho se da vysledovat, na co divaci chodi vic, na co min a co se hraje proto, ze si to nekdo chce zadirigovat, nebo to chce rezirovat. Byt reditelem divadla, tak by prodej vstupenek moc dobre sledovala (nechci rici, ze to je jedine kriterium, ale mozna nejdulezitejsi).

    Vytka k immobilite ceskeho divaka a nekriticnosti neni na miste. Ja sama cestuji do ciziny nekolikrat za rok, a myslim ze srovnani mam, ale to prece nemohu ocekavat od obycejnych navstevniku, kteri se chteji pobavit ( opera je a musi byt zabavou) a stravit prijemny vecer. Neocekavam ani srovnani s mesty v Cechach, od toho je vedeni divadla, aby zajistilo kvalitu, kterou si v ramci financnich moznosti mohou dovolit. Ano, v Rakousku cestujete kus do Vidne (Staatsoper je rodinne stribro srovnatelne s Alpami), ale nemyslim, ze by z Gratzu cestovali do Linze nebo Landestheater v Salzburgu. Nedelala bych to ani ja. V mestskem divadle v Salzburgu jsme nahodou videli Zauberflote(do divadle jse si udelali maly vylet mezi pesi turistikou v Alpach)a inscenace mne nepripadala nijak vyjimecna (myslim,ze by s ni sneslo srovnani i nastudovani v nasem divadle).

    Jsem moc zvedava,jak bude s vysledky teto studie nalozeno, ale v kazdem pripade hodnotu ma uz i tato debata, kterou clanek inspiroval.
    Leonora3

  31. Leonora: Průzkum (asi) neměl zjistit, na co se chodí, ale kdo chodí. To z prodeje lístků nezjistíme. Divadla by mohla zavést prodej lístků jen proti vyplnění dotazníku: Dva lístky na Traviatu? Dobře, ale napřed nám odpovíte na pár otázek (pokus o vtip, abychom to tu trochu odlehčili).

  32. Pokud jde o průzkum "Marketingový potenciál…" jde jistě o dobrou myšlenku, která je však realizována velmi amatérsky. Dvoustránkový dotazník ležíci kdesi na stolku vyplní na místě jen málokdo, jakákoli zpětná vazba na dotazníku chybí. Na webové stránce tzv. Jednoty českého divadla ani zmínka. Nejpravděpodobnějším respondentem je pak logicky mladší důchodkyně. Celé to působí dojmem nadšené semestrální práce (v lepším případě). A jestliže na toto opravdu někdo získal grant, potom to spíš svědčí o úrovni ministerstva kultury.

    Pokud jde o srovnání Prahy a oblastí, je třeba vzít v úvahu podíl turistů mezi návštěvníky pražských scén. 40 euro za nejlepší místa je pak cena velmi lidová. A to i na představení, která se vymykají běžné šedi (Zahradnice z lásky, Titus…). A srovnání s MET sem jistě také patří. Je však opět ošidné jakékoli zobecňování. Stačí jen pohlédnout na publikum v pražském Aeru a ve Světozoru. V prvním jsem neviděl pana Bělohlávka, ve druhém zase obskurní figurky popíjející celé představení svařák z termosky.

    Opera je záležitost esteticky exkluzivní, ale díky tomu má a bude mít své zvláštní diváky. Je ovšem nákladnější než činohra a je vystavena konkurenci. Nejlepší pak logicky odchází. Je proto škoda, že třeba ND se tím nepyšní (příklad – Plachetka, Martiník), a že ceny dostávají "matadoři" a la Luděk Vele, který to opravdu, ale opravdu nečekal, a plačtivě si stěžuje, že není obsazován.
    miron

  33. A ještě něco. Opera, to je především hudba. A ta zůstane krásná, i když je zpěvák o půltón níž a orchestr zcela neladí. Ale pokud bych chtěl srovnávat, pak nepojedu třeba z Plzně do Brna, ale zajedu do Mnichova, Drážďan či Vídně, kde lze občas shlédnout a vyslechnout skutečné špičky, nejlepší z nejlepších, což je zážitek srovnatelný se samotnou hudbou. Na ně česká opera nemá, ale je záslužné, že alespoň v Praze organizují operní divadla koncerty těch, kteří k nim nemají daleko.
    miron

  34. Martinovi C.: Myslím, že byste si mohl odpustit osobní poznámky. Pokud mě chcete dohnat na stejnou úroveň debaty, je mi líto…

    Ještě k návratnosti dotazníků: Na interním semináři s divadly jsme na dotyčné zodpovědné osoby apelovali, aby se distribuci věnovaly. V diskusi jsme se snažili zjistit, jak distribuce prvních dotazníků probíhala zejména tam, kde se dotazníků vybralo víc. Doufali jsme, že si z toho ostatní vezmou příklad. Uvidíme, jak to dopadne zanedlouho po skončení dotazování.

    Podchytit zájem cizích návštěvníků jsme se snažili dvěma cizojazyčnými variantami (AJ, NJ) dotazníků, která jsou k vyplnění pouze v divadle, ne na internetu. Nejsou to přesné překlady, ptali jsme se na trochu jiné věci než českých diváků.

    Leonoře3: Stavět repertoár jen na kasovních titulech se nedá. Zvlášť u divadel, která jsou subvencovaná státem a mohou si dovolit i dramaturgický experiment, který nebude třeba finačně úspěšný, ale umělecky hodnotný. Jinak by se dávalo dokola pět titulů.

    A ještě poznámka. Mnoho lidí si opravdu myslí, že opera je nuda. K tomu ale nutně přispívají inscenace, o čemž vás tady asi nemusím přesvědčovat. Sebelepší opera může být inscenovaná tak, že vás znudí za 5 minut a obráceně.

  35. Amanitce: Možná že jsem byl ve svém hodnocení příliš příkrý, nakonec jsem objevil dotazníky na operadream, byť uvedené jako možnost dotázat se. Přístupné však jsou jaksi mimochodem až po 2. prokliknutí. A ač jsou umístěny na serveru Jednoty hudebního divadla, na její homepage jsem odkaz nenalezl. I tak je to asi zajímavá práce. Někde jsem zahlédl údaj, že o operu se zajímají asi 3 % populace. Je vaše zkušenost podobná?
    miron

  36. Několik poznámek k dotazníku:
    „Operní divák“ je každý, kdo alespoň jednou za život navštívil operní představení.
    „Operní publikum“ je shromáždění, které se účastní veřejného operního představení.
    „České operní publikum“ jsou všichni lidé žijící trvale nebo přechodně v ČR a splňují definici „operního diváka“.
    „Marketingový potenciál“ operního publika je primárně otázka, kolik je divák ochotný za představení zaplatit. (Kde se marketingový potenciál objevil především, jsou vyprodaná představení MET.)
    Všichni jsme konzumenti stejného žánru. Jsme stejní – plníme pokladny. Konzumujeme emoce – někomu nevadí, že je zabalená v konzervě, má lepší podívanou, my ji chceme víc na živo, máme citlivější uši. (Loňský Gluckův Orfeo byl vynikající, přesto víc do kina nechodím.)
    Zbytek dotazníku je mix otázek, který se zaměřuje na PR, dramaturgii, hudební preference, spokojenost návštěvníků divadel se službami. Podle koncepce dotazníku převažuje, KDO se ptá, než to, na CO se ptá. Cíle projektu jsou poskytnout informace o publiku, zkvalitnit služby divadel a cíleněji investovat veřejné finance. Řekl bych, že jsou to příliš ambiciózní cíle vzhledem k 29 otázkám.
    Zajímalo by mě, jestli si autoři projektu vzali Statickou ročenku ČR 2009 Českého statického úřadu. Ptá se Jednota hudebního divadla, o.s., známá především svým Festivalem hudebního divadla. Dotázanými jsou diváci operních představení. Jsou zde tedy dvě strany. Státních divadel bylo v roce 2008 44, počet sedadel v těchto divadlech byl 24 810. Opery se uvádí v 10 divadlech. Operních představení se konalo 1 125, oper na repertoáru bylo 177, z toho bylo 50 premiér. Návštěvnost je bohužel uváděna pouze za všechna představení (vč. činohry, operety, baletu, loutkového divadla, muzikálu, tance) a byla 80,3 %. Nebylo by potřeba pokusit se nejdřív zjistit, kolik lidí navštívilo v roce 2008 (2009,2010) operní představení celkem? (Kolik jich navštívilo představení MET?)
    Zajímalo by mě, jaká je výše a struktura rozpočtu jednotlivých divadel – státní příspěvek, sponzoři, vstupné? Kolik je z něj vyčleněno opeře?
    Zajímalo by mě, jaký je roční výnos akce Národního divadla na získání mecenášů?
    Zajímalo by mě, jestli je úvod do opery součástí osnov hudební výchovy na základních školách?
    Zajímalo by mě, kolik středních škol organizuje pro své studenty návštěvy operních představení?
    Zajímalo by mě, jestli by čtenáři a přispěvovatelé tohoto webu naplnili alespoň dvě řady Národního divadla?
    Je náš potenciál pouze kritizovat a stěžovat si, nebo dokážeme vyjít z toho, co máme a snažit se to zlepšit?
    Jiří

  37. Pan Jiří má zajímavé otázky, jenom pořád nechápu, proč se tady někdo snaží do toho motat Met. JSOU TO PROJEKCE V KINĚ, NE REÁLNÁ DOMÁCÍ OPERNÍ PŘEDSTAVENÍ. Fakt mi to štve, že tady stále někdo směšuje dvě věci. Jdu-li do kina na projekci, jsem spíš filmový, než divadelní divák. I když se jistě část diváků překrývá. A je zcela jedno, jestli je to projekce opery z LaScaly nebo páně Cikánkova z Met. Bavíme se o návštěvnících divadel, ne kin. To, že se dívám každý týden na cestopisné snímky v televizi mi nepomůže pomoci objektivně zhodnotit stav turistické infrastruktury v Angole. I když se mi pobíhající antilopy v televizi moc líbí. S reálným safari a turistickým zázemím v té zemi to nemá nic společného. Mohu hodnotit jen úroveň televizního pořadu, jeho dobré načasování, jestli je nebo není v HD rozlišení, stereo a kvalitně natočený, jestli dvám přednost žirafám, či lvům a jestli jsem si k němu dal pivo nebo brambůrky, které jsem koupil v supermarketu. Nic víc. Opravdu nemotejme dohromady kino (notabene nejde ani o kino, protže MetinHD jde stejně dobře chytit na satelitu a tak si ho natáčím a pouštím doma v televizi) a divadlo. Voda a oheň.

  38. M. Cikánek si tady hraje u vědomí, že když změní podpis nebo se nepodepíše, že bude považován za někoho jiného. Tak ho vy rozumnější nechte být, předvedl se už docela dost a alespoň mě to stačí. Diskutujme bez jeho nesmyslných proklamací a poučných výlevů. Na jeho místě bych se soustředil na zvýšení technické kvality jím nabízených projekcí, aby diváci nemuseli chodit domů.

  39. Ad Jiří: Myslíte si, že člověk, který jednou za život navštívil operu – třeba jako malé dítě ho prarodiče vytáhli na Prodanku, se považuje za operního diváka? Byla jsem několikrát na muzikálu, a přesto se za muzikálového diváka nepovažuju. Nemám k muzikálu totiž vůbec žádný vztah. A právě ten vztah diváka s divadlem je to, co tady zkoumáme – a zároveň to, co tento vztah může oběma stranám přinést. Divák pochopitelně peníze a divadlo na oplátku služby, které divák chce.

  40. Pan Cikanek si tady na nic nehraje a svoje prispevky podepisuje. Par dni se tu akorat neobjevil, protoze ma na praci zajimavejsi a dulezitejsi veci nez cist tento blog.

    Jinak ad Honza: mohl byste se podepsat, treba bych k jednani s Vami mel take nejake poznamky. Takhle mi pripadate akorat jako radoby ramenac, co se schovava za nickem a neni tim, kym se dela.

    Rozhodne jsem zde nemel v umyslu zviditelnovat projekt prenosu Met: Live in HD, ten je v CR zviditelneny dost vcetne tohoto blogu. Chtel jsem pouze poukazat na to, ze marketingove pruzkumy JHD jsou dobrym napadem, avsak momentalne hodne nedostatecne zrealizovanym. Naprosto iracionalni nechut v pruzkumu zohlednovat novy fenomen, ktery meni (nejen) ceskou operni krajinu, je jen jednim z prikladu toho, jak je to ted vedeno spatne. Autorum pruzkumu bych doporucil knihu Michaela Kaisera, byvaleho reditele Covent Garden, o strategickem planovani v umeni, ke ktere jsem napsal doslov. Lze se tam docist neco o vyznamu tzv. New Entrants na trhu a konec koncu i neco o leadershipu:)).

    Kazdopadne mam radost, ze se zde objevili diskuteri odbornici (napr. sociologove), i jen diskuteri s trosku sirsim rozhledem, nez se momentalne zdaji mit autori pruzkumu, a prispeli svou radou a nazorem, co s pruzkumy dal delat. Je to ted velmi plodna debata se spoustou cennych podnetu a jsem zvedavy, jak se z ni JHD pouci a jestli nas za dalsi rok potesi daleko prukaznejsimi vysledky, ktere pujde v praxi opravdu pouzit.

    martin

  41. Martine, vsichni se snazime delat uzitecne veci, jak to jde. IMHO i cetba tohoto blogu neni tak docela marna.

    Predchozi anonymni se znacne rozcilil a mysli si, ze uz je toho fuckt dost. Hned me napadne v aglictine jedno v hovoru u nas az prilis bezne pouzivane slovo, ktere bych si tady vypujcit neodvazil ani zadarmo. Mozna ona/on to myslel i s dodatkem off, ale doufam ze ne, urcite je to lady nebo gentleman jako vetsina z nas tady.

    More seriously, na konkurecnim blogu, kde se take dava prostor Met a prenosum do kin v CZ si nejaky prispevatel/ka stezoval na ruzne veci, ktere povazuje za dulezite a nepostradatelne vcetne nedostatku toaletneho papiru. Uz je to vyresene? First things first…

    VT

  42. Docela to tady žije. A je to dobře. Mnoho z lidí zde diskutujících přispělo dobrou radou. Jsem zvědavý, jestli u ní zůstane, nebo se budou angažovat dál. Mají možnost (včetně pana Cikánka) se nabídnout JHD a přispět nejenom chytrou radou na webu, ale zapojit se do kampaní, dojednat umístění dotazníků, jejich obsah a třeba přispět i finančně (opět třeba pan Cikánek, který toho tolik organizátorům poradil). Chtěl bych věřit, že bude stejný zájem, ale už jsem starší a z naivity jsem vyrostl. Být chytrý a radit zpoza stolu umíme dobře. To je naše národní výsada. Být aktivní a pomoci dobré věci už nám jde hůř. Kontakt na Kateřinu je přes e-mail. Kdo chce pomoci organizovat příští ročník může se jí ozvat, nebo může kontaktovat přímo Jednotu HD. Evan

  43. Milý diskutéři,
    i když nejsem správcem tohoto blogu, jakákoliv snaha o cenzuru mne vadí, dovoluji si Vás požádat o zachovávání určité úrovně. Jak jsem zjistil, mám tu sám pověst někoho, kdo nejde pro slovo daleko a jeho názory jsou ostřejší, ale snažím se být "k věci". Osobní útoky (zde např. na pana Cikánka) k tomu, myslím, nepatří. Sám jsem s ním o METinHD dost diskutoval na jejich blogu, také se domnívám, že nemá s divadlem moc co dělat, ale snažil jsem se uvádět věcné argumenty. Když někteří tvrdí, že se tu snaží dělat reklamu svému projektu, je to nesmysl, tuto oblast má METinHD skvěle vyřešenou úplně jinde a jinak. V té souvislosti mne spíš zaráží, proč mu dělají PR např. v Hudebních rozhledech (nebo denním tisku), kde píší dvojstránkové recenze s fotkou na další stranu, když např. o premiéře z Vídně se nedozvíme. Ale ono jít na Žižkov nebo si zaplatit cestu do Vídně je rozdíl. Myslím, že měl pár zajímavých postřehů a že se tu objeví také někdo "od fochu".

  44. Tantrisi, ono je potřeba mít stejný metr na všechny. Pokud projdete důsledně všechny komentáře, zjistíte, že pan Cikánek začal velmi zvláštním a nepříliš vybíravým způsobem útočit na Kateřinu, která neudělala nic jiného, než zveřejnila výsledky průzkumu tak, jak byl vytvořen. Také nemám rád zbytečné útoky, ale zároveň nemám rád jednostranná "přechytralá prohlášení". Věřím, že pokud majitelé webu uznají za vhodné, mohou udělat debatě kdykoliv přítrž. Nicméně zjevně se jedná o reakce na páně Cikánkovy osočení. Narozdíl od vás to vnímám velmi silně jako propagaci MetinHD (protože sem chodí mimo jiné cílová skupina nejvíce vhodná pro projekce). Podobné odborně zaujaté debaty lze vést spolu s paní Drápelovou na webu MetinHd. Ale tam je nikdo nevede.

  45. Leonora3:
    Amanitce a Tantrisi:
    I kdyz diskuse opet nabrala jiny smer (i grady), dovolim si reagovat na to, co jste mne rekli. Myslela jsem to tak, ze u pokladny zjistite, na co lidi nejvic chodi (v Opera News jsem cetla, ze v Italii na Verdiho a v USA je absolutni jednickou Puccini a Bohema – rekla bych, ze v Cesku je to Verdi). A kdyz se poohlednete po hledisti, tak zjistite to, co vam ukazal vas pruzkum, totiz prevahu zen nad 50 let. Myslim, ze to neni zaden duvod k smutku, myslim ze v tomto veku se lidi nepovazuji za starych a uz vubec se nechystaji umrit a v hledisti je jeste budete nekolik desitek let videt. To zas neni tak kratka doba, aby ji divadlo nebralo na vedomi. Takata situace je podobna i jinde. Z Vidne to jiste zname mnozi osobne, o situaci v Met
    a zlozeni obecenstva pisi ve svych memoarech jak Rudolf Bing i Joseph Volpe. Lidi, co maji 30 – 40let dlouho pracuji (vetsinou oba), staraji se deti, karieru. Neni to podobne i u nas? Ja taky,kdyz mne bylo tolik, jsem nemela ten cas, co mam dnes.
    Divadla podnikaji ruzne pokusy, ktere chteji mlade divaky nalakat, ale ono se to nedari, navic ti stari jsou nastvani a citi se podvedeni. V Met napr. se snazili vyuzit techniku (La Damnation de Faust), v Cesku nove prebasneni, nebo nove, modernizovane preklady.
    A co? La Damnation de Faust tento rok ani pristi v repertoiru Met neni a na 30 let starou Turandot kupuji divaci vstupenky porad ( mladi i stari).
    A jeste k jedne poznamce, totiz ze pokud osoba ve veku do 35 let nekolikrat navstivi operu, tak ma vetsi sanci, ze se z ni stane operni divak. Ta osoba samozrejme navstevuje operu proto, ze je k tomu vedena a vychovavana rodici, skolou, tradici. Do opery se jen tak nahodou nezabloudi, a pokud ano, tak skutecne jen jednou.

    Samozrejme Amanitko, nechci , aby divadla hrali porad pet kusu, ale aby nasli spravny "balance" mezi
    operami, ktere lidi chteji videt a tim, co je hodnotne a neni tolik zname (ale co ma sanci uspet a oslovit divaky).

  46. Pro Leonora 3 a dalsi:
    You can lead a horse to water but you can't make it drink. Nebo muzete dovest kone k vode, ale nebude-li sam chtit, nenapije se.

    Dotazniky a studie samotne nedostatek divaku nevyresi. Nahodny divak (mladsi nebo starsi) se tam pravdepodobne nevrati a mladsi, ktery je k tomu vedeny vychovou bude brzo hledat kvalitu. Kdyz ji nenajde, bude hledat prameny jine.

    V L'Opera de Montreal jsou podobne problemy (s navstevnosti – oficialne priznano a kvalitou – to se navenek taji). Nabizeji dokonce mladym pod 30 let slevu na vstup, ale tyto mlade tam zase ve velkych zastupech videt neni. Ano, je to take otazka financni, mlade rodiny si tady tezko mohou dovolit kvalitni misto v opere pri tak vysokych cenach i po sleve. Tak levne listky na stani jako jsou ve Vienna nebo Munich tady nejsou a i jejich distribuce je jina. Navic divadla jsou daleko vetsi a mista na stani treba v Met podstatne mene atraktivni.

    Lide to tedy resi po svem. Ti co jsou mobilni jedou jinam, nekdy i pres ocean, ti co nejsou se radeji divaji doma na hokej nebo baseball v televizi.

    VT

  47. Dobrý den všem,
    děkuji za příspěvky do diskuse, mnohé z nich jsou jistě podnětné. Rozebírá se tu v souvislosti s dotazníkovým průzkumem projekt Met in HD. Osobně si myslím, že to není až tak od věci, ale… Dovolím si shrnutí situace, jak se mi jeví z mého pohledu. Část návštěvníků operních přenosů v kině je jistě zároveň pravidelnými divadelními návštěvníky. Nedokážu odhadnout, jak velká je to část. Vím ale také o lidech ze svého okolí, kteří byli i na několika přenosech, kteří, když běží v televizi koncert klasické hudby, tak si ho pustí, ale v divadle na opeře byli cca čtyřikrát, pětkrát v životě. Naopak mnoho lidí z mého okolí – a hovořím teď o operních nadšencích a zčásti i profesionálech pohybujících se v operním provozu – na přenosy do kin pravidelně nechodí. Podle vlastních slov si raději koupí za srovnatelnou cenu DVD a kochají se jím opakovaně v klidu domova. "Živost" stejně přes promítací plátno necítí, ta je přítomna jenom v divadle. Tento dojem samozřejmě může být individuální a i společně sdílený zážitek sám o sobě může být pro mnohé diváky dostačující. Každopádně tyto dvě divácké skupiny se určitě nepřekrývají a bylo by jistě zajímavé zjistit, proč někteří divadelní návštěvníci nechodí do kina, proč někteří z těch, co chodí na přenosy do kin, nechodí na představení do divadel. A samozřejmě na situaci nahlížejí ti, co navštěvují obojí. Jenže to je na jinak strukturovaný průzkum, konkrétnější, cílenější. Neumím si představit (ale jsem otevřena návrhům), jakým způsobem by šly tyto a další související otázky napasovat na tento výzkum. Není ovšem pravda, jak napsal pan Cikánek, že by autoři výzkumu projevovali "iracionální nechuť" zohledňovat fenomén přenosů operních představení do kin, a nejde tu jen o Met: Live in HD. Když se po prvním kole dotazníkového šetření přepracovával dotazník pro kolo druhé, byla otázka na přenosy (tedy navštěvujete/nenavštěvujete) jednou z těch, o kterých se uvažovalo. Bohužel dotazník není nafukovací a ne vše, na co bychom se rádi zeptali, se vejde na 2 A4, tedy 1 list, což je podle mě maximální možný rozsah dotazníku. Ve finále tedy tento konkrétní dotaz vypadl, přesto zůstává respondentům možnost vyplnit přenosy z kin do kolonky "Jiné" v ostatních navštěvovaných kulturních akcích. V prvním kole tak někteří učinili, odhadem si troufnu říct, že to byli z každého divadla průměrně tak 3 lidé. Samozřejmě dá se dohledat.

    Ještě jednou děkuji za plodnou debatu.

    Barbora Dolejšová
    spoluřešitelka projektu

  48. Leonoře: Abychom si rozumněly, netvrdím, že lidé nad 50 let jsou staří a odepsaní – v důchodovém věku ale jsou MÁLO SOLVENTNÍ! A o to tu jde.

    Proč chodí lidi na 30 let starou Turandot sice nějak vnějškově chápu, ale sama osobně tomu naprosto nerozumím. Pro mě jsou podobné inscenace kýčem a obávám se, že mi nemůžou nic dát. Ale je to stejné, co neustále vysvětluji svým prarodičům i rodičům, kteří v opeře esteticky uvízli před mnoha desetiletími: proč chtít vidět neustále to samé, copak nám současný režisér (a dirigent) nemůže nabídnout v novém pohledu na dílo i novou emoci a rozšíření vnímání toho díla? Nemělo by se nás to dotknout? Myslím, že inscenace, která se hraje 30 let (i kdyby byla při premiéře sebelepší) mi nemůže nic dát – tedy při dobrém obsazení to může být pěkný hudební zážitek, ale to je na divadlo málo!

    Mě by hrozně lákalo udělat právě takový estetický průzkum mezi publikem a zjistit, co jim opera dává, proč tam vlastně chodí. A vyzkoušet na kvalitativně a esteticky odlišných inscenacích, co se divákům líbilo, které momenty je oslovily, jak co vnímají apod. Ale to až jindy. :-)

  49. Pro Amanitka:

    Tvrzeni, ze lidi pres 50 a v duchodovem veku jsou malo solventni mi pripada nepodlozene a dosti odvazne. Byla na to take nejaka studie?

    30 let stary Turandot, ktery se tady porad objevuje a ne a ne umrit mel vrchol v dobe, kdy to zpivala treba Eva Marton (a je dostupny na dvd). Ano, kdyz uz nic, je to svely hudebni zazitek a tez to, co se nazyva v sirsim slova smyslu entertainment. Proto asi porad tahne a plni kasy. Take je rozhodne lepsi stary, dobry a osvedceny, nez novy a ne moc dobry nebo zadny.

    Mohli bychom pokracovat dale a urcite to pokracovat bude. Ja se ted musim vratit k hokeji, ZOH finale Canada-USA skoncilo 2:2 a ted to jde do overtime. U hokeje je to snazsi, vyhraje ten kdo da vice golu. Hodnoceni opery pochopitelne nemuze byt tak objektivni.

    VT

  50. Jsem velmi rád, že paní Dolejšová poskytla své vyjádření. Shrnuje zcela jasně, jak je projekt strukturován a tvořen. Souhlasím absolutně s jejím názorem a stále si myslím, že projekt měl a má za cíl odhalit potenciál divadelního publika, jako primární. Otázky na přenosy v kinech, na to, zda se někdo dívá na operu v televizi nebo si ji kupuje na DVD dají přehled o tom, co také návštěvníci, kteří dotazník vyplnili, zajímá, ale netýkají se divadla. Jsem také rád, že jsou jasné důvody, pro které se tak vehementně a mnohdy až nevhodným způsobem zapojoval do debaty M. Cikánek.
    Evan

  51. Souhlasím, ale potom se musíme předem smířit, že potenciál je velmi malý.
    Nemyslím si, že divák, který viděl jednou Prodanku či dvakrát navštívil projekci z MET se stává „operním divákem“, za jaké se považujeme my – cílová skupina tohoto webu. Ovšem ptáme-li se, kolik je divák ochoten zaplatit za vstupenku, musíme jej definovat co nejobecněji. Nad přímými přenosy sportovních utkání se nikdo nepozastaví, přímé přenosy z MET jsou novinkou a opravdu není jasné, že divák projekce není s to zažít podobné emoce, jako divák živého představení. Jak někdo výše napsal, opera je především hudba, a tu přenos po zvukové stránce reprodukuje kvalitně. Z jiného konce, divák muzikálu Kudykam může těžko říct, že byl na opeře, když byl jen v budově Státní opery. Divák projekce MET naopak může říct, že viděl Turandot. Přestože to s reálným zážitkem s prostorem, atmosférou a živou produkcí v MET nemá mnoho společného, operu Turandot pravděpodobně poznal lépe, než mnohý návštěvník ve zmíněné Státní opeře. Jeho případnou libost či nelibost u konkrétního představení je možné zjistit mnohem snadněji distribucí dotazníků v kině.
    Extrémně jsem „operního diváka“ definoval (viz výše) ze dvou důvodů. Marketing je skutečně jen o ceně za vstupenku. Když chceme tuto informaci zjistit objektivně, musíme oslovit co nejširší skupinu, i když nám (JHD) jde jen o tradiční divadla. Za druhé jsem nechápal a dosud nerozumím silné averzi některých přispěvovatelů vůči manažerovi přenosů z MET. Za kritiku by měl být člověk vděčný – znamená, že druhé zajímá to, co zajímá nás.
    Jsem velmi zvědavý na vyhodnocení druhého kola průzkumu. Není pochyb, že přes internet dotazník vyplnilo mnoho lidí produktivního věku.
    A ještě otázka: proč koncerty začínají soudobou hudbou a končí klasiky? Nemělo by to být naopak?
    Jiří

  52. Pro Tantrise "spravedlivého":

    Anonymní řekl(a):
    23. února 2010 12:46
    Katko,

    protoze o tom pruzkumu taky neco vim, tak si dovolim nekolik komentaru. Pokud chcete, aby to melo smysl i pro jednotliva divadla na oblasti, tak musite mit minimalne 400 dotazniku z kazdeho divadla. I pri techto poctech bude na urovni jednotlivych divadel prukazne jenom prvni trideni. Vas cil zdvojnasobit pocet vracenych dotazniku je tedy hodne nedostacujici.

    Jinak navstevnost prenosu z Met v CR se momentalne pohybuje mezi 4000 – 6000 osobami na jeden prenos. Praha z toho dela cca 700 osob na prenos, takze nemuzete tvrdit, ze by operni navstevnici na oblasti nemeli srovnani s excelentni kvalitou, i kdyz ho v teto forme jeste nemuseli mit, kdyz jste dotazniky distribuovali. Pri interpretaci toho, ze jsou v oblastnich divadlech spokojeni, bych Vam i tak doporucil zohlednit vysledky pruzkumu Mikulase Beka (Zprava o stavu hudebniho posluchacstva v CR, tusim ze z roku 2001). U operniho publika na oblasti tam Bek primo zminuje jakysi patriotismus krajskych mest (mozna to Bek pojmenovava trochu jinak), ze jsou ti lide proste hrdi na sva operni divadla ve svych krajskych mestech. Do hry nam tu tedy vstupuji dalsi promenne nez je jenom kvalita, coz vsak nemusi nutne znamenat, ze by obecenstvo na oblasti bylo omezene a nemelo prehled.

    Co se tyce vekove struktury, tak je nutna komparace s jinymi vyzkumy, jestli to je neco abnormalniho ci ne, ja osobne se domnivam, ze tato vekova struktura je vporadku a ze je vpodstate stejna vsude na svete. Vysledky pruzkumu, ktery pred par lety delala Opera Europa, odhalily spis fakt, ze kdyz clovek alespon parkrat zavita na operni predstaveni pred 35. rokem zivota, tak je pak daleko vetsi pravdepodobnost, ze v pozdejsim veku se stane castejsim navstevnikem a mozna i abonentem.

    Takze vsichni Tantrisove a dalsi mladosi tady chatujici vcetne Vas, by povinne meli v hojnych poctech vodit do divadel i na operni prenosy do kin (coz muze byt pro zacatek jednodussi) svoje vrstevniky. Kultivaci operniho vkusu bych nechal na operni kritice. Napriklad Vera Drapelova na svem blogu http://www.metinhd.cz/blog v tomto smeru soustavne odvadi vynikajici praci.

    mejte se

    martin

    Anonymní řekl(a):
    24. února 2010 20:44
    Katerino,

    pokud delate takovyto vyzkumny projekt, tak o prvnim, druhem atd. trideni byste mela neco vedet. Dokonce mam pocit, ze to v praxi delate, jestli si dobre vybavuji Vase vystupy, co jste posilali divadlum. Tak to tady moc nevytrubujte, ze to zatim nevite, a rychle to dostudujte:))

    ….

  53. Žasnu nad tím, co pár haštěřivých "kohoutů" dokáže vyvolat za nesmyslnou hysterii. Možná, že by nebylo od věci, aby správce zasáhl a ukončil debatu nad touhle problematikou, neboť nevede k ničemu jinému, než k osobním půtkám. A je to škoda. Pro ostatní: není nutné se chovat stejně, jako se ke mně chová protivník. Kateřina to dokázala a odzbrojila útočníka daleko elegantněji, než kdyby použila jeho vlastní útočné zbraně :-) Je-li debata věcná, je možné přijmout i protichůdné názory a odpovídat věcnými argumenty. Sníží-li se protivník k urážlivým útokům, zřejmě mu argumenty došly. Pak nevím, jak vy, ale já ho nechám být, protože je de-facto mrtev :-)

  54. Dokážu pochopit, že někomu se něčí názory líbí, jinému ne, že někdo silnější slova může považovat za útok, jiný je bere jen jako silnou argumentaci. Dokonce dokážu pochopit, že někomu mohou projekce, či jejich organizátoři vadit. Co však nechápu, je proč to ventilovat takovouto debatou. Tady bych se přimlouval za to, aby správce reguloval celou debatu zpět k věci nebo ji ukončil. Připadá mi to dětinské.

  55. Velmi to ukazuje právě na omezenost manipulace v prostoru potenciálního publika. Jako dlouholetý marketingový pracovník si z bezesporu zajímavé debaty odnáším právě to, že se o diváka bojuje. Na jedné straně moderní a pohodlné filmové přenosy, které však nepřinášejí reálné divadelní zážitky (a zájem jejich managementu dostat se do dotazníkového šetření se svým produktem a prodat své incentivní doplňky – web a blog) a na straně druhé chybějící hlas managemntu českých operních divadel, který se debaty neúčastní (buď o ní neví, nebo se neúčastní záměrně). Tak z debaty, alespoň pro nezaujatého, skutečně vyplývá, že moderní marketingový produkt, jakými jsou přenosy do kin, má navrch před nepříliš navštěvovanou skupinou deseti operních divadel a jejich staršími víceméně pravidelnými návštěvníky, nepožadujícími žádný výrazně inovativní repertoár. Třeba to tak má být.
    Sylva

  56. Pingback: Sildenafil

Napsat komentář