Komedianti v Krumlově: La commedia non è finita!

  1. 1
  2. 2

V Průdkově pojetí při takové události, jakou je příjezd komediantů a artistů včetně jejich dorůstající drobotiny, nemůže chybět fotograf – všichni se chtějí s umělci nechat zvěčnit a k naaranžovaným skupinkám ho volají tak usilovně, až se hudební přesnost této velké sborové části.vymyká kontrole.

Ve „své“ části parku vymezené bednami s komediantskými proprietami se představuje Nedda, mladá žena toužící z ubíjejícího života s Caniem vzlétnout ke štěstí lásky – jako ptáci. A kouzlem jasného svěžího sopránu Jany Šrejmy Kačírkové nejsou uchváceni jen diváci, ale i hromotluk Tonio, v podání Marca Danieliho roztoužený neurvalý hulvát, zakomplexovaný kvůli svému postižení – pěvecky ovšem disponuje pevným, barevně však spíše všedním barytonem. Ukáže se, že Nedda není žádná křehotinka: Toniovým čím dál drzejším milostným návrhům se brání bičem, až jej nakonec odežene drsným kopancem mezi nohy. Silvio je v podání Jiřího Brücklera výstižným kontrastem ke Caniovi i Toniovi – mladý, krásný, v béžovém obleku s vestou elegantní – a s báječnou kantilénou. Jeho milostný duet s Neddou tak patřil k hudebním vrcholům premiéry. Intermezzo pak – navzdory charakteru hudby – zase roztočí diváky k nejrůznějším pohledům na baletní dvojníky Kolombíny a Harlekýna. Pro „komedii“ s neustálým hemžením klaunů i artistů stačí už jen dvě stoličky a stůl, který v narůstající bouři žárlivosti opilý Canio prudce zvrhne. Josef Průdek pak ještě posílil Toniovu pomstychtivost tím, že právě tento zhrzený chlap podá mstícímu Caniovi do ruky vražedný nůž. A konec komedie překvapivě neoznamuje Canio, jak si tuto klíčovou větu po carusovském vzoru přisvojili od Tonia (v Leoncavallově originálu) tenoristé a jak bychom snad mohli očekávat v krumlovské inscenaci při obsazení Prologu také Caniem, ale Tonio. A samotný konec už známe – pro dvojnásobného vraha přicválají na koních karabiníci.


Přes vysoké vstupné (ceny lístků jsou v rozmezí 1.400 – 2.900 Kč) je všech šest festivalových představení (z toho pět s Curou a jedno s alternujícím WeiLongem Tao) vyprodáno. Když v roce 1958 architekt Joan Brehms celosvětově unikátní projekt Otáčivého hlediště vypracoval, jistě netušil, že po půlstoletí jednoznačně úspěšného provozování divadla se jeho točna stane politickou kartou, se kterou hrají jakousi podivnou hru komunální politici, ministerstvo kultury, památkáři a organizace, která eviduje světové kulturní památky – UNESCO, což v je orwelovském njůspíku Organizace OSN (Organizace spojených národů) pro výchovu, vědu a kulturu. Jsem přesvědčena, že pokud by o budoucnosti Otáčivého hlediště měli hlasovat diváci premiéry Komediantů, přimluvili by se, aby na seznam UNESCO byla zapsána samotná točna. Doufejme, že na rozdíl od Leoncavallovy opery na Otáčivém hledišti La commedia non è finita!

Ruggero Leoncavallo:
Pagliacci
(Komedianti)
Hudební nastudování, dirigent: Mario De Rose
II. dirigent: Martin Peschík
Režie: Josef Průdek
Scéna: Pavel Krejčí
Kostýmy: Tomáš Kypta
Sbormistr: Josef Sychra
Orchestr a sbor opery Jihočeského divadla
Balet Jihočeského divadla
Premiéra 5.srpna 2011 Otáčivé hlediště Český Krumlov
(psáno z premiéry a z veřejné generální zkoušky 3.8.2011)

Canio – José Cura / WeiLong Tao
Nedda – Jana Šrejma Kačírková / Gabriela Kopperová
Tonio – Marco Danieli / Alexandr Beň
Peppe – Josef Moravec / Aleš Voráček
Silvio – Jiří Brückler / Svatopluk Sem

www.otacivehlediste.cz
www.jihoceskedivadlo.cz

S použitím části textu pro Lidové noviny

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat


0 0 vote
Ohodnoťte článek
12 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments