Největší diskusi dnes vyvolala otázka financování stavby. Součástí přijatého usnesení je, že spolu s žádostí o vypsání soutěže na podobu sálu vedení města předloží zastupitelům ke schválení také předběžný plán investičních a provozních výdajů a návrh memoranda s ministerstvem kultury, ve kterém bude přislíbena finanční spoluúčast státu a uvedena jeho rámcová výše.
„Dopředu mohu vyloučit, že by Praha měla dostatek prostředků, pokud by stavbu metra, okruhu a Vltavské filharmonie měla financovat bez významné finanční pomoci státu. To je banální matematika, kterou si může každý ověřit, že takové prostředky skutečně Praha nikdy mít nebude,“ řekl náměstek primátora pro finance Pavel Vyhnánek.
V souvislosti s podobnými projekty je podle něj k zamyšlení příjmová stránka městského rozpočtu. Pokud podle něj chce město investovat miliardy například do stavby kulturní budovy, nemůže mít dlouhodobě nejmenší daň z nemovitostí na světě, nejlevnější MHD nebo nejlevnější svod odpadu. „Nemůžeme mít na jedné straně všechno nejlevnější a na druhé mít cíle stavět drahé světové budovy,“ řekl Vyhnánek. Dodal, že způsob financování stavby musí být jasný před vyhlášením soutěže.
Financování ve svých příspěvcích adresovali i opoziční zastupitelé. Ivan Pilný řekl, že cena bude nevyhnutelně mnohem vyšší než šest miliard. Je podle něj nereálné, aby takováto stavba vznikla pouze z veřejných peněz. „Pragmatická realita je taková, že to prostě není možné,“ míní. Město by podle něj mělo zahájit jednání se soukromými investory a vytvořit fond, do kterého se začnou z různých zdrojů shánět peníze. Podobně se vyjádřili i další zastupitelé.
Náměstek primátora Petr Hlaváček v reakci řekl, že se zapojením soukromých peněz počítá. „Komunikoval jsem se soukromým sektorem, vnímám velký zájem a budeme s kolegy debatovat o provedení a načasování,“ vysvětlil.
Diskuse o stavbě velkého koncertního sálu v Praze se vedou desítky let, o jejím umístění na Vltavské rozhodlo minulé vedení magistrátu. Podle harmonogramu vyplývajícího z první studie, kterou si město nechalo zpracovat, by se na přelomu let 2025 a 2026 mohlo začít se soutěží na stavební firmu a v roce 2032 by budova mohla stát, pokud vše půjde bez průtahů. Filharmonie by podle doporučení architektů měla mít celkem tři sály – koncertní pro 1800 diváků, menší pro komorní hudbu s kapacitou 500 míst a multifunkční pro ostatní žánry a typy akcí s kapacitou až 700 osob.
