Konference, nebo festival? Studio ALTA hostilo Trans Europe Halles

Networking, workshopy, příklady z praxe a neformální setkání v prostorách karlínské Invalidovny. Tak vypadala konference Trans Europe Halles, která proběhla na sklonku května v Praze a jejímž pořadatelem v ČR bylo letos Studio ALTA. Trans Europe Halles je sítí, která spojuje nezávislá kulturní a komunitní centra po celé Evropě. A není to síť nahodilá, její členové mají něco společného: všichni svá sídla vybudovali v nevyužívaných nebo opuštěných prostorách, jež dříve sloužil jiným účelům, a u nás je příkladem právě Studio ALTA.

Konference Trans Europe Halles 2022 ve Studiu ALTA – netradiční přednáškový sál (foto Darja Lukjaněnko)

Čtyřdenní akce s bohatým programem, který zahrnoval workshopy, setkání, ale i intervence tuzemských umělců sdružených kolem Alty, začala 26. dubna v prostorách Městské knihovny v Praze. Svým charakterem pouze první den připomínal oficiální ráz konference, program v Invalidovně byl spíše na bázi skupinových workshopů, které sledovaly jednu ze tří tematických linií vytyčených pro setkání 200 zástupců TEH. Nechyběly prezentace činnosti jak uchazečů o členství, tak úspěšných členů TEH, stejně jako pravidelné úseky věnované cíleně networkingu. Ale propojování a seznamování se se zkušenostmi kolegů probíhalo stejně intenzivně v denních blocích. Programové linie byly vytyčeny paralelně a bylo na každém účastníku, aby se rozhodl, které z nich nebo také která skupina prezenterů pro něj slibuje nejpřínosnější zážitek, a to často interaktivní.

Čím obohacuje členství v TEH právě Studio ALTA, na to jsme se zeptali výkonné ředitelky Studia ALTA Ludmily Vackové: „Z mého pohledu je to zejména propojení s mezinárodním prostředím, možnost poznat a navázat důležitá partnerství s organizacemi, které mají podobné směřování a jsou ‚prověřené‘ a připravené pro mezinárodní spolupráci. Zároveň můžeme využívat určité poradenství jak od členských organizací, tak od ústředí TEH, či iniciovat sami nějaké projekty a témata k řešení na evropské úrovni.“ Poslední roky jsou i důkazem toho, že síť dokáže svým členům pomáhat v nouzi. „Vznikla např. velká vlna solidarity mezi členskými organizacemi, a samostatné konto na podporu Běloruských a Ukrajinských organizací / umělců. Pokud se obecně nějaké z center dostane do krizové situace, tak se TEH ústředí snaží dát vědět ostatním členům a iniciovat jejich pomoc, v rámci možností, které mají. Někdo pak posílá peníze, někdo dobrovolníky, dopisy podpory apod.“

Konference Trans Europe Halles 2022 ve Studiu ALTA (foto Darja Lukjaněnko)

Kultivovat prostředí i sebe
Hlavní tematické linie zastřešoval pojem „kultivace“, který se ovšem může vztahovat jak na prostředí, ve kterém probíhá umělecká činnost, na samotný proces tvorby, ale i na vztahy mezi aktéry. Linie Programming the Symbiosis sledovala otázku rovnováhy využívání lidských i přírodních zdrojů, respektu, část Space Is the Case Is the Space byla vyloženě environmentální a prakticky zaměřená na ukázky například rekonstrukcí budov tak, aby směřovaly k cirkulárnímu využívání zdrojů a nezatěžovaly životní prostředí, naopak sloužily i jako vzor – a to se nebavíme jen o příkladech ze současnosti, ale i o projektech a budovách fungujících desítky let. Série We Should Care about Each Other reflektovala otázku, kterou zvýraznilo i období pandemie, v jejím centru jsou vztahy a péče, vědomí toho, že dnes potřebujeme být součástí komunity i rozsáhlých sítí, které v čase krizí mohou pomoci. Linie Utopia, really? Měla jako téma znovunastoletí imaginace, které se z celé škály nejvíce přibližuje performanci a umění.

Zajímalo mne, jaké z témat je nyní nejbližší Studiu ALTA, nebo jestli se dá říct, že všechny členy TEH „trápí“ ty samé starosti. Jak to cítí za Altu Lída Vacková? „Řekla bych už před setkáním TEH v Praze, že všichni řešíme dvě hlavní témata – udržitelnost týmů a lidských zdrojů obecně a určitou eliminaci nadprodukce. A velkým tématem je udržitelnost prostor, které pro svou činnost potřebujeme – hlavně z pohledu smluvních vztahů (ať už se jedná o soukromý, veřejný nebo neziskový sektor), možnosti investic do nevlastních majetků a schopnost získávat jiné než klasické dotační zdroje pro ‚nemajitele‘ budov a nastavení dostatečných a udržitelných smluvních podmínek, které jsou přijatelné pro obě strany (z pohledu délky smluv, výpovědní lhůty, možnosti činností, aj.)“

Slovo „udržitelnost“ se používá tak často, že už se pomalu začíná zdát být opotřebovaným a každý si v něm může hledat význam po svém. Převládá však spojení udržitelnost – péče o životní prostředí. Co znamená „udržitelnost“ pro Altu? „V rámci Alty a také TEH se v poslední době spíš řeší určité holistické pojetí udržitelnosti, tzn. nejen ekologické přístupy, ale také udržitelnost ve všech směrech. Podle toho jsme se také snažili sestavit hlavní osy programu celé konference TEH v Praze – soustředit se na udržitelnost činnosti – ve smyslu programace a dramaturgie; starání se o sebe a své týmy; neustálého snění, utopie, imaginace, inovace (tzn. umožnit to sobě i našim cílovým skupinám včetně divácké veřejnosti), a samozřejmě ekologická a sociální odpovědnost.“

Konference Trans Europe Halls 2022 – Úvodní den v Městské knihovně (foto Michal Hančovský)

První příklady a závan optimismu
První den ve velkém sále téměř divadelního charakteru přinesl nejen úvodní proslovy – účastníky přivítala i ředitelka TEH Tiffany Fukuma – ale také první osmělení do networkingu a bloky příkladů z praxe. Ludmila Vacková připomněla genezi Studia ALTA a jeho působení v Holešovicích i v Karlíně (jemuž brzy také odzvoní a Altu čeká stěhování do třetího sídla).

Někteří hosté úvodního bloku se připojili online, ale většina měla možnost účastnit se akce osobně. Z příkladů, jak různá komunitní a kulturní centra fungují, zazněly prezentace prostorů a organizací Ferro Forum, ANiMA (performativní umění v zahradách), Globe Art Point ve Finsku, Fanak Fund ve Francii, Toronto DIY Space Project a další. Výraznou mluvčí prvního dne byla slovenská urbanistka Milota Sidorová, jež zabývá ryze praktickými způsoby, jak využít prázdné budovy, aniž by bylo potřeba sahat k demolici a zcela nové výstavbě, která nemusí být ani levnější, ani efektivnější, ba ani příznivější životnímu prostředí, pokud se naproti tomu provede profesionálně rekonstrukce. To je velké téma i u nás s ohledem na různé starší budovy v rukách soukromníků i státu, které často vlastník nechá zchátrat až do neudržitelného stavu, v němž nic jiného než demolice nepomůže. Milota Sidorová hovoří přímo o fenoménu prázdných budov v postkomunistických zemích. Rozpadající se domy, vily, prázdné budovy se stávají místy duchů, ale legislativa nezná prostředky, jak tomu zabránit.

Příklad prováděné obnovy, která má velké ambice, je Nová Cvernovka v Bratislavě, jejíž organizační tým připravil i jeden z celodenních bloků konference. Sidorová publikovala knihu Nepredať! Zvel´adiť! o malých i velkých kulturních centrech, která vznikla v opuštěných budovách. Navzdory přesvědčení části veřejnosti, že jde o zbytné služby, je prý (alespoň na Slovensku) dle výzkumů nedostatek sociálně kulturních a vzdělávacích služeb (jinými slovy lidé nepotřebují k plnohodnotnému životu jen bydlení a obchod pro pohodlný nákup v docházkové vzdálenosti, ale opravdu i něco navíc). Na druhou stranu ne vždy volá opuštěná budova právě po tom, aby v ní byla provozovaná kultura, funkcí, které může plnit je mnohem více.

Julie Trébault představila organizaci, respektive rovněž network Artists at Risk Connection; netřeba zdůrazňovat, že v nelehké životní situaci se kvůli válečným konfliktům ocitají umělci po celém světě dnes a denně a sítě tohoto typu jim mohou pomoci najít pomoc. Umělkyně Alevtina Kakhidze představila svůj výzkum o invazivních druzích rostlin, které se vyskytují v Evropě de facto všude kromě národních parků: píše na toto téma divadelní hru.

Konference Trans Europe Halles 2022 ve Studiu ALTA – networking je základ (foto Darja Lukjaněnko)

Inspirace a nové myšlenky, klenoty z regionů
Tak jako na úvodním dni v knihovně, i v rámci dalšího programu se představovaly úspěšné a inspirativní projekty a autoři, například v páteční prezentaci ve stanu, který vyrostl na nádvoří Invalidovny. Téměř jako talk show a někdy dost adrenalinová, protože každý přizvaný mluvčí měl však pouhých sedm minut na to předat své poselství nebo představit svůj kulturní prostor. Projekty vybrané pro toto pásmo vešly z otevřené výzvy, kterou vyhlašovalo dříve na jaře Studio ALTA, šlo o téma Focal Point: Redifining Places určený především pro tuzemské projekty nebo prezentaci členů TEGH. Měl vzniknout ohraničený prostor, kde se úspěšní provozovatelé setkají v rámci společného programu a není náhodou, že některé tváře se opakují.

„Open call jsme směřovali zejména pro členské organizace TEH,“ vysvětluje Ludmila Vacková, „nicméně přihlásilo se i několik českých organizací, které reagovaly přímo na open call Kreativní Evropy a my jsme jim nakonec po vzájemné dohodě s Kreativní Evropou moc rádi všem umožnili být toho součástí. Takže z českých organizací se zúčastnili KineDok, KOOGA, Tanec praha a spol. – Krenovka, Galerie hlavního města Prahy, Studio ALTA /člen TEH/, Sladovna Písek a Veřejný sál Hraničář /člen TEH/. Ze zahraničních organizací TEH jsme nakonec některé přihlášené projekty neprezentovali,“ dodává.

Kdyby nebyl každý mluvčí omezen časově, asi by se program protáhl na celý den. Na omezené ploše si ale mluvčí vedli velmi vynalézavě. Milota Sidorová apelovala tentokrát na důležitost spolupráce, se slovy, že vztahy nemohou existovat bez důvěry. Důležitým poselstvím je soustředit se na člověka, myslet na druhé, tak jak se to učí třeba skauti, žít s vědomím, že člověk nemůže fungovat jako izolovaná jednotka. A jedině příroda, a smrt, jsou autoritami, které ovládají či podmiňují naši existenci.

Konference Trans Europe Halles 2022 – Boris Meluš z Nové Cvernovky (foto Michal Hančovský)

Simona Rybová jako mluvčí Studia ALTA znovu připomněla jeho cestu, ALTA podobně jako divadlo Ponec byly ojedinělými ostrůvky pro tvůrčí činnost v oblasti tance a performing arts, nezpochybnitelnými průkopníky. Dnes je už v Praze mnoho zrekonstruovaných prostor, kde je možné zkoušet a tvořit, situace se diametrálně změnila a vyvinula. Studio ALTA bylo nuceno opustit původní prostory v Holešovicích na jaře 2019, těsně předtím, než vypukla pandemie, ukázalo se, že to bylo dobré načasování, protože za podmínek, které studio mělo ve svém původním působišti, by je krize téměř jistě položila. V Karlíně bylo velkou výzvou změnit programming a celou dramaturgii. Invalidovna není divadelní prostor, je vhodná pro intimní projekty, výstavy, workshopy a rezidence. Za kovidu to ale byla výhoda, protože organizátoři mohli dlouho dodržovat pravidla a restrikce. ALTAje spíš myšlenka než prostor. Teď se musí zase na příští rok stěhovat, v podstatě tu strávili kovid.

Slovenskou Novou Cvernovku přišel představit Boris Meluš, grafický designér, který většinu času nyní věnuje plánům s Novou Cvernovkou, kulturním a kreativním centrem, které prezentuje jako „laboratoř udržitelnosti“. Jádrem projektu rekonstrukce celého objektu je udržitelnost, tvoření užitečného z trosek. Novou Cvernovku čeká velká výzva v oblasti energetické udržitelnosti, protože budova pochází z 60. let. V plánu ale je z ní udělat pasivní dům. Ostatně tým Nové Cvernovky měl pro návštěvníky připravný jeden celodenních programů na téma udržitelnosti v provozu kulturních center. Zeleným příkladem z Německa je Ufa Fabrik Berlin, která cestu k udržitelnosti nastoupila už na konci 70. let. Nadšený zástupce kulturního centra Werner Wiartalla měl možnost důkladně všechny inovace a zelené plány představit další den po boku hochů z Cvernovky.

Ústecký kulturní dům Hraničář představuje příklad fungujícího komunitního centra u nás. Oživil budovu, která pochází z roku 1923. Prostory slouží divadlu i hudbě, jako kino i jako galerie, místo setkávání a konferencí. Snaží se tvořit aktivity pro sociální skupiny všeho věku a s důrazem na to, že kulturní a sociální aktivity nejsou zbytnou či zbytečnou, ale přirozenou součástí života. (Zájemci byli poslední den konference v neděli zváni na výlet-exkurzi do tohoto centra). Na svůj den čeká také opuštěné Corzo v Krásném Březně, tým Hraničáře iniciuje veřejnou debatu, v níž by se obyvatelé mohli sami vyjádřit, k jakým účelům by měla nově budova sloužit. V Ústeckém kraji se toho ale děje mnohem více, funguje tam například tvůrčí síť organizací a iniciativ Kreativní.uk, která se snaží podporovat kulturu v regionu.

V příkladech nemohly chybět také nové aktivity Tance Praha, Yvona Kreuzmannová představila rekonstrukci objektu Krenovka sousedícího s Poncem, kde je dokončeno nové taneční studio s nejmodernější podlahou. V budově se nachází ojedinělé podloubí, které se dá kreativně využít a my už toho byli jednou svědky. Nové komunitní a umělecké centrum se otevřelo 19. června, zahrnuje ateliéry, kanceláře, zmíněné taneční studio pro Divadlo Ponec, které tu též nalezne konečně důstojné administrativní prostory. Součástí prostor je i hudební klub, kde se usídlí UniJazz. Mělo by tu být dost místa i na zázemí pro ukrajinské umělce, které hostí Tanec Praha, aby měli kde během následujícího roku pracovat. Tanec Praha získal nekomerční nájem na nejbližších deset let.

Tomáš Kozelský představil Kogaa Studio, architektonické studio v Brně, které řeší adaptování starých budov. Jedním z příkladů úspěšné revitalizace je pražská kavárna Grounds v pražské Šaldově ulici, která posloužila jako názorná ukázka redefinice designu prostoru. Přestavba musela proběhnout s materiálem, který tam byl a zůstal, například kovové konstrukce. Nyní je prostor multifunkční tak, aby v něm mohla fungovat kavárna, pražírna i kancelář, jednoduše podle situace nájemců.

Konference Trans Europe Halles 2022 ve Studiu ALTA – konference nejsou jen referáty (foto Darja Lukjaněnko)

Prague City Hall využívá programu Umění pro město Galerie hl. m. Prahy, kterým hlavní město podporuje současné umění ve veřejném prostoru. Dominik Vontor se svým projektem KineDok nabízí a organizuje promítání dokumentárních filmů v místech, kde se nikdy nepromítalo a nikoho by to ani nenapadlo, prostory spravované komunitami, site specific, dokáže i zaškolit manažery tak, aby vlastní promítání zorganizovali sami. Adam Langer vede Sladovnu Písek, galerii pro děti, která je místem pro výstavy i workshopy, experiment, nový prostor, kde se ti nejmenší setkají s uměním.

Vídeňské kulturní centrum Brunnenpasage funguje od roku 2007 a slouží tanci, divadlu, hudbě, výstavám, filmovým projekcím, jeho programová nabídka se mění ze dne na den a snaží se sloužit co nejširšímu spektru návštěvníků. Nabízí samozřejmě dnes tolik populární participativní formáty a snaží se navazovat strategická partnerství, protože „bez networkingu to v nezávislém sektoru nejde“. Ze zámoří přijely představit DIY Space Project z Toronta představitelky iniciativy Long Winter a Our Women´s Woice, a nechaly nahlédnout do prostředí, kde není přebytek opuštěných budov, ale naopak velký nedostatek prostor a vysoké ceny, i tak lze ale vybudovat komunitní centrum, pokud se umělci spojí. Jak se vlastně na konferenci vzaly delegátky z Kanady? TEH vychází z evropského kontinentu, nicméně dnes již některé organizace z řady „Associated organizations“ sídlí a působí mimo evropský kontinent a další žádají o toto členství.

Konference Trans Europe Halles 2022 ve Studiu ALTA – tým Nové Cvernovky a ruční výroba papíru (foto Darja Lukjaněnko)

Škola hrou, v praxi
Jak již bylo řečeno, jeden celodenní program věnovaný udržitelnosti a revitalizaci měl připraven tým Nové Cvernovky, který si jako hosta přizval výřečného nadšence Wernera Wiartallu z Ufa Fabrik. Program pojali netradičně tím, že zájemce o své téma nejprve provedli praktickým workshopem ruční výroby papíru, s neskrývaným úmyslem ukázat hodnotu výrobku a dlouhou cestu k němu, pokud není svěřena tovární výrobě. Já věřím, že většina lidí si je hodnoty věcí vědoma, i když jde o „spotřební“ zboží, a že i promítání naučných krátkých filmů, které srovnávají ekologickou a mainstreamovou cestu k výrobě čehokoli, toto vědomí pouze utvrzuje. Ale ukazuje to nadšení týmu. A ve výsledku se i kolem výroby papíru přes počáteční nejistotu rozproudila zábava. Vůbec měla TEH Conference 93 atmosféru spíš festivalu než konference.

Tým Nové Cvernovky vzal prezentaci opravdu od podlahy, a co se nevešlo prvního dne do sedmi minut, si vynahradil. Nemusíme brát vše jako návod nebo způsob rekonstrukce prostor napodobovat, ale přinejmenším jsou to už příklady ze skutečné praxe, ukazujeme si na nich práci na celkem rozsáhlém areálu a plány na to, jak ze školní budovy z 60. let vytvořit během let energeticky neutrální objekt. Pokud se to povede podle plánu, půjde o projekt evropského rozměru. Navíc ze všeho čiší zápal pro věc, tým natočil i dokument o revitalizaci místního parčíku doslova krok za krokem.

Zavzpomínala jsem na podzimní Signal Fest – i když se to může zdát, nejsem proti němu nijak zaujatá, ale rozdíl v přístupu k tématu je markantní, včetně toho, jak uspořádat skutečně praktický seminář. Podzimní konference na téma „Udržitelnost kulturního a uměleckého prostředí“ v jeho režii úplně praktická nebyla, počínaje tím, že by člověk očekával, že návštěvník na ni jde už z osobního zájmu, takže nepotřebuje, aby mu tam někdo začal vysvětlovat, co je idea cirkulární ekonomiky, až po to, že očekává právě takovéto rady z praxe na velkých projektech a ne domácí tipy ve smyslu, že vodou z vany je dobré zalévat. Protože v divadle řešíme problémy v úplně jiných dimenzích a hledáme radu spíš v tom, jak usvítit představení a vytopit v zimě auditorium tak, aby netrpěl rozpočet a zbytečně nerostla uhlíková stopa. Proto potřebujeme příklady velkých a fungujících projektů, jako je Nová Cvernovka a Uffa, ačkoli je jasné, že nemůžeme v našich podmínkách aplikovat všechny metody. Werner Wiartalla byl neméně detailní v popisu technologií a zlepšováků, které by asi nebyly všechny v souladu s naší legislativou, ale najdeme v nich spoustu tipů (klimatizace za pomoci rostlin, využití přírodních materiálů, rainwater harvesting, speciální plynové vytápění pro vysoké haly, ale také starý dobrý kompost).

Konference Trans Europe Halles 2022 ve Studiu ALTA – Under the Surface (foto Darja Lukjaněnko)

Vypadá to, že tato témata s kulturou nesouvisejí, ale dříve nebo později jednoduše budou a budou muset být řešena i v rámci umělecké praxe. Studio ALTA například bude brzy postaveno před úkol revitalizovat pro svou činnost již třetí nové prostory, protože v Invalidovně už příští rok nemůže zůstat. Je jistě rozdíl, jestli získá do pronájmu objekt uvnitř městské zástavby, nebo budovu ve volném prostoru, ale velké stavební úpravy je tak jako tak neminou – předtím, než se opět otevře jako prostor pro umění a současný tanec. Studio ALTA je pro akci tohoto typu tedy hostitelem z nejpovolanějších.

Performativní umění na konferenci také mělo své místo. Po všechny dny se v areálu mezi diváky pohyboval Florent Golfier coby Atlas. Růžový klaun, který nese na bedrech celý svět, ale snaží se lidem ulehčit jejich život, a především si rád povídá… Performerky z ras Spielraum & Collective Waves přizvaly účastníky na malou performativní vycházku s jednou variantou jejich projektu Under The Surface, který se jako celek chce umělecky vztáhnout k ukončování těžby uhlí.  Nebo Alica Minar uvedla svou outdoorovou choreografii Permeance, která prohlubuje vztah k přírodě a životodárné vodě (a o premiéře jsme psali zde).

Konference Trans Europe Halles 2022 ve Studiu ALTA (foto Darja Lukjaněnko)

Budoucnost Studia ALTA – nové prostory a nové výzvy: stěhování do Libně!
Budoucnost Studia ALTA asi vrtá hlavou nejednomu z nás, kdo zaslechl zprávy o nastávajícím stěhování. Zjišťovali jsme tedy hned podrobnosti a můžeme prostřednictvím Ludmily Vackové odtajnit první informace o další etapě jejího fungování. A bude to jako vždycky velká výzva!

„Vzhledem k tomu, že právě během TEH konference byla na úřední desce MČ Prahy 8 vyvěšena naše žádost o pronájem bývalého Zámeckého pivovaru v Libeňském podzámčí a ta byla úspěšně akceptována veřejností, tímto krokem jsme postoupili a v blízkých dnech budeme podepisovat smlouvu s MČ Prahy 8 o dlouhodobém pronájmu tohoto objektu, resp. Objektů. Dá se tedy říci, že informace již může být veřejná. S MČ Praha 8 jednáme již rok o podmínkách a možnostech.

Budovy jsou sice v tuto chvíli bez základní infrastruktury tzn. chybí rozvody vody, elektřiny, kanalizace a vytápění, nicméně vše se dá v blízkém okolí napojit a vybudovat a schránka budov v tak špatném stavu není. S Invalidovnou se to myslím nedá úplně srovnávat. Při existenci dlouhodobé smlouvy to věřím má smysl. A my se na to těšíme a pracujeme již na architektonické studii úpravy prostor právě pro činnost Studia ALTA.

Bude to velká práce, ale s možností delší vize, jelikož nejde jen o dočasné využití na jeden, dva roky, jsme připraveni se namotivovat a přenést ducha Alty na nové místo, které se nám stane působištěm. Součástí by měl být divadelní sál pro přibližně 120 osob, další 2 multifunkční sály, specifické výstavní (site-specific) prostory či společenský hub (Obývák).“

Tým konference TEH Studia ALTA (foto Darja Lukjaněnko)

Studio ALTA teprve shromažďuje ohlasy na konferenci Trans Europe Halls od účastníků. My můžeme naši reportáž zakončit vzkazem od ředitelky TEH, které s námi Studio ALTA sdílelo:

„Milý týme Studia ALTA,

jménem celé koordinační kanceláře TEH vám všem děkuji za nádhernou konferenci a vřelé přivítání v Praze. V průběhu celé akce bylo hluboce cítit mnoho síly, inspirace a závanu změny, stejně jako dlouho ztracený pocit sounáležitosti. Lidé byli šťastní. Vy jste je udělali šťastnými.

Tiffany Fukuma
Výkonná ředitelka TEH“

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

[mc4wp_form id="339371"]

Mohlo by vás zajímat


5 1 vote
Ohodnoťte článek
Subscribe
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments