Košické hudební jaro vyvrcholí ve skandinávském koloritu

Roland Kluttig je v recenzích označován za jednoho z mála dirigentů na světě, kteří interpretují nejnovější hudbu stejně mistrně jako Beethoven, Wagner nebo Sibelius. Do Státní filharmonie Košice přijíždí na tematický Večer severské hudby. Koncert zahájí symfonická báseň Oceanidy Jeana Sibelia, která nabízí hudební metaforu vodního živlu. Skladatel se inspiroval samotným Atlantským oceánem během cesty do Spojených států.

“Myslím, že Symfonie č. 2 g moll Wilhelma Stenhammara je mistrovské dílo. Spojuje v sobě zvláštní a velmi typickou severskou atmosféru Sibelia, která mátla jeho německé a rakouské současníky, s důvěrněji známou tradicí Brahmse. Stenhammar byl skvělý dirigent, dlouholetý šéfdirigent göteborgských symfoniků, kterým tuto skladbu věnoval na rozloučenou. Z orchestru je cítit poznání jako v Mahlerově symfonii. Je slyšet, jak moc mu imponovala Sibeliova 5. symfonie, ale také jak se ji snažil spojit s tradičnější formou. Druhé téma první věty mi svou melancholií velmi připomíná Dvořákovu hudbu, i když je velmi originální,“ říká Roland Kluttig o titulu z pera klavírního virtuosa.

Mezi díly Fina a Švéda se ke skandinávskému triu připojí i norský skladatel Edvard Grieg. Zatímco severská hudba představuje pro mnohé posluchače spíše neznámé vody, Griegův Klavírní koncert a moll se těší popularitě díky své originální lyričnosti či silným kontrastním náladám. Sólově se návštěvníkům představí Lise de la Salle, jejíž kalendář zahrnuje koncerty po celé Evropě, Americe, Asii a nyní také jeden v Košicích. Deník Washington Post o hře mladé Francouzky napsal, že „vzrušení neustalo ani na vteřinu, dokud se její ruce nezvedly nad klaviaturu“.

Nejnovější inscenovaný projekt Petera Mazalána Schwanengesang D957 / Labutí píseň spojuje stejnojmenný písňový cyklus Franze Schuberta se skutečným příběhem režisérovy sestry – matky autistického dítěte, která bojuje s rakovinou prsu. Nejedná se však o její poslední „labutí“ píseň; léčba byla úspěšná. Je o silné touze žít. „Projekt má tři roviny – je to varování, že se to může stát i nám, musíme se sledovat, dbát na prevenci. Dále nabízí krásný hudební materiál a poezii, kterou zhudebnil Schubert a se kterou pracujeme. A ta zase tvoří nosnou kostru, na níž zkoumáme nemoc a osud člověka, který chce navzdory svému údělu pokračovat. A pak přichází text Jany Bodnárové, který je dokonalým průsečíkem skutečnosti a Schubertových písní,“ říká o vrstvách multižánrového projektu Peter Mazalán, autor koncepce, režie a scénografie.

Cyklus Labutí píseň uslyšíte v podání Petera Kellnera, sólisty Vídeňské státní opery s debuty v MET, Královské opeře v Londýně a berlínské Státní opeře. Na klavír ho doprovodí oceňovaný korepetitor Róbert Pechanec. Osudem zkoušenou hlavní postavu ztvární Táňa Pauhofová a její matku Jana Oľhová.