Král korunním princem aneb Temné hodinky na Barokních podvečerech

  1. 1
  2. 2
Barokní podvečery 2018 v pravidelné režii souboru Collegium Marianum byly zahájeny 15. března v reprezentativním sále Lobkowiczkého paláce na Pražském hradě. Soubor pod vedením Jany Semerádové a barytonista Tomáš Král tu přednesli program s názvem Leçon de Ténèbres.
Leçon de Ténèbres – Tomáš Král, Collegium Marianum – Barokní podvečery 15. 3. 2018 (zdroj Collegium Marianum / foto © Petra Hajská)

Letošní koncertní řada bude zaměřena na vzájemné vlivy italské a francouzské hudby, což je nevyčerpatelná repertoárová studnice. Tentokrát zazněly skladby Marca Antoina Charpentiera, autora plodného a uznávaného, přece jen však znevýhodněného monopolem kolegy Lullyho. Stěžejní Charpentierova díla doplnily v programu skladby Johanna Caspara Ferdinanda Fischera a Johanna Abrahama Schmierera, autorů sice německých, ale tvořících zcela ve francouzském duchu.

U renomovaného souboru Collegium Marianum se můžete spolehnout, že i méně známí či zapomenutí skladatelé budou uvedeni právem a nezůstanou ve stínu slavnějších jmen. Tak tomu bylo i tentokrát. Fischerova Ouverture č. IV d moll byla ideálním úvodním kusem a nastolila tu správnou francouzskou náladu. Vrcholem prvního čísla byla pro mě věta Passacaille, na jedné straně celistvá a na druhé straně lehce proměnlivá, se subtilními odchylkami tempa podle nálady a tónorodu jednotlivých variací. Na instrumentální složce bylo v průběhu celého večera znát, jak dokonale se soubor zabydlel ve francouzském hudebním světě. Jako jediný stín na zvukové vyváženosti by se dala označit jistá převaha horních hlasů nad basy a lehká nesouhra s continuem. Tyto kazy mohou jít na vrub i prostoru, působivému sálu, majícímu ovšem daleko k chrámu, pro nějž byla většina skladeb komponována.

Pilířem večera bylo duchovní dílo Marca Antoina Charpentiera, konkrétně Tenebrae factae sunt H. 129 a tři jeho Leçons de Ténèbres čili temné hodinky, hudba k modlitbám svatého týdne, provozovaná ve své době při svíčkách a jejich postupném zhášení. Jako sólista se zde představil barytonista Tomáš Král, zkušený interpret barokního a klasického repertoáru. Své vystoupení slovně uvedl a zavdal mi tím podnět i k názvu tohoto článku. Bonmot Jany Semerádové: „Kdo jiný by měl být povolán zpívat hudbu pro královský chrám než – Král“ přebil svou vlastní uskromňující pointou: „než – Francouz.“

Leçon de Ténèbres – Tomáš Král, Collegium Marianum – Barokní podvečery 15. 3. 2018 (zdroj Collegium Marianum / foto © Petra Hajská)

Bonmoty, ať pronesené na hradě, či v podhradí, ovšem nemusejí mít pravdu. Především neplatí, že rodilý mluvčí je automaticky nejlepším interpretem ve svém rodném jazyce a v domácím repertoáru. Špičkoví zpěváci, drilovaní jazykovými kouči, mohou dosáhnout nejlepších výsledků bez ohledu na národnost. A jazyková stránka výkonu Tomáše Krále byla v pořádku, srozumitelná a přesvědčivá (pro úplnost dodávám, že nešlo o francouzštinu, ale o pofrancouzštělou latinu).

Pro mě však v této hudbě ještě nekraloval z jiných důvodů, i když svůj part uchopil přímo fascinujícím způsobem. Dlouhé noty, nad kterými měl absolutní kontrolu a které rozvíjel s postupným vibrátem, crescendem či decrescendem, měly moc přikovat posluchače k sedadlu. Vlastně jsem to tušila a velmi jsem se na to těšila, zejména v Tenebrae, kde jsem si to také nejvíce vychutnala. Jak však psala Jana Franková ve slově k programu, Tenebrae je skladba střídmější ve zdobnosti. Lineární pojetí je tu zapotřebí. Ale uhrančivé legato jako převládající kvalita nemůže vytěžit veškeré hudební bohatství Temných hodinek. Tomáš Král je vynikající operní zpěvák a v těchto skladbách, tak operou ovlivněných, bych si přála slyšet více operního myšlení. Ještě větší zdůraznění textu ve smyslu méně zpěvu a více deklamace, modelování kratších frází, a nejen dechberoucí dlouhé linie. (Dechberoucí pro posluchače samozřejmě; Tomáš Král vypadá, že jemu jen tak něco dech nesebere.) Občasné ubírání na intenzitě v zájmu odlehčenějšího, plastičtějšího frázování a zejména pověstných francouzských ozdob! Zpěvák je jistě všechny provedl bravurně, ale vzhledem ke stálé intenzitě jeho hlasu i doprovodného orchestru nevnesly onu eleganci a lehkost. A tak se nesly první dvě Temné hodinky pro bas a Tenebrae v podobném duchu. Až ve Třetí temné hodince, psané pro baryton, přišla s novou polohou hlasu nová, světlejší barva a s ní ono oživení výrazu. A příslib, jaké ještě rezervy v sobě sólista má a co všechno může použít příště.

Leçon de Ténèbres – Tomáš Král, Collegium Marianum – Barokní podvečery 15. 3. 2018 (zdroj Collegium Marianum / foto © Petra Hajská)

Shodou okolností v těchto dnech na pražské Akademii múzických umění proběhla Akademie Versailles, kurzy staré hudby s mezinárodními lektory. Umělecký ředitel Centra pro barokní hudbu ve Versailles Benoît Dratwicki na nich učil zpěváky správnou francouzskou deklamaci, a to i francouzské frekventanty, kteří kvůli tomu přijeli do Prahy. Čili opět důkaz, že i rodilí mluvčí se mají v tomto bodu co učit. Ve světle takové detailní práce, které jsem byla svědkem, pro mě Tomáš Král ještě není králem francouzské vokální hudby, ale korunním princem. Prvním následníkem v pořadí, kterého nemusí nikdo přestihnout, ale ještě nesedí na trůnu. Ovšem na tom francouzském. V přídavku, v části Salve Regina Jana Dismase Zelenky, se objevilo téměř vše, co mi předtím chybělo, a proto hlásím, že nejvyšší basový úřad český je obsazen.

Hodnocení autorky recenze: 80 %


Barokní podvečery 2018
Leçon de Ténèbres
Tomáš Král (baryton)
Jana Semerádová (umělecká vedoucí, flauto traverso)
Lenka Torgersen (koncertní mistr)
Collegium Marianum
15. března 2018 Lobkowiczký palác Praha

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2

Hodnocení

Vaše hodnocení - Leçon de Ténèbres - J. Semerádová & Collegium Marianum, T. Král (Barokní podvečery 15.3.2018)

[yasr_visitor_votes postid="289381" size="small"]

Mohlo by vás zajímat