Kvarteto Martinů objevuje Josefa Beneše

Kvarteto Martinů, které už v minulosti přispělo k znovuobjevení opomíjených děl (Sergej Tanějev, Petr Eben), dává patrně poprvé po 150 letech zaznít kvartetům, které si rozhodně zaslouží nebýt zapomenuty.
Kvarteto Martinů (foto Petra Hajská)
Kvarteto Martinů (foto Petra Hajská)

Violoncellistka Kvarteta Martinů Jitka Vlašánková uvedla: „Myslím, že vždy je možné vytěžit ze zdánlivě beznadějné situace něco pozitivního. To byl případ covidových lockdownů. Byl najednou čas na aktivity, na které by si člověk jinak nedokázal udělat místo. Tak jsem obnovila po několika desetiletích kontakt s rodinným přítelem houslistou Františkem Jarošem, který mě kdysi připravoval na zkoušky na konzervatoř, ale také učil francouzštinu. Požádala jsem ho, zda by nemohl se mnou v té francouzštině pokračovat „on-line“. On sám pochází ze stejné obce jako Josef Beneš a Benešovým dílem se jeden čas velmi intenzivně zabýval – jako badatel i jako interpret. Začala jsem se o Benešovy Kvartety zajímat a různé signály mi napovídaly, že to je kvalitní hudba, kterou by byla škoda nechat ležet ladem. Když to bylo možné, přehráli jsme na zkoušce Kvarteta Martinů většinu textu. Usoudili jsme, že v té hudbě je velký potenciál a že se pokusíme ji přivést k životu – jednak na koncertní podia, ale především ji nahrát. Pak už pokračovalo vše běžnou cestou – nastudování, provedení na několika koncertech, práce v nahrávacím studiu, a nakonec spolupráce na tom, aby i po formální a vizuální stránce bylo nové album vydařené.“

Album, které vydává Supraphon 14. října 2022, vychází právě včas, aby přispělo k připomenutí 150. výročí Benešovy smrti v roce 2023.

Jméno Josefa Beneše (1795–1873) zachycují dobové prameny především jako houslového virtuosa a vynikajícího pedagoga. Rodák z Batelova se od svých devatenácti let pohyboval mezi Vídní a Lublaní, ale i na koncertních cestách. Na jedné z nich se v Itálii seznámil s N. Paganinim a Alessandrem Rollou. Dosáhl prestižních postů (dirigent Filharmonické společnosti v Lublani, profesor Akademie hudby ve Vídni, první koncertní mistr vídeňského Dvorního divadla). Většina opusů z nevelkého dochovaného skladatelského odkazu tvoří kusy pro vlastní sólistické uplatnění. Dva smyčcové kvartety, jež Benešovu tvorbu uzavírají (vydány 1865, respektive 1871), jsou z jiného soudku, ale jednotlivé party vyžadují velmi zdatné hráče.

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

[mc4wp_form id="339371"]

Mohlo by vás zajímat


0 0 votes
Ohodnoťte článek
Subscribe
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments