Laureáti mezinárodní hudební soutěže Concertino Praga 2019 se představili se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu

Výsledky letošního ročníku mezinárodní soutěže Concertino Praga už dávno známe; na koncert jejích laureátů jsme si však museli několik měsíců počkat. Za doprovodu Symfonického orchestru Českého rozhlasu pod vedením Marka Šedivého se tito mladí talentovaní umělci představili v neděli 9. června 2019 v Dvořákově síni pražského Rudolfina.

Mezinárodní hudební soutěž Concertino Praga, jež se už 53 let zaměřuje na objevování talentů z řad mladých hudebníků (ve věku 15 až 17 let), byla tento rok vypsána v oborech klavír, harfa, housle a violoncello. Z celkem 38 soutěžících se po tříkolovém „souboji“ stal absolutním vítězem český klavírista Jan Čmejla. Nedělní koncert, na kterém se Čmejla představil spolu s dalšími sedmi laureáty, byl předehrou k jejich jihočeskému koncertnímu turné, jež se zakončí 14. června 2019 v Jindřichově Hradci. Stejně jako nedělní koncert bude i tento živě přenášen Českým rozhlasem Vltava.

Právě kvůli zmíněnému přímému přenosu se na pražské akci mluvilo více, než bývá zvykem. Moderátorce Janě Trojanové se však podařilo skloubit „suchý“ popis dění, který byl nezbytný pro rozhlasové posluchače, se zajímavými informacemi ze zákulisí soutěže a z rozhovorů s mladými umělci. Dozvěděli jsme se tedy mimo jiné důvody, které vedly k výběru jejich nástroje – ne vždy totiž k němu byli podníceni rodiči, jak bychom mohli předpokládat; například Syon Najman, držitel první ceny v oboru violoncello, chtěl původně hrát na klavír, ale z kapacitních důvodů jeho hudební školy mu bylo „přiděleno“ violoncello. Také ne každý byl oním „zázračným“ dítětem, které už v kolébce vydává první tóny na svůj nástroj.

První polovina koncertu, která byla věnována držitelům druhých cen ve svých kategoriích, otevřela ukrajinská harfistka Yelyzaveta Rakovska. Při jejím přednesu Danse sacrée et danse profane Clauda Debussyho posluchač téměř nemohl uvěřit, že má před sebou pouze šestnáctiletou dívku – profesionálním způsobem nejen hry, ale i vystupováním na pódiu bylo znát, že se spoluprací s orchestry už má i přes svůj nízký věk své zkušenosti. Naprosto samozřejmě se před diváky dále postavila i houslistka Lora Markova. Její podání první věty Koncertu pro housle a orchestr č. 3 h moll Camilla Saint-Saënse posluchače muselo navnadit na úplný závěr koncertu, kdy měl vystupovat její kolega Wiktor Dziedzic, který houslovou kategorii vyhrál. Pokud totiž tato šestnáctiletá Bulharka s nádherným tónem, jistou intonací, a to i při technicky velice náročných pasážích, skončila „až“ druhá, bylo se jistě na co těšit.

V přehlídce mladých talentovaných hudebnic pokračovala violoncellistka Mariia Slashcheva (Edward Elgar: Koncert pro violoncello a orchestr č. 1 e moll, 3. věta), která se svým kolegou z kategorie, již zmíněným Syonem Najmanem, vystupujícím v druhé části koncertu (Joseph Haydn: Koncert pro violoncello a orchestr č. 1 C dur, 2. věta), sdílí schopnost docílit nádherně sametového a barevného zvuku a na velkém rozsahu (přestože je ve vyšších polohách ještě co zlepšovat po intonační stránce).

Tanec smrti Franze Liszta poté přednesla klavíristka Eliška Tkadlčíková, která ve svých sedmnácti letech podala velice inteligentní výkon s elegantním úhozem a profesionálním nadhledem sólového hráče, přestože na souhře bylo znát, že s orchestrem nevystupuje každý den. Prozatímní tečka, než se posluchači rozutekli na přestávku, pak patřila Duu Bubreg, tj. bratrům Bencemu a Mártonu Bubregovým, kteří se v minulém ročníku Concertina Praga stali absolutními vítězi.

Po přestávce nás pak mělo čekat to nejlepší – držitelé prvních cen. Ale laťka už byla nastavená tak vysoko, že ji bylo těžko dále zvyšovat. Navíc se v této půlce některé výkony jistě nezdařily tak, jak by si to jejich aktéři představovali, například krátký výpadek ruské harfistky Aleksandry Arsenovy, interpretující Koncert pro harfu a orchestr A dur Karla Ditterse z Dittersdorfu, skladbu dosti nebezpečně rozkymácel.

Celý večer však prudce vygradoval druhou větou Koncertu pro klavír a orchestr č. 1 g moll Felixe Mendelssohna-Barthdoldyho v podání Jana Čmejly a poté třetí větou Koncertu pro housle a orchestr D dur Petra Iljiče Čajkovského se sólistou Wiktorem Dziedzicem. Tyto skladby ukázaly vysokou technickou vyspělost obou hudebníků (běhavé pasáže v rychlých tempech, v případě houslí čistá intonace i v hodně vysokých polohách atd.) a zároveň daly jasně najevo, že i tyto téměř děti jsou schopny naplno prožít každou hudební frázi. To je vlastně to nejcennější, co bylo cítit z výkonů na koncertě – měli jsme před sebou osm hudbu prožívajících bytostí, na nichž byla znát velká píle, která však nepřerostla v mechaničnost a vyprázdněnost hudebního projevu, jak to často u mladých a ještě nevyzrálých muzikantů pozorujeme.

Program koncertu

Yelyzaveta Rakovska
Claude Debussy: Danse sacrée et danse profane

Lora Markova
Camille Saint-Saëns: Koncert pro housle a orchestr č. 3 h moll, op. 61
Violin Concerto No. 3 in B minor, Op. 61
I. Allegro non troppo

Mariia Slashcheva
Edward Elgar: Koncert pro violoncello a orchestr č. 1 e moll, op. 85
Cello Concerto in E minor, Op. 85
III. Adagio

Eliška Tkadlčíková
Franz Liszt: Tanec smrti
Totentanz

Bence Bubreg | Márton Bubreg  j.h.
Olivier Truan: The chase

Aleksandra Arsenova
Karl Ditters von Dittersdorf: Koncert pro harfu a orchestr A dur
Concerto for Harp and Orchestra in A major
I. Allegro molto

Syon Najman
Joseph Haydn: Koncert pro violoncello a orchestr č. 1 C dur
Cello Concerto No. 1 in C Major
II. Adagio

Jan Čmejla
Felix Mendelssohn-Bartholdy: Koncert pro klavír a orchestr č. 1 g moll, op. 25
Piano Concerto No. 1 in G minor, Op. 25
III. Presto. Molto Allegro e vivace

Wiktor Dziedzic
Petr Iljič Čajkovskij: Koncert pro housle a orchestr D dur, op. 35
Violin Concerto in D major, Op. 35
III. Finale. Allegro vivacissimo