Hudba českých autorů provází letošní laureáty po celou jejich dosavadní uměleckou dráhu. Magdalena Kožená věnuje velkou péči české písňové tvorbě – počínaje Janem Dismasem Zelenkou přes Antonína Dvořáka, Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů po autory 20. a 21. století, jako je Petr Eben nebo Ondřej Adámek – a úspěšně ji interpretuje na mezinárodních scénách. Sir Simon Rattle je v současnosti jedním z největších propagátorů české hudby v zahraničí, mnohokrát to prokázal i jako šéfdirigent Berlínské filharmonie nebo London Symphony Orchestra.
Magdalena Kožená patří mezi nejvyhledávanější pěvkyně současnosti. Její rozmanitý repertoár sahá od hudby barokní přes díla mistrů klasicismu a romantismu až po hudbu 20. století. Je nejen vynikající interpretkou, ale rovněž kulturní ambasadorkou České republiky. Aktivně se podílí na propagaci české hudby a českého kulturního dědictví v zahraničí, ať již při koncertních vystoupeních, nebo prostřednictvím nahrávek. Významnou součást jejích aktivit tvoří podpora základního uměleckého vzdělávání v České republice – za tímto účelem založila nadační fond, který mj. pořádá celostátní festival mladých interpretů ZUŠ Open.
Sir Simon Rattle zahájil svou profesionální dráhu u Birminghamského symfonického orchestru. Do všeobecného povědomí vstoupil zejména jako šéfdirigent Berlínské filharmonie, v jejímž čele stál v letech 2002–2018. Jeho hudební cítění významně ovlivnila česká hudební kultura. Již jako sedmiletý poslouchal gramofonové nahrávky České filharmonie pod vedením Karla Ančerla, aniž mohl tušit, že u prvního českého orchestru získá o více než půlstoletí později post hlavního hostujícího dirigenta. Simon Rattle mimo jiné realizoval ceněnou soubornou nahrávku Dvořákových erbenovských symfonických básní, snímek Janáčkovy opery Příhody lišky Bystroušky či v roce 2024 vydané album Czech Songs s písněmi Bohuslava Martinů, Antonína Dvořáka, Hanse Krásy a Gideona Kleina, na kterém se podílela rovněž Magdalena Kožená.
„Prestiž Ceny Antonína Dvořáka podtrhuje i slavnostní koncert a předávací ceremoniál ve Španělském sále Pražského hradu. Akademie klasické hudby vždy vybírá laureáty z řad špičkových osobností či institucí, jejichž přínos české hudbě a šíření odkazu Antonína Dvořáka je zásadní pro publikum napříč globální kulturní obcí,“ uvádí ředitel Akademie klasické hudby Robert Kolář.
Cena Antonína Dvořáka je za nadační podpory Karel Komárek Family Foundation vyhlašována Akademií klasické hudby od roku 2009. Jejím cílem je ocenit mimořádné umělecké počiny nebo významné zásluhy na propagaci a popularizaci české klasické hudby v České republice i v zahraničí. Laureáti získávají skleněnou plastiku violoncella, kterou podle návrhu akademického architekta Jiřího Pelcla vyrobili skláři společnosti Moser.
Cenu Antonína Dvořáka doposud obdrželi Josef Suk (2009), Ivan Moravec (2010), Jiří Kout (2011), Ludmila Dvořáková (2012), Jiří Kylián (2013), Jiří Bělohlávek (2014), Yo-Yo Ma (2015), Richard Novák (2016), Ivan Klánský (2017), Česká filharmonie (2018), Gabriela Beňačková (2019), Jakub Hrůša (2020), Sir András Schiff (2021), Pražský filharmonický sbor (2022), Panochovo kvarteto (2023) a Barrie Kosky (2024).
Akademie klasické hudby vznikla v roce 2002 s cílem propagovat a popularizovat české hudební umění v České republice i v zahraničí. Od roku 2008 pořádá mezinárodní hudební festival Dvořákova Praha, od roku 2009 uděluje Cenu Antonína Dvořáka. Počínaje rokem 2020 je spolupořadatelem Dvořákovy mezinárodní rozhlasové soutěže pro mladé hudebníky Concertino Praga.
