Antonín Rejcha komponoval Lenoru v letech 1805-6 ve Vídni. Shodou nešťastných okolností ji za svého života nikdy neslyšel. Dílo totiž kvůli námětu zakázala vídeňská cenzura. Nepomohly ani přímluvy Rejchova přítele Ludwiga van Beethovena, který tvrdil: „Kdybych byl hrabětem Esterházym, dal bych ji provést tak, jak si zaslouží.“ Rejcha po zákazu odcestoval do Lipska, ale v předvečer jeho koncertu vstoupila do města část napoleonských vojsk. Zábavy, divadla i koncerty, vše bylo zakázáno. „Těžko soudit, jak by Rejcha s Lenorou naložil, kdyby ji měl možnost slyšet, zda by ji revidoval, nebo ne. A také jak by dílo zasáhlo do vývoje hudby, kdyby došlo k jeho dobové premiéře. Je asi zbytečné klást si takové otázky, osobně jsem ale přesvědčen, že Lenoru čeká na koncertních podiích velká budoucnost,“ uvedl dramaturg Filharmonie Brno Vítězslav Mikeš. Upozornil, že Rejcha v Lenoře předznamenal plných 250 let před Berliozovou Fantastickou symfonií nástup programní hudby. „Orchestrální doprovod, intermezza i samostatná čísla jsou zvukomalebná, přesvědčivě vyjadřují duševní stavy postav nebo přírodní jevy. K části oratoria předepsal pantomimu a účast tanečního souboru. To vše bylo na svou dobu naprosto neslýchané,“ zdůraznil Mikeš.
Námětem oratoria je baladická báseň Gottfrieda Augusta Bürgera, jednoho z hlavních představitelů hnutí Sturm und Drang. Text zpracovává stejný námět jako Erbenovy Svatební košile: mladá dívka čeká na návrat milého ze sedmileté války, matka ji od čekání zrazuje, avšak dívka nepřestává věřit. Nakonec se jej jedné noci dočká, ovšem v podobě umrlce, který ji táhne na hřbitov. „Útržkovité věty, výkřiky básní, ohlasy vojenských písní, refrénovité opakování slov… Text přímo láká ke zhudebnění. A není vyloučeno, že Rejchův svobodomyslný naturel přitahovala i kontroverze, kterou báseň vyvolávala a kterou luteráni označovali za výsměch náboženství a zneužití biblických výrazů a učení,“ uvedl Mikeš.
Za Rejchova života Lenora s největší pravděpodobností nezazněla, neexistují záznamy ani o jejím pozdějším uvedení. Prokázané je uvedení v 80. letech minulého století. Z té doby pochází také jedna ze dvou dostupných nahrávek.
V brněnském provedení se partu Lenory ujme sopranistka Martina Janková, Matku ztvární sopranistka Pavla Vykopalová, Vypravěče tenorista Wojciech Parchem a Viléma barytonista Jiří Brückler. Orchestr a Český filharmonický sbor Brno bude řídit šéfdirigent Dennis Russell Davies. Všechny tři koncerty se konají v Besedním domě od 19.30.
