Letní slavnosti staré hudby na závěr zvou na královské radovánky do Versailles

Hudbě, která zněla na francouzském královském dvoře ve Versailles během sedmnáctého a osmnáctého století, bude ve čtvrtek 5. srpna 2021 v kostele sv. Šimona a Judy v Praze patřit závěrečný koncert dvaadvacátého ročníku festivalu Letní slavnosti staré hudby. V podání rezidenčního souboru Collegium Marianum a sedmi operních pěvců zazní v koncertním provedení a historicky poučené interpretaci dvě malé opery opěvující samotného krále.
Collegium Marianum (zdroj Letní slavnosti staré hudby)
Collegium Marianum (zdroj Letní slavnosti staré hudby)

První od Marca-Antoina Charpentiera z roku 1682 nese příznačný název Les Plaisirs de Versailles. Na úplný závěr festivalu pak v jejich podání uslyšíme v novodobé premiéře dílo Françoise Colina de Blamont z roku 1725 Le Retour des dieux sur la terre.

Program letošního festivalu se věnoval primárně hudbě evropských královských dvorů a je tedy logické, že zakončíme u toho francouzského, protože Versailles mělo v kulturním světě sedmnáctého a osmnáctého století zcela výjimečné místo”, uvádí umělecká vedoucí souboru Collegium Marianum Jana Semerádová, jejíž badatelské a umělecké úsilí spoluurčuje zásadním způsobem dramaturgické směrování celého festivalu.

Podtitulem dvaadvacátého ročníku festivalu bylo „Nobilitas“, koncerty tak sledovaly urozenost, ušlechtilost, „nobilitu“ a její podoby v širokém slova smyslu, a také jak se měnila v průběhu času ve vazbě k evropské hudební kultuře. Spojení šlechty a hudby v sobě zahrnuje nejen rovinu dvorské zábavy, ale také velice důležitou potřebu reprezentace a symbol ukotvení pozice v dobové společnosti. Tím se hudební produkce stávaly na jedné straně estetickou zálibou či projevem více či méně zapáleného hudebního mecenášství, na straně druhé nepřímým nástrojem politiky a vítaným prostředkem ke zviditelnění panovnického či aristokratického majestátu a jeho nedotknutelnosti. Tato rovina se promítá nejen do šlechtické hudební kultury raného novověku jako takové, ale také do námětů provozovaných děl.

Chantal Santon Jeffery (zdroj Letní slavnosti staré hudby)
Chantal Santon Jeffery (zdroj Letní slavnosti staré hudby)

Závěrečný koncert festivalu nechá posluchače nahlédnout do komnat snad nejznámějšího paláce na světě, pro nějž vznikal nejbohatší a nejrozmanitější hudební repertoár ze všech evropských královských sídel sedmnáctého a osmnáctého století. Již Ludvík XIV. zahájil ve Versailles tradici pravidelných zábavných večerů pro vybrané členy nejvyšší aristokracie. Tuto hudební „pochodeň“ od krále Slunce převzala manželka Ludvíka XV. Marie Leszczyńská, načež byla napodobována nejen ve Francii, ale po celé Evropě. Na koncertech pořádaných v králových či královniných salonech šlechta sledovala i tak zvané divertissements, malé opery v koncertním provedení. Jak v Les Plaisirs de Versailles Marca-Antoina Charpentiera, tak v Le Retour des dieux sur la terre Françoise Colina de Blamont vystupuje řada alegorických postav, které spolu s mytologickými božstvy opěvují krále. Pražské provedení Blamontova díla v podání sedmi sólistů, sopranistek Chantal Santon Jeffery, Marine Lafdal-Franc, Anne Sophie Petit a Adriány Kalafszky, kontratenoristy Clémenta Debieuvra, tenoristy Jordana Mouaïssii a basisty Thierryho Cartiera za doprovodu souboru Collegium Marianum bude novodobou premiérou a slavnostně tak završí festivalový program.

Projekt je součástí víceleté programové linie připravované ve spolupráci s prestižním Centrem barokní hudby ve Versailles (Centre de musique baroque de Versailles), na níž se podílí také Francouzský Institut v Praze. Více informací o koncertu se mohou zájemci dozvědět na stránkách Letních slavností staré hudby.

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

[mc4wp_form id="339371"]

Mohlo by vás zajímat


0 0 votes
Ohodnoťte článek
Subscribe
Upozornit na
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments