Letní slavnosti staré hudby nabídly irský folklor v půvabném barokním hávu

Irské lidové melodie se dodnes těší velké oblibě u posluchačů. Soubor A nocte temporis svým programem ukázal, že ke spojení irského folkloru a „vážné“ hudby mohlo docházet a docházelo již před romantizující vlnou zájmu o národní hudební tradice na samém konci 18. a v průběhu 19. stol. (Připomeňme v této souvislosti ze známějších skladeb třeba Beethovenovy Irské písně, zkomponované na popud skotského sběratele lidových melodií George Thomsona.) Pestrý program, který sestavila flétnistka Anna Besson, obsahoval kromě několika instrumentálních skladeb zejména písně s anglickými texty. Píseň Eileanóir a Rún (Ailen Aroon) s textem v irské gaelštině pak zazněla, včetně instrumentální verze, ve třech různých podobách, z toho poprvé v tradičním podání s charakteristickým zdobením melodie a bez doprovodu. Pokud jde o náměty, dominovaly texty o lásce (od celkem vulgárních až po melancholická milostná vyznání), program dále obsahoval písně válečné či satirické a společensky kritické. Písně, jež ve stejném pořadí figurují i na nahrávce souboru z roku 2019, vydané společností Alpha Classics, byly seskupeny do tematických bloků, které krátce uvedli jednotliví členové souboru.

Interpreti, věkem třicátníci, byli na pódiu velmi uvolnění. Nešetřili úsměvy a bylo poznat, že jim hraní zrovna této hudby působí potěšení. Anna Besson se ostatně publiku svěřila, že právě irská hudba ji v dospívání přivedla k zájmu o historické typy fléten, respektive k traversu a baroku. Jedná se o všestrannou umělkyni, která má za sebou úspěšné působení v symfonických i barokních orchestrech a menších uskupeních. Hravost a zpěvnost, kterými se vyznačoval její výkon, dosvědčovaly, že se zde jedná o repertoár, který jí je skutečně osobně blízký. Její flétna byla očekávatelně dominujícím nástrojem. Vedle ní tvořila obsazení ještě gamba (basová a diskantová), kterou výborně ovládala Myriam Rignol, a cembalo, za kterým usedl Loris Barrucand; na barokní trojřadou a tradiční irskou harfu hrála Sarah Louise Ridy, která však zůstávala většinou poněkud zvukově upozaděna.

Hlavním protagonistou večera byl nicméně tenorista Reinoud van Mechelen. Tento pěvec je uznávaným specialistou zejména na francouzskou barokní hudbu (viz album Dumesny, haute-contre de Lully, které nahrál právě se svým souborem A nocte temporis). Účinkuje se soubory jako Les Arts Florissant Williama Christieho či Le Concert Spirituel Hervé Niqueta. Představil se i s rezidenčním souborem Letních slavností staré hudby – Collegiem Marianem (například předloni na závěrečném koncertě festivalu). Uplatňuje se též na operních pódiích, a to například i v mozartovském repertoáru. Jako řada jeho pěveckých kolegů v oblasti staré hudby se rozhodl vykročit i vlastní cestou a v roce 2016 založil svůj ansámbl.

Tenorista přesvědčivě zpíval hrubozrnné strofické písně s melodií spíše v nižší poloze, které se však v jeho podání nestávaly jednotvárnými, i více stylizované písně lyrické. Zaujal přitom nejen jistotou a lehkostí svého pěveckého projevu, znělého a zvukově vyrovnaného v celém rozsahu, ale též širokou výrazovou škálou, která mu umožnila dobře vystihnout charakter jednotlivých melodií a písňových textů. Na patřičných místech předvedl pěvec i určitý komediální talent.

Celý koncert, který proběhl ve Velkém sále Trojského zámku (pořadatelé kvůli nestálosti počasí upustili od záměru konat jej venku), byl velmi povedený a setkal se nadšeným přijetím u publika, které prahlo po přídavku. Tím bylo How blest are shepherds z Purcellovy semiopery King Arthur. Instrumentalisté zde překvapili posluchače tím, že tenoristovi zazpívali chorus.

Letní slavnosti staré hudby mají na programu mimo jiné ještě jeden vokální koncert. V podání Collegia Mariana a přizvaných sólistů zazní 5. srpna v rámci projektu připravovaného ve spolupráci s Centrem barokní hudby ve Versailles divertissements Marca-Antoina Charpentiera a Françoise Colina de Blamont. Je tedy stále nač se těšit.

Hodnocení autora recenze: 90%

Letní slavnosti staré hudby – The Dubhlinn Gardens
26. července 2021, Velký sál Trojského zámku

Účinkující:
Reinoud van Mechelen – tenor, umělecký vedoucí
Anna Besson – flauto traverso, flauto piccolo, hudební nastudování
Sarah Louise Ridy – irská a trojřadá harfa
Myrian Rignol – diskantová a basová viola da gamba
Loris Barrucand – cembalo

Program:
The original Black Joke, sent to Dublin
Ah, the Poor Shepherd’s Mournful Fate
Jack Latine
Eileanoir a Rùn (sean-nós)
Ellen a Roone
Ailen Aroon, an Irish ballad sung by Mrs Clive at ye Theater Royal
Teague The Irish Trooper
Will ye go to Flanders
Killiecrankie
Mister Creagh’s Irish Tune, The Hawk of Ballyshannon
Anna, a Particular Favourite Irish song
Moggy Lawther
An Buachaillin Bàn – Donald Og
Hunt the squirrel – A reell for Jannie – Up wi’t Ailey
My Nanny O