Letní slavnosti staré hudby zahájí příští týden německý vokální soubor Calmus Ensemble

  1. 1
  2. 2
Zahájení 22. ročníku festivalu Letní slavnosti staré hudby bude 20. července pod monumentální klenbou kostela Panny Marie Na Slovanech patřit nejstaršímu a nejúžasnějšímu hudebnímu nástroji – lidskému hlasu. Renomovaný německý soubor Calmus Ensemble provede posluchače pozoruhodnou duchovní meditací prostřednictvím děl mistrů 16. století Orlanda di Lassa, Thomase Stoltzera a Leonarda Lechnera.

Calmus Ensemble (foto Letní slavnosti staré hudby)
Calmus Ensemble (foto Letní slavnosti staré hudby)

Festival Letní slavnosti staré hudby zve letos mezi 20. červencem a 5. srpnem především na hudbu šlechtických dvorů – od středověku přes renesanci a baroko až po období rokoka. Láká do inspirativního světa, jež je neodmyslitelně spjat se vznikem mnoha mimořádných děl i specifických hudebních forem. Právě při dvorech působila celá řada špičkových skladatelů. V podání předních zahraničních ansámblů a tuzemského souboru Collegium Marianum zazní například díla zkomponovaná pro španělské krále, dvory jeho francouzských kolegů Ludvíka XIV. a Ludvíka XV. nebo britskou princeznu Annu Hannoverskou.

Vedle nejstaršího hudebního nástroje, tedy lidského hlasu, mohou posluchači obdivovat i netradiční a mnohdy pozapomenuté hudební nástroje, jako jsou středověká loutna, fidula, irská harfa či vihuela de arco. Fidulu a středověkou loutnu rozezní italský ansámbl La fonte musica, belgičtí A nocte temporis zavedou posluchače do irských zahrad a hudbu zpoza Pyrenejí představí proslulé španělské soubory La Ritirata a Capella de Ministrers. V programu nechybí ani rezidenční ansámbl festivalu Collegium Marianum. Ten spolu se septetem francouzských pěvců uzavře 22. ročník Letních slavností staré hudby novodobou světovou premiérou divertissement Le Retour des dieux sur la terre Françoise Colina de Blamont, složeného pro francouzský královský dvůr.

Program festivalu doprovodí také mezinárodní mistrovské interpretační kurzy Akademie Versailles a interpretační semináře se členy souborů Calmus Ensemble a La Ritirata.

Podtitulem 22. ročníku festivalu je Nobilitas, koncerty tak budou sledovat urozenost, ušlechtilost, „nobilitu“ a její podoby v širokém slova smyslu, a také jak se měnila v průběhu času ve vazbě k evropské hudební kultuře. Koncerty se budou konat v sakrálních i světských historických prostorách hlavního města; v jednom případě festival využije i nezaměnitelnou atmosféru zámecké zahrady a návštěvníci se s festivalem podívají i do nově zrekonstruovaného prostoru tzv. Šlechtovky ve Stromovce. Spojení šlechty a hudby v sobě zahrnuje nejen rovinu dvorské zábavy, ale také velice důležitou potřebu reprezentace a symbol ukotvení pozice v dobové společnosti. Tím se hudební produkce stávaly na jedné straně estetickou zálibou či projevem více či méně zapáleného hudebního mecenášství, na straně druhé nepřímým nástrojem politiky a vítaným prostředkem ke zviditelnění panovnického či aristokratického majestátu a jeho nedotknutelnosti. Tato rovina se promítá nejen do šlechtické hudební kultury raného novověku jako takové, ale také do námětů provozovaných děl. Festivalový program zavítá na královské, místodržitelské, vévodské, papežské, dóžecí a další dvory vysoké aristokracie. Kultivované a hudbymilovné prostředí těchto mimořádné důležitých kulturních center, která vyzařovala do celé Evropy, tak prosvětlí i letošní festivalový ročník.

A cappella

Úhelným kamenem programu otevíracího večera 20. července v kostele Panny Marie Na Slovanech v režii vokálního souboru Calmus Ensemble bude Jeremiášův Pláč, zhudebněný bezesporu nejvšestrannějším a nejobdivovanějším skladatelem své doby – Orlandem di Lassem. Za kapelníkem bavorského vévody však nikterak nezaostává Slezan Thomas Stoltzer, magister capellae krále Ludvíka Jagellonského, ani Lassův žák Leonhard Lechner, čelný představitel německé vokální hudby sklonku 16. století.

La strada del cielo

S italským ansámblem La fonte musica pod vedením loutnisty Michele Pasottiho se vydáme za pozdně středověkými rozmanitostmi Apeninského poloostrova. Průvodcem večera bude především Johannes Ciconia – první z vlámských skladatelů, kteří v Itálii dosáhli oslnivé kariéry. Ciconia komponoval pro církevní hodnostáře v Římě, rod Visconti v Pavii či rod da Carrara v Padově, a dokonce i pro benátského dóžete. Dokázal zhudebnit i šlechtický erb a opěvovat tak aristokratické ctnosti jeho držitele…

Nejdůležitější ohniska duchovní i světské polyfonní praxe publiku představí trojice pěvců za doprovodu středověké loutny a fiduly. Zazní řada typických hudebních forem – moteto, kánon, madrigal, ballata či istampitta. Cesta ke hvězdám italského trecenta a quattrocenta začíná v kostele sv. Martina ve zdi ve čtvrtek 22. července.

Jana Semerádová (foto Petra Hajská)
Jana Semerádová (foto Petra Hajská)

Chaconne pro princeznu

Půvab rokokových melodií a rafinovanou virtuozitu na Letních slavnostech staré hudby představí dvojice špičkových umělců – Jana Semerádová a Erich Traxler. Chaconne pro princeznu v barokním sále Šlechtovky v pražské Stromovce potěší 24. července i ty nejnáročnější posluchače.

Učit se hrát na cembalo u samotného Georga Friedricha Händela se nepoštěstilo jen tak někomu. Avšak talentovaná princezna Anna Hannoverská (později princezna Oranžsko-Nassavská, dcera britského krále Jiřího II.) měla to štěstí, že se u Händela učila celých jedenáct let. Händel nepochybně odvedl vynikající práci, neboť se z ní stala znamenitá cembalistka. Dokonce i Jean-Marie Leclair obdivoval Její Výsost za „zálibu v opravdových krásách hudby a hluboké znalosti o zákonitostech tohoto umění“. Oba skladatelé se nechali inspirovat Anninou osobností, komponovali pro ni a dedikovali jí svá díla, která dodnes lákají současné interprety.

O uměnímilovné a hudebně nadané aristokratce je známo, že byla zároveň osobou dosti panovačnou až despotickou, ale jistě i ona by ocenila, že nahrávka děl, kterými ji vzdali velcí mistři hold a která zazní v pražské Šlechtovce, získala po staletích právě díky Janě Semerádové a Erichu Traxlerovi nominaci na letošní nejznámější českou hudební cenu Anděl v kategorii vážné hudby.

The Dubhlinn Gardens

Koncem července se nejspíše zámek Troja nabaží slunce natolik, že zatouží po zahradách stinných, po zahradách zelených, po zahradách irských… Přímo do jejich středu nás 26. července zavede soubor A nocte temporis s chladivým programem, který skrze staré irské písně, balady a tance přiblíží zábavu dublinských šlechtických dvorů i podhradí.

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat


0 0 vote
Ohodnoťte článek
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments