Letní slavnosti staré hudby zvou od července do září na šlechtické dvory

Letní slavnosti staré hudby neodmyslitelně patří k prázdninové Praze. Do třetího desetiletí své existence vstupují ročníkem věnovaným především hudbě šlechtických dvorů a po sedm večerů lákají do inspirativního světa, jež je neodmyslitelně spjat se vznikem mnoha hudebních forem a produkcí. Festivalové koncerty se letos mimořádně uskuteční mezi 23. červencem a 7. zářím 2020. V červenci a srpnu nabídne program vytvořený ve spolupráci s českými umělci a ansámbly, čímž chtějí cíleně podpořit tuzemskou kulturní scénu.

„Při přípravě letošní dramaturgie jsme chtěli reagovat na aktuální situaci na kulturní scéně, proto jsme ve vyšší míře, než bývá pro festival obvyklé, spolupracovali s českými umělci a ansámbly,“ vysvětluje dramaturgyně festivalu Jana Semerádová. Zářijové dva koncerty pak budou patřit výlučně zahraničním interpretům.

Festival zahájí 23. července v kostele Panny Marie Na Slovanech koncert s názvem Meditatio. Nabídne tři mužské hlasy, které za doprovodu bassa continua vytvoří temný, mohutný a zároveň zářivý témbr, typický pro francouzskou hudbu druhé poloviny 17. století. Dále se mohou posluchači těšit na středověký repertoár ze španělských hudebních rukopisů v podání Hany Blažíkové a její románské harfy, zvukomalebné efekty a přírodou inspirované improvizace v interpretaci souboru Concerto Aventino pod vedením flétnisty Jakuba Kydlíčka anebo květinové inspirace v díle vášnivého zahradníka Georga Philippa Telemanna a jeho francouzských současníků. Prázdninovou část festivalu uzavře v kostele sv. Šimona a Judy sopranistka Hana Blažíková za doprovodu Collegia Mariana, rezidenčního ansámblu festivalu. Lilium mezi trním uvede posluchače do světa raně barokní hudby v Českém království a nabídne vytříbenou hudební virtuozitu v kontrastu s prostou, avšak působivou lyrickou poetikou strofických písní rytíře Adama Václava Michny z Otradovic.

V září se pak příznivci staré hudby mohou těšit na virtuózní kusy pro violu da gamba a cembalo z pera polských a německých mistrů, které představí Krzysztof a Anna Firlusovi (Polsko). Bohatý repertoár věnovaný královně Kristýně I. Švédské, mimořádné osobnosti evropských dějin, přiveze německý soubor NeoBarock. „Rozmanitý program tak nahlédne například na francouzský, španělský či švédský panovnický dvůr, zavítá do zámeckých zahrad a nezapomene ani na chvíle hlubokého duchovního usebrání,“ shrnuje Jana Semerádová.

Podtitulem 21. ročníku festivalu je „NOBILITAS“, koncerty tak budou sledovat urozenost, ušlechtilost, „nobilitu“ a její podoby v širokém slova smyslu, a také jak se měnila v průběhu času ve vazbě k evropské hudební kultuře. Koncerty se budou konat v sakrálních i světských historických prostorách hlavního města; ve dvou případech festival využije i nezaměnitelnou atmosféru zámeckých zahrad. Spojení šlechty a hudby v sobě zahrnuje nejen rovinu dvorské zábavy, ale také velice důležitou potřebu reprezentace a symbol ukotvení pozice v dobové společnosti. Tím se hudební produkce stávaly na jedné straně estetickou zálibou či projevem více či méně zapáleného hudebního mecenášství, na straně druhé nepřímým nástrojem politiky a vítaným prostředkem ke zviditelnění panovnického či aristokratického majestátu a jeho nedotknutelnosti. Tato rovina se promítá nejen do šlechtické hudební kultury raného novověku jako takové, ale také do námětů provozovaných děl.

 

Meditatio
Letní slavnosti staré hudby budou zahájeny ve čtvrtek 23. července v Emauzském klášteře harmonicky bohatým, dramatickým a zároveň i líbezným programem, v němž tři mužské hlasy (Vojtěch Semerád, Ondřej Holub, Tomáš Král) za doprovodu bassa continua vytvoří místy temný, místy mohutný a zářivý témbr, typický pro francouzskou hudbu druhé poloviny 17. století. Byl to především Marc-Antoine Charpentier, kdo dokázal toto specifické obsazení rozehrát do obzvlášť působivých barev… Henri du Mont, Pierre Méliton, Pierre Robert – jejich moteta doprovodí Charpentierovy křehké i drásající, kontemplativní i dramatické Postní meditace.

La rose de Paris
V pondělí 27. července rozezní zahradu trojského zámku rezidenční soubor festivalu Collegium Marianum pod vedením flétnistky Jany Semerádové. Společně vytvoří „girlandu“ z Pařížských kvartetů G. Ph. Telemanna, duet M. Blaveta a „květinové“ passacaille J. C. F. Fischera. Koncert se bude konat na úpatí „schodiště titánů“, které vede z Císařského sálu zámku do francouzské zahrady. Květiny byly Telemannovou vášní a jeho sběratelství podporoval zasíláním cibulek květin dokonce i G. F. Händel. Snad i díky této zálibě se Telemannova hudba dodnes dotýká srdcí posluchačů, neboť vychází ze země, aby směřovala k nebesům.

Květina milosti
Čtvrtek 30. července bude v kostele sv. Martina ve zdi zasvěcen středověké hudbě, přesněji řečeno třem středověkým kodexům, které vznikly na Iberském poloostrově. Cantigas de Santa Maria, Llibre Vermell de Montserrat, Codex Las Huelgas – z nich vybrala Hana Blažíková nejkrásnější perly hudebního dědictví středověkého Španělska. Snoubí se v nich neobvyklá melodika s otiskem trubadúrské lyriky i gregoriánského chorálu, rytmika s nepřehlédnutelným arabským charakterem a vroucí mariánská úcta oslavující Pannu Marii.

Affetti dell’anima
3. srpna se v zahradě trojského zámku představí flétnista a znalec široké palety italských hudebních citů a výrazů Jakub Kydlíček se svým souborem Concerto Aventino. Společně představí mistry zejména 17. století a jejich promyšleně vystavěné, zvukomalebné a mnohdy dovádivé kousky. S. Rossi, D. Castello, M. Uccellini, J. van Eyck, G. Giamberti a další jejich kolegové uměli vyjádřit bolest, lásku, naději, smutek, radost, něhu, bojovnost i odhodlání… Rozmanitá hnutí mysli a srdce budou v hudebním vyjádření znít zblízka i zdálky a chybět v nich nebudou ani zvuky přírody.

Lilium mezi trním
6. srpna v kostele sv. Šimona a Judy uvede koncert Lilium mezi trním posluchače do světa raně barokní hudby v Českém království, a to v několikerém kontrastu. Vytříbená hudební virtuozita, nejen instrumentální, se setká s prostou, avšak působivou lyrickou poetikou strofických písní rytíře A. V. Michny z Otradovic. V 11 písních z České mariánské muziky projdeme životem Matky Boží v doprovodu H. I. F. Bibera, S. Capricorna či V. Albriciho. Pestře složený program dá nahlédnout do světa dobové zbožnosti a poezie i instrumentální bravury, představí skladatele usedlé i světoběžníky, Čechy i Italy – a ve vzájemném propojení, jako na barokním obraze s technikou temnosvitu, nechá vyniknout to nejlepší z jejich tvorby… Sopranistku Hanu Blažíkovou doprovodí rezidenční soubor festivalu Collegium Marianum.

Galantní dialog
3. září se v Zrcadlové kapli Klementina představí hráč na violu da gamba Krzysztof Firlus a cembalistka Anna Firlus. Kromě Ch. Podbielského, M. Kamieńského a C. F. Abela zazní i hudba J. S. Bacha. Mnohé ze skladeb budou uvedeny v české premiéře, zejména pak sonáty C. F. Abela, lipského žáka velkého Bacha, které byly objeveny v poznaňské Univerzitní knihovně až velmi nedávno: vyjevují Abela jako mistra virtuózního, imaginativního, a právě galantního…

Pallas nordica
Pondělí 7. září se v Císařském sále zámku Troja rozezní hudba věnovaná švédské královně Kristýně I. Jedna z nejzajímavějších, nejvzdělanějších a nejrozporuplnějších postav evropských dějin 17. století za sebou zanechala výrazné múzické stopy. Vydáme se po nich s vynikajícím německým souborem NeoBarock, který nabídne známé mistry jako A. Scarlattiho, J. H. Schmelzera nebo A. Corelliho, ale také skladatele neznámé, ovšem pozoruhodné, jakými jsou například V. Albrici, pochovaný v Praze, který pracoval přímo pro královnu Kristýnu, nebo J. Schop z Hamburku, jehož skladby se hrály během oslav Vestfálského míru (1648), na němž se Kristýna také podílela.

Následující den po koncertě se budou členové ansámblu NeoBarock věnovat zájemcům z řad hráčů na barokní housle, violu a cembalo i řad široké veřejnosti během půldenního workshopu zaměřeného na instrumentální hudbu německého baroka.