Celým večerem, respektive „taneční soutěží“, o jejímž výsledku mají v závěru večera rozhodnout sami diváci, provázejí dvě herečky z činoherního souboru Divadla F. X. Šaldy Eliška Jansová a Michaela Foitová. Obě oplývají bryskním humorem a energií, celou inscenaci zcivilňují, odlehčují a také zpřístupňují těm divákům, kteří by se na taneční představení do divadla třeba vypravili úplně poprvé. Žertovným způsobem vysvětlí například pojem contemporary dance, dovedou si na jevišti udělat legraci i samy ze sebe a mimo jiné si stihnou „střihnout“ i několik tanečních ukázek.
Samotné „soutěži“ předchází krátká úvodní videoprojekce, promítaná na plátno umístěné na jevišti. Zcela v souladu s celou inscenací, tedy s jistou dávkou nadsázky a komičnosti, v ní diváci mají možnost nahlédnout do zákulisí plného intrik, příprav a velkých očekávání. Tanečníci, či snad přesněji řečeno jednotliví soutěžící, si v krátkém němém černobílém filmu provádějí nejrůznější neplechy a škodolibosti, tradované v divadelním prostředí, jako např. lití projímadla do kávy, sypání hřebíků do baletních špiček a tak podobně.
Večer je rozdělen do tří tematických částí, aneb – jak se v duchu celé inscenace sluší upřesnit – tří soutěžních kol s názvem Letem světem, Klasika a neoklasika a Contemporary. Jednotlivé taneční výstupy jsou velmi dobře kontrastně řazeny za sebou. Například živelné argentinské tango (Santa Maria tango, choreografie Šárka Brodaczová) vystřídala mystická japonská performance Kotodama (choreografie a interpretace Rie Morita). Diváky strhla a roztleskala stepařská show Just practise v podání Roryho Fergusona a Mischy Halla (choreografie Rory Ferguson), stejně tak jako tradiční anglický lidový tanec Moriska (Morris dance), jehož kořeny sahají až do poloviny patnáctého století. Morisky byly nesmírně populární i později ve vrcholné renesanci, jedná se o bojové, nejčastěji mečové tance, velmi artistní a spektakulární. Tančí je většinou pouze muži a ztvárňují v nich boj křesťanů s Maury. V liberecké inscenaci předvedli Morris dance Rory Ferguson, Mischa Hall, Joseph Edy a Jaroslav Kolář v choreografii britské tanečnice Annabel Pearce.
Vtipně a vkusně byla pojata parodie kultovního pas de deux z druhého dějství baletu Giselle, a to v podání dvou mužů – technicky i výrazově zdatných tanečníků Roryho Fergusona (v roli Alberta) a Mischy Halla (v roli Giselle). Ač se parodování klenotů klasického baletního repertoáru, mezi něž Giselle nepochybně patří, znalcům a milovníkům baletu obvykle příčí, v Liberci se divadlo upřímně a po zásluze bavilo (původní choreografie Maria Petipy v nastudování Margaux Thomas). Ukázku unikátní taneční techniky dnes již legendárního dánského choreografa Augusta Bournonvilla (1805–1879), konkrétně variaci z jeho proslulého baletu Posvícení v Bruggách z roku 1851, předvedli Annabel Pearce a Mischa Hall v nastudování Anny Ščekalevy. Na scéně se objevila také neoklasika George Balanchina (choreografie a intepretace Anya Clarke a Joseph Edy) nebo choreografie Maria Petipy a Pierra Lacotta v nastudování Jana Adama (variaci z baletu Faraónova dcera zatančila Kristýna Petrášková).
Třetí, závěrečná část večera se nesla ve stylu contemporary dance. Tvořily ji tři samostatné sborové choreografie, nutno dodat, že velmi svižné a pro tanečníky fyzicky náročné, konkrétně Bouncing Notes na hudbu George Gershwina (choreografie Rie Morita), Freedom na soundtrack z amerického westernu Quentina Tarantina Nespoutaný Django (Marika Hanousková) a Jsme parta správná na melodii stejnojmenného hitu z muzikálu Pomáda (Veronika Šlapanská).
Po posledním tanečním vystoupení se ještě uskutečnilo krátké defilé všech interpretů, kteří tentokrát svírali v rukách soutěžní čísla. K celkovému průběhu soutěže a výkonům se stihl vyjádřit i porotce z nejpovolanějších – legenda baletního umění Vlastimil Harapes. Promluvil z předtočeného videa a dokonce stihl moderátorky i publikum naučit originální a svérázný tanec Pacifik. A pak už nezbývalo než čekat na vyhlášení vítěze…
Trošku se podbízí myšlenka, že hloubkou prožitku, celkovým projevem a oduševnělostí přebil všechny taneční výstupy výkon Marie Gornalové a Alexeye Yurakova (variace na Umírající labuť Camilla Saint-Saënse, choreografie Marie Gornalová a Alexey Yurakov). Ale nebylo by to asi spravedlivé vůči ostatním. Každý tanečník nepočetného libereckého souboru je typově i technicky zcela odlišný, což v této konkrétní inscenaci slouží jedině k dobru věci. Stejně tak byly rozdílné a vzájemně nesouměřitelné i jednotlivé choreografie. A v tomto duchu se konec konců neslo i rozuzlení celé talentové soutěže. Diváci se totiž v závěru žádného vítěze nedočkají. Celou inscenaci zakončují slova, šířící se z reproduktorů a v podobě echa doznívající až do ztracena: „O umění se nesoutěží, umění je krása. Umění je krása!“
Celý večer se nesl v příjemné, pohodové, takřka až neformální atmosféře, k čemuž dopomáhal i komorní prostor Malého divadla. Své eso v rukávu si dramaturgie baletu Divadla F. X. Šaldy v Liberci evidentně schovávala na závěr sezony. Nová inscenace je plná kvalitních tanečních a hereckých výkonů, dokáže rozesmát i zaujmout. Posedlost baletem II. určitě stojí za vidění.
Hodnocení autorky recenze: 90 %
Posedlost baletem II. – Liberec má talent?!
Scénář a režie: Barbora Kubátová
Scéna: Barbora Kubátová
Kostýmy: členové Divadla F. X. Šaldy Liberec
Videoprojekce: Jan Myšák
Light design: Pavel Hejret
Dramaturgie: Helena Syrovátková
Premiéra 26. května 2017 Malé divadlo Liberec
Růžena – Eliška Jansová
Anděla – Michaela Foitová
Porotce – Vlastimil Harapes (ze záznamu)
První kolo: Letem světem
Santa Maria Tango
Hudba: Makaroff, Cohen & Mueller, Gotan Project, Santa Maria (Del Buen Ayre)
Choreografie: Šárka Brodaczová
Tančí: Veronika Šlapanská, Rory Ferguson, Mischa Hall, Pavel Novotný, Jaroslav Kolář
Kotodama
Hudba: Dozan Fujiwara & Steude Quartet
Choreografie: Rie Morita
Tančí: Rie Morita
Morris Dance
Hudba: The Urban Folk Quartet
Choreografie: Annabel Pearce
Tančí: Rory Ferguson, Mischa Hall, Joseph Edy, Jaroslav Kolář
La vie en rose – Vidím svět růžově
Hudba: Edith Piaf
Choreografie: Marika Hanousková
Tančí: Margaux Thomas, Jan Adam
Just practice
Choreografie: Rory Ferguson
Tančí: Rory Ferguson, Mischa Hall
Druhé kolo: Klasický tanec
Posvícení v Bruggách
Hudba: Holger Simon Paulli
Choreografie: August Bournonville v nastudování Anny Ščekalevy
Tančí: Annabel Pearce, Mischa Hall
Faraónova dcera
Hudba: Cesare Pugni
Choreografie: Marius Petipa a Pierre Lacotte v nastudování Jana Adama
Tančí: Kristýna Petrášková
Umírající labuť – Labutí věrnost
Hudba: Camille Saint-Säens, Karneval zvířat
Choreografie: Maria Gornalova, Alexey Yurakov
Tančí: Maria Gornalova, Alexey Yurakov
Giselle parodie
Hudba: Adolphe Adam
Choreografie: Marius Petipa v nastudování Margaux Thomas
Tančí: Rory Ferguson, Mischa Hall
Styl Balanchine
Hudba: Johann Sebastian Bach, Suite No.1 G dur (BWV 1007). Courante
Choreografie: Anya Clarke, Joseph Edy
Tančí: Anya Clarke, Joseph Edy
Madama Butterfly – Dolce notte
Hudba: Giacomo Puccini
Choreografie: Jan Adam
Tančí: Rie Morita, Rory Ferguson
Třetí kolo: Contemporary
Bouncing Notes
Hudba: George Gershwin, Piano Concerto in F major, III. Allegro agitato
Choreografie: Rie Morita
Tančí: Margaux Thomas, Annabel Pearce, Marika Hanousková, Šárka Brodaczová, Rie Morita, Veronika Šlapanská, Anya Clarke, Kristýna Petrášková, Misha Hall, Rory Ferguson, Jan Adam, Jaroslav Kolář, Pavel Novotný, Joseph Edy
Nespoutaný Django: Freedom
Hudba: Anthony Hamilton & Elayna Boynton
Choreografie: Marika Hanousková
Tančí: Jaroslav Kolář, Pavel Novotný (alt. Jan Adam), Rory Ferguson, Kristýna Petrášková, Rie Morita, Šárka Brodaczová (alt. Veronika Šlapanská)
Pomáda: Jsme parta správná
Hudba: Casey & Jacobs (český text Eduard Krečmar)
Choreografie: Veronika Šlapanská
Tančí: Jan Adam, Rory Ferguson, Jaroslav Kolář, Misha Hall, Kristýna Petrášková, Marika Hanousková, Veronika Šlapanská, Šárka Brodaczová (alt. Anya Clarke)
