Lisette Oropesa: Pokaždé si ráda zaběhám půlmaraton

V těchto dnech měla do Prahy zavítat americká operní pěvkyně Lisette Oropesa. Z důvodu koronavirových opatření však byl koncert přesunut z 12. dubna 2020 na 18. ledna příštího roku. Pro čtenáře Opery PLUS i tak přinášíme rozhovor s touto pěvkyní o sociálních sítích, sportu i přeloženém pražském koncertu.

Jste velmi aktivní na Facebooku i Twitteru. Jak moc jsou sociální sítě důležité pro Vaši kariéru, nebo pro Váš osobní život vůbec?
Ráda se spojuji se svými fanoušky i „followery“ co nejpřímější cestou, ráda jim poradím a snad jsem pro ně i vzorem. Vím, že mnoho lidí mě vnímá jako svou inspiraci, takže se snažím šířit pozitivní myšlení i onu inspiraci.

Na svém webu máte opravdu skvěle vedenou statistiku: 34 rolí, 464 představení v 91 operních domech. V této souvislosti bych se chtěla zeptat: kdo se vám stará o dokumentaci Vašich vystoupení?
Můj manžel Steven již několik let pracuje na archivaci všech mých vystoupení i informací z webových stránek. Obdivuji ho za to!

Pamatujete na svou vůbec první roli na profesionálním jevišti? A které bylo poslední vystoupení před koronavirovou krizí?
Má první role byla Krétská žena v Idomeneovi! A poslední, před zavřením všech divadel kvůli koronaviru, byla Violetta v Traviatě. Obě v Metropolitní opeře.

Které z vašich 464 představení bylo pro Vás nějakým způsobem výjimečné?
Myslím, že největší úspěch, jaký jsem kdy sklidila, byla Lucia di Lammermoor v madridském Teatro Real. V představení se sešli výborní umělci, produkce byla báječná a dokonce jsem po představení dala přídavkem Luciin slavný sextet. Na tento zážitek nikdy nezapomenu!

Nejdřív jste studovala hru na flétnu. Ke zpěvu Vás přivedla Vaše matka Rebecca Oropesa, vynikající sopranistka, jak můžeme slyšet na vašem facebookovém profilu, kde zpívá árii Let the Bright Seraphim z Händelova oratoria Samson. Stále je Vaše maminka Vaším mentorem, studujete s ní nové role a písně?
Moje maminka hraje rozhodně velkou roli v mém životě a často se k ní obracím o radu. Je velmi nadanou učitelkou hudby. Žijeme dokonce ve stejném domě, takže spolu trávíme hodně času. Role spolu nestudujeme, ale často spolu sedíme u klavíru, cvičíme hlas, pilujeme techniku, nebo si spolu jen tak zpíváme.

V MET jste debutovala 28. srpna 2006 v roli Ženy v Mozartově opeře Idomeneo. A už rok poté, 2. října 2007, jste zpívala velkou roli, Zuzanku ve Figarově svatbě po boku Erwina Schrotta. V té době jste ještě byla frekventantkou Lindemannova programu. Jaké to bylo stanout tak brzy na první světové operní scéně vedle slavného barytonisty?
Na začátku jsem se toho strašně bála, ale zároveň to pro mě bylo ohromně vzrušující. Neměla jsem téměř žádný čas na přípravu, protože to byl záskok doslova na poslední chvíli.  Účastnila jsem se pár zkoušek jako divák a tzv. cover. Sopranistka, která zpívala Zuzanku, byla totiž těhotná. Před generálkou mě požádali, abych se role ujala já a poté mi svěřili dvě následující představení. Byl to velký nátlak na mou psychiku i na víru v sebe sama. Ale moji jevištní kolegové (zejména Erwin Schrott, Michele Pertusi a Hei-Kyung Hong) byli velmi laskaví, podpořili mě a nesmírně pomohli na jevišti, když jsem nevěděla, co přesně mám dělat.

Není mnoho hudebníků, kteří se na profesionální úrovni věnují sportu. U nás máme jednoho vynikajícího barytonistu, Richarda Haana, který přeplaval La Manche. Vy se věnujete běhu a absolvovala jste šest maratónů. Jak moc je sport důležitý pro zpěváka, v čem Vám aktivní běh pomáhá?
Běh je moje terapie v mnoha ohledech. Také na něm trénuji svou disciplínu. Doslova mě to udržuje při rozumu!  Celý maraton už asi nikdy nepoběžím, protože nemám tolik času trénovat vzhledem k tomu, jak zatížená jsem svými hudebními závazky. Ale i tak běhám pět dní v týdnu, a když mi vyjde čas, pokaždé si ráda zaběhnu půl-maraton.

Tenorista Bryan Hymel pochází stejně jako vy z New Orleans. V Praze už na koncertech Nachtigall Artists vystupoval třikrát. Měli jste možnost se spolu setkat na jevišti, znáte se?
Ano, Bryan je můj přítel a výtečný umělec. Jsem sice z New Orleans, ale školu jsem navštěvovala ve vedlejším městě Baton Rouge. Takže jsme spolu nechodili do školy ani nevyrůstali. Nicméně jsme spolu už několikrát vystoupili koncertně a doufám, že tato spolupráce bude pokračovat.

V jednom ze svých videí na Facebooku říkáte, že právě studujete řadu písní a koncertních árií W. A. Mozarta včetně Bella mia fiamma. Víte, že tato árie má spojitost s Prahou? Nezařadíte ji na svůj pražský recitál?
Mnoho Mozartovy hudby má spojitost s Prahou. Neplánovala jsem ji na koncertu zpívat, protože repertoár pro Prahu už byl vybrán před zrušeným koncertem. Ale nevylučuji, že se něco nezmění. Asi to nejvíc záleží na orchestru.

Váš pražský koncert, plánovaný na 12. dubna, je jedním z mnoha akcí, které musely být zrušeny. Ale jsme velmi šťastní, že Vás uslyšíme 18. ledna 2021. Zůstane program koncertu stejný, nebo přidáte něco speciálního pro Prahu?
Jsem moc šťastná, že jsme mohli pro koncert najít jiné datum a moc se na něj těším. Repertoár koncertu byl již sjednaný, a jak jsem řekla výše, nejvíc to záleží na to, k čemu přistoupí orchestr. Je jasné, že změny se dají udělat!

Díky sérii Met – Live in HD jsme Vás mohli slyšet i v České republice 26. října 2019 jako skvělou Massenetovu Manon. Co vzkážete svým českým fanouškům, kteří se na Váš koncert moc těší?
Posílám svým českým fanouškům pozdrav formou krátkého videa. Ráda bych Vám poděkovala za Vaši podporu v těchto nesnadných časech. Do Prahy se moc těším! Těším se na viděnou 18. ledna 2021 v 19:30, ve Smetanově síni Obecního domu!