Lítost jsem si zakázal…

  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4
  5. 5

… protože to by byl člověk pořád v depresi 

Nejen o opeře, baletu, penězích a rekonstrukci budovy Státní opery 

Rozhovor s ředitelem Národního divadla v Praze Janem Burianem

Před nedávnem jste zveřejnili dramaturgické plány jednotlivých souborů na příští sezonu, ve spojené Opeře s výrazněji vyšším počtem premiér než v této sezoně. Jak jste na tom s rozpočtem na letošní a výhledem na příští rok, od kterého se to odvíjí?

Donedávna ještě probíhala jednání o tom, jaký letošní rozpočet opravdu bude. A tím se odvolávám i na koncepční materiál, který jsme zveřejnili – i teď se znovu ukazuje, že současný systém financování je pro divadlo, a operu zvlášť, zcela nevhodný. Co se týká rozpočtu na příští rok a několik dalších let, tak připravujeme rámcový finanční plán. Myslím, že co se financí na provoz týče, schopni jsme pracovat s tím, co má Národní divadlo k dispozici teď, nebo s nějakým mírným navýšením…

… to je přibližně ten samý objem peněz na provoz, jaký mělo Národní divadlo loni?

Ano, to je ten samý objem, jako byl loni na konci roku. Máme přitom dvě, tři priority, o kterých si myslíme, že hoří, bez ohledu na čtyřletý finanční plán.

První prioritou je dofinancování mezd kolektivních těles, kde je situace vážná. Tam jsou průměrné platy velice nízké, pohybují se kolem třiadvaceti tisíc. Zatímco u odměňování v činohře nebo u sólistů opery a baletu jsme schopni mzdovou situaci stabilizovat a řešit v rámci stávajícího rozpočtu, tedy aniž by nám někdo na to musel přidávat, u kolektivních těles se bez pomoci z vnějšku neobejdeme. V orchestrech je ale dvě stě padesát a ve sborech přes sto deset lidí, tam už peníze na úpravu platů z vnitřních zdrojů neseženeme. Máme přitom strategickou představu, že třeba v orchestru by se průměrný plat měl dostat na sedmdesát pět procent úrovně České filharmonie. To rozhodně neznamená, že by naši muzikanti byli horší, ale jsme realisté.

O jakém časovém horizontu zvýšení platů u kolektivních těles mluvíte?

Samozřejmě byl bych rád, kdyby to byl příští rok, ale řekněme do dvou let. To si myslím, že by bylo pro stát přijatelné. V České filharmonii je dneska u muzikantů průměrný plat přes čtyřicet šest tisíc, jak víme…

A u vašich lidí v orchestrech jste teď na jaké úrovni? Kolik procent zbývá do těch zamýšlených pětasedmdesáti?

Teď jsme na úrovni tak poloviny, čili zbývá pětadvacet procent.

Když už jsme u platů: srovnání platových poměrů ve Státní opeře a v Národním divadle u kolektivních těles už proběhlo?

To proběhlo. Průměrný plat je nízký, ale už je v obou orchestrech i sborech alespoň srovnatelný. Liší se o stokoruny, ale už to není rozdíl třeba dva tisíce. To se nám srovnat podařilo, ale je to maximum toho, co jsme schopni udělat.

Mzdové fondy na nová místa v Baletu už máte?

To už je konečně vyřízené. Sice teprve pár týdnů, ale od Ministerstva kultury jsme oficiálně zvýšení mzdového limitu už dostali…

… přesto, že byl Balet spojený, resp. rozšířený už od ledna loňského roku?

Ano, přesto, že jsme to dojednali už s předsedou minulé vlády… Ale už to vyřízené je, nicméně v nynějším rozpočtu jsou ještě nějaké další problémy, které zatím zveřejňovat nechci, stále totiž věřím, že se s Ministerstvem kultury domluvíme…

To byly tedy mzdy. A ta druhá priorita?

Druhou prioritou je vyřešení kauzy budovy Themosu. Což je dlouhodobý problém, který určitě znáte…

Ideální stav podle vás by byl jaký?

Ideální, řekněme spíš normální stav předpokládá navrácení oné části budovy zpět Národnímu divadlu, protože ten objekt je postavený jako jeden provozní a technický celek…

… pardon, jenom pro úplnost: prosím připomeňte čtenářům, o kterou část přesně jde…

Je to ta prostřední část. Provozní zázemí Národního divadla na takzvané piazzetě se dělí na několik částí: jednou je technické podzemí, kde jsou různé technologie, pak to je podzemní parkoviště, dále takzvaná provozní budova, kde jsou administrativa a zkušebny – to je část hned vedle Národního divadla, ta, kde jsou pokladny, a pak je to Nová scéna. No a dotyčná část, o kterou se vede spor, je objekt mezi Novou scénou a provozní budovou…… tedy objekt, kde v přízemí dřív fungovala restaurace.

Ano. My velmi stojíme o to, aby se tento objekt vrátil Národnímu divadlu, nicméně firma, která objekt vlastní, je v této chvíli v insolventního řízení. A my bychom velmi stáli o to, aby se nám v rámci insolventního procesu tu budovu podařilo získat zpátky. Což nebude možné jinak, a to říkám otevřeně, než odkoupením té budovy zpět. Žádný jiný nástroj na to není. Nám by se tím podařilo vyřešit především problém chybějících zkušeben, jejichž zoufalým nedostatkem Národní divadlo trpí. Máme jednu jedinou zkušebnu, o kterou se při přípravě inscenací pro scénu Národního divadla dělí všechny tři soubory. Čili nemáme, kde nové premiéry připravovat, což je v tomto případě úplně největší problém. Samozřejmě, že to pak s sebou nese nějaké další finanční náklady, protože si musíme prostory pronajímat mimo divadlo, například Opera v Bohnicích… Ne všechno se dá zkoušet ve Státní opeře, dekorace se musejí převážet, a tak dál, a tak dál…  Takže to je druhá priorita, kterou bychom rádi vyřešili řekněme do roka a půl.

Restauraci byste zachovali?

Spíš bychom tam udělali zkušebny, restaurací je tady myslím dost.

A třetí priorita?

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4
  5. 5

Mohlo by vás zajímat